Metabolismus se časem mění. Od třicátých let života dochází k poklesu svalové hmoty a přestavbě těla

29. leden 2024

Hostem naší radioporadny je MUDr. Jakub Víšek, Ph.D. - vedoucí lékař oddělení metabolické péče a nutričního z III. interní gerontometabolické kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Jako téma jsme zvolili nutriční výživu seniorů a dlouhodobě nemocných pacientů. Protože lidé v seniorském věku často říkají, že už toho moc nepotřebují a nemyslí na sebe.

Co se týče stravy, objevuje se u starších lidí i podvýživa. Co to přesně znamená a z jakých to bývá nejčastěji důvodů?
To je velmi široké téma. Podvýživa se u seniorů vyskytuje v asi 3 až 5 procentech případů v průměrné populaci. Ovšem až 40 procent seniorů, kteří se dostávají do nemocnice, jsou podvyživení. A zároveň celá řada seniorů trpí různými chronickými onemocněními a tam je ta podvýživa vyjádřena daleko více už z podstaty toho základního onemocnění.

Jakub Víšek ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Tedy problém to určitě je. A samozřejmě podobně jako se vším, je potřeba na sebe dbát a zvláště ve vyšším věku, kdy už to naše tělo trošku přestává sloužit. O to více je potřeba na sebe dbát.

Říká se, že od 30 roku života každý rok ztrácíme asi 1 procento své svalové hmoty, a to dále akceleruje potom ve vyšším věku.
MUDr. Jakub Víšek, Ph.D., vedoucí lékař oddělení metabolické péče a nutričního z III. interní gerontometabolické kliniky FNHK

Na druhou stranu se ale často objevuje i nadváha, možná až obezita, na kterou se zase nabaluje spousta dalších zdravotních problémů. Proč to tak je? Mění se vlivem věku metabolismus a jakým způsobem?
Určitě se náš metabolismus mění v průběhu života. Můžeme to rozdělit na čtyři takové základní periody, přičemž ty první dvě jsou dětství, v adolescenci. Ale bohužel už od třicátých let života dochází k poklesu svalové hmoty a přestavbě těla. Říká se, že každý rok ztrácíme asi 1 procento své svalové hmoty, a to dále akceleruje potom ve vyšším věku.

Čtěte také

Potom se nad 65 let objevují problémy, centrum sytosti v oblasti hypotalamu mozku se mění. Senioři mají menší počet pocit hladu a mají i horší, řekněme, vyprazdňování žaludku. Mají dříve pocit sytosti a to právě souvisí s tím, že je zapotřebí na sebe více dbát. A vlastně si i přiznat, že tělo už si tolik neříká, co je potřeba. Je potřeba se tělu více podřídit, než tomu bylo v mladším věku.

Ale s tou obezitou je to složitější, protože nám hodně škodí. Mluví se o tzv. J křivce. To znamená, že ta závislost není úplně dána tak, že čím více vážíme, tím je to horší. Je to do určité míry. Řekl bych, že mírná nadváha seniorům spíše prospívá, zejména těm, kteří jsou chronicky nemocní.

Není to úplně tak, že čím více vážíme, tím je to horší. Mírná nadváha seniorům spíše prospívá, mluvíme o tzv. paradoxu obezity.
MUDr. Jakub Víšek, Ph.D., vedoucí lékař oddělení metabolické péče a nutričního z III. interní gerontometabolické kliniky FNHK

Jsou to pacienti se selháním ledvin, se srdečním selháním a tak podobně. Tam je to přežití dokonce lepší než u podvyživených jedinců. Takže mluvíme o tzv. paradoxu obezity. Ovšem určitě je potřeba si hlídat zejména množství svalové hmoty, příjem bílkovin a samozřejmě i další věci, jako jsou vitamíny a stopové prvky.

Čtěte také

Které složky potravy tedy senioři nejvíce potřebují?
Obecně ideální je strava středomořská, ta se nejvíce preferuje z hlediska přežití. Nejlépe dopadají ti, kteří jedí ryby, vejce a mléčné výrobky, ale co se týče naší běžné středoevropské stravy a seniorů, potřebujeme hlídat příjem bílkovin, doporučené množství je gram na kilo vaší hmotnosti.

Abychom si to představili, zhruba čtvrtinu hmotnosti masa tvoří čisté bílkoviny, podobně je to u mléčných výrobků, méně jich je v luštěninách. Takže člověk o váze 70 kilogramů, který by měl přijmout 70 gramů bílkoviny, tak se dostáváme nějak ke čtvrt kilogramu masa denně. Což musím říct, že asi málokdo denně sní. Něco málo bílkovin je samozřejmě i v pečivu.

Je potřeba si hlídat zejména množství svalové hmoty, příjem bílkovin a samozřejmě i další věci, jako jsou vitamíny a stopové prvky.
MUDr. Jakub Víšek, Ph.D., vedoucí lékař oddělení metabolické péče a nutričního z III. interní gerontometabolické kliniky FNHK

Navíc se vyskytuje situace, tzv. anabolická rezistence ve vyšším věku, kdy se už lidské tělo stává rezistentním k běžným stimulům a přirozeně ztrácí svalovou hmotu. Musím říct, že to je vlastně to zásadní, co pak rozhoduje o přežití například na jednotce intenzivní péče v nemoci. Svalová hmota je to nejdůležitější, co máme z hlediska přežití v nemoci.

Čtěte také

Zkrátka k životu patří pohyb. Tedy i člověk upoutaný nějakou dobu na lůžku, by si měl najít čas na nějaké malé cviky, aby si svalovou hmotu udržel?
Přesně tak. A jedno bez druhého v podstatě nemá smysl. Kulturisté vědí, že jdou do posilovny a pak si dají svůj drink s aminokyselinami. A musím říct, že v běžném životě by to mělo být podobné. Je jasné, že asi senioři nebudou zvedat činky v posilovně, ale doporučuje se aerobní aktivita, třeba procházka, u které se člověk zpotí.

A mezitím aspoň dvakrát týdně nějaké cvičení, které je zaměřený na získání svalové hmoty. Takže my i pacientům na lůžku doporučujeme, aby například zvedali PET láhev naplněnou vodou. Za týden 150 minut cvičení ve 30 až 45 minutových cyklech.

Lidské tělo s věkem přirozeně ztrácí svalovou hmotu. Ale svalová hmota je to nejdůležitější, co máme z hlediska přežití v nemoci.
MUDr. Jakub Víšek, Ph.D., vedoucí lékař oddělení metabolické péče a nutričního z III. interní gerontometabolické kliniky FNHK

V naší běžné stravě bychom měli mít dostatek vitaminů, stopových prvků. Takže by se dalo říct, že není potřeba za standardní situace doplňovat živiny, snad jen vitamin D, protože u nás je málo slunečního svitu. Vitamin D víceméně neuškodí asi nikomu, ale jinak není v podstatě potřeba používat nějaké zvláštní vitaminové doplňky.

Čtěte také

Strava by určitě měla být pestrá, měla by obsahovat dostatek vlákniny. A když budeme jíst pestře, to znamená musíme do toho zapojit i zeleninu a ovoce, tak bychom neměli trpět nějakými deficity. A samozřejmě je dobré jíst pravidelně, myslet na to.

Výživa souvisí se vším. Už Hippokrates v podstatě říkal, že tvé jídlo bude i tvým lékem. Tedy, že to souvisí i s imunitním systémem.

A co pitný režim? Na to jsme ještě nenarazili, ale určitě je důležité je.
Člověk vážící 70 kilogramů by měl vypít denně aspoň 2 litry vody. Víme, že senioři nemají až takový pocit žízně, tedy je potřeba si na stůl postavit dvoulitrovou láhev a den jí vypít. Cíleně i bez ohledu na pocit žízně.

Jakub Víšek a Jana Kudyvejsová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Celou radioporadnu s MUDr. Jakubem Víškem, Ph.D., vedoucím lékařem oddělení metabolické péče a nutričního z III. interní gerontometabolické kliniky FNHK si můžete poslechnout v našem audioarchivu.

autoři: Jana Kudyvejsová , baj
Spustit audio

Související