Mendelova univerzita pošle do vesmíru s evropským raketoplánem svůj experiment na studium sinic

K Mezinárodní vesmírné stanici se připojila loď Sojuz MS 29 s rusko-americkou posádkou. Loď odstartovala z opraveného kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu, na její palubě byli americký astronaut Enil Menon a ruští kosmonauti Petr Dubrov a Anna Kikinová, kteří mají strávit ve vesmíru osm měsíců. Startu na kosmodromu Bajkonur, který si pronajímá Rusko, se účastnil i šéf NASA Jarred Isaacman. Tato první návštěva šéfa amerického úřadu na Bajkonuru za osm let ukazuje, že vesmírná spolupráce Moskvy a Washingtonu pokračuje navzdory napětí kvůli ruské invazi na Ukrajinu, která začala v únoru 2022.

Čtěte také

Nanodružice Kostka, kterou vyvinuli a sestavili studenti VUT v Brně, už krouží na oběžné dráze Země

Mendelova univerzita pošle svůj experiment do vesmíru s evropským raketoplánem. Experiment zaměřený na studium sinic pošle do vesmíru Mendelova univerzita v Brně, na oběžnou dráhu ho vynese evropský znovu použitelný raketoplán Space Rider zřejmě v polovině roku 2028. Vysoká škola uvedla, že je jedinou českou univerzitou, která bude mít na palubě svůj experiment. Projekt vedený výzkumnicí Katarínou Molnárovou z Ústavu chemie, biochemie Agronomické fakulty Mendelovy univerzity se zaměří na studium sinic v podmínkách kosmického prostoru. Vědci budou sledovat, jak se vysušené sinice po pobytu na oběžné dráze znovu aktivují a jak na ně působí mikrogravitace a kosmické prostředí.

Nizozemští archeologové odkryli u egyptského města Luxor 3000 let starou hrobku. Archeologové odkryli 3000 let starou hrobku poblíž města Luxor, které se nachází v jižní části Egypta. Hrobku patřící muži jménem Passer, objevila nizozemská výprava z univerzity Leidennu v oblasti Gurna západně od známého pohřebiště. Odborníci na základě charakteristického uměleckého stylu nápisů odhadují, že hrobka pochází z období vlády devatenácté a dvacáté dynastie, má tradiční uspořádání soukromých hrobek z doby Nové Říše, které se datuje mezi lety 1570-1069 před naším letopočtem. Jedná se o otevřené nádvoří vedoucí ke kapli vytesané do skály ve tvaru obráceného písmene T spolu s pohřebními komorami vytesanými v podzemí.

Čtěte také

V Chile začal mapovat vesmír nový dalekohled, získá mnoho dat. Do projektu jsou zapojeni čeští vědci

Ve štole Josef na Příbramsku vědci testují létajícího robota určeného pro nepřístupná místa. V podzemní laboratoři Josef na Příbramsku testují vědci z Fakulty stavební Českého Vysokého učení technického s komerčními firmami nejen autonomní nakladače, ale také drony. Ty mají pomáhat například s kontrolou staveb, tunelů nebo dalších špatně dostupných míst. Dron má vepředu kameru, to znamená, že sleduje kam letí. A dokáže se vyhnout překážkám. A má okolo sebe takovou klec, což je velmi specifické. Klec sice přidává stroji váhu, ale v tomto případě je to přínosné z toho důvodu, aby se v případě kolize nepoškodil jak samotný dron, tak ani konstrukce nebo prostředí, ve kterém letí. Dron pomáhá hlavně v situacích, kdy je potřeba získat informaci o stavu nějaké budovy nebo struktury v pravidelných intervalech a je velmi náročné tuto inspekci provádět manuálně.

Mladí inženýři z ČVUT vynalezli robotické rameno pro zdravotní masáž. Místo maséra z masa a kostí je tu robotické rameno. I tak by mohly v budoucnu vypadat relaxační masáže našich namáhaných zad a kloubů. Odborníci z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT vyvíjejí speciální robotický systém, který díky skenovací kameře dokáže masírovat člověka. A že to funguje, zatím mladí inženýři zkoušeli jen sami na sobě. Teď ale chtějí ve výzkumu pokračovat společně s fyzioterapeuty.

Technický pokrok a poznávání se nedá zastavit. Zvláště v 21. století je vývoj tak překotný, že kdo chvíli stál, už stojí opodál!