Megalodon byl úžasné zvíře. Ale víme o něm jen to, že existoval, říká paleontolog Štěpán Rak mladší

24. únor 2023

Uznávaný paleontolog a geolog Štěpán Rak mladší byl hostem Lady Klokočníkové v rozhlasové kavárně District V v Havlíčkově ulici v Hradci Králové. A povídali si nejen o tom, v čem spočívá kouzlo objevování statisíce let starých zkamenělin, ale také všechny pozvali na dnešní unikátní koncert s názvem Raci v Hradci.

Štěpán Rak mladší svoji první zkamenělinu našel už coby pětiletý chlapec na vycházce s mateřskou školkou po radotínském okolí. Od té chvíle nacházel další a další zajímavé zkamenělé kousky, které jej nesmírně fascinovaly. Navštěvoval muzea a akce pro amatérské sběratele zkamenělin, potkával se s odborníky.

Noemovu archu stavěli amatéři a Titanic odborníci. Ne vždy je nutné být odborníkem na slovo vzatým. A žádné kdyby neexistuje.
Štěpán Rak, paleontolog a geolog

Postupně, díky kontaktům svého otce, známého skladatele, kytarového virtuóza a našeho prvního profesora hry na kytaru, navázal korespondenční kontakt s odborníky z muzeí v Austrálii, Americe a Velké Británii. Zlomové pro něj bylo setkání s docentem Chlupáčem, který jej seznámil nejen s paleontologií, ale též se základy stratigrafie, geologie a historické geologie.

„Jsem paleontolog, nejsem kytarista jako táta a brácha, trošku jsem se minul povoláním. A důvod k tomu byl jeden, protože jsem mohl být buď třetím nejlepším kytaristou v rodině, nebo prvním nejlepším paleontologem. Takže výběr byl jasný. Paleontologické nálezy mne charakterizují mnohem víc než sladké dřevo jménem kytara."

Je někdo, s kým byste se v životě chtěl setkat?

Čtěte také

Určitě s panem Joachim Barrandem. On naštěstí uměl dobře česky, protože já se francouzsky nenaučil, takže bychom si rozuměli. A zajímalo by mě, jaký to byl opravdu člověk, protože tady se nabízí jedna věc. Pan Barrande je často považován za paleontologa, on ale paleontologii nikdy nestudoval, přitom je pravděpodobně nejznámějším paleontologem na světě.

Připomíná je to trošku vtip, kdy se říká, že Noemovu archu stavěli amatéři a Titanic odborníci. Takže zdaleka ne vždy je důležité být na slovo vzatý odborník a mít spoustu titulů, ale podstatnější je umět se koukat a mít zkušenosti. A to pan Barrande rozhodně měl.

Nejkrásnější je objevování. A dobrá zpráva je, že tento pocit je opakovatelný. Není to totiž o sbírání, ale o hledání. To lidi žene vpřed.
Štěpán Rak, paleontolog a geolog

Je nějaká rada, kterou jste do života dostal a které se dodnes držíte?
Vše špatné je pro něco dobré. A na všem se dá najít něco dobrého. Tátovo životní pravidlo zní, kdyby neexistuje. To je perfektní, protože to je přesně ono, člověk si říká, co kdyby. Ale ono to je úplně jinak.

Co vás v poslední době potěšilo?
Potěšil mě zájem o geologické vycházky mezi mladými lidmi i dětmi. Mají zájem objevovat zkameněliny. A také mezi staršími lidmi, mezi důchodci, jsou nadšenci, kteří chodí o holi, ale mají touhu splnit si dětský sen a najít svého trilobita.

Čtěte také

Co jste nám přivezl ukázat?
Přinesl jsem několik věcí. Žraloci nemají kosti, proto se z nich zachovají jen a pouze zuby, chrupavka se nezachová. A toto je čelist dnešního žraloka. Když ji vidíte, ty obrovské zuby, tak si ani neumíme představit, jak obrovský žralok kdysi dávno v mořích žil. Legendární Carcharocles megalodon, v překladu „velký zub". Tohoto zvířete bychom se rozhodně báli.

My o něm víme de facto jen jednu jedinou věc, že existoval. Ovšem nikdo neví, jak velký opravdu byl a jak vlastně vypadal. Mám tady přes 3,5 milionu let starý pravý zub megalodona, který měří 13 cm. Tak asi pochopíte, jak obrovský živočich to musel být v porovnání s dnešními žraloky. Podle velikosti zubů musel měřit nějakých 18 nebo 20 metrů.

Co je na tom hledání historických paleontologických vzorků nejkrásnější?

Čtěte také

Nejkrásnější je to objevování. Já vždy říkám, ten pocit, kdy jdete na zkameněliny, máte nějaké kladívko a rozklepnete kámen, otevřete jej a podívá se na vás zkamenělina stará 500 nebo 400 milionů let. A vy jste úplně prvními lidmi na planetě, opravdu v historii lidstva, kteří vidíte tu zkamenělinu poprvé.

A dobrá zpráva je, že tento pocit je opakovatelný. Na každé další exkluzi můžete najít další nádherné věci, které se po rozbití kamene mohou vyloupnout. Překrásná věc, kterou si pak můžete odnést domů. A když je s vámi někdo, kdo se v tom trošku vyzná, tak vám to i určí a víte, jak se to zvíře jmenuje a jak vypadalo.

Jak poznáte, že je právě tohle ten pravý kámen?
To právě nepoznáte. A kdyby byl nějaký kouzelný dědeček a dal mi možnost mít rentgenové oči, tak to odmítnu. Je to podobné, jako při houbaření. Najdete stovky hub a hřibů, tak jste chviličku nadšení, ale pak už to nemáte kam dávat. A už to začíná být maličko otrava. Není to totiž už hledání, ale sbírání. A to je rozdíl.

Čtěte také

Mě baví to, že se třeba nedaří dlouho nic a pak něco krásného najdu. Mnoho lidí samozřejmě chce najít celého velkého trilobita. Pak ale vidí, že to tak snadné není. A spokojí se s nějakým úlomkem, ale je důležité dostat se dál, mít vyšší cíle a zkoušet to prostě dál a dál. To je to, co lidi žene vpřed.

Koncert kytaristy prof. Štěpána Raka s oběma syny Matějem a Štěpánem zazní v pátek 24. února od 19:00 hodin v Městské hudební síni v Hradci Králové. Poprvé v životě vystupují všichni RACI a to v HRADCI. Přijďte na unikátní večer plný hudby a vtipného vyprávění. Vychutnáte si i tajemný zvuk kytary z mramoru a uslyšíte také nástroj z roku 1830.

Štěpán Rak s mramorovou kytarou vystupuje výjimečně. Avšak Východočechům na ni zahraje rád. Mramorovou kytaru postavil v roce 2006 sochař Jan Řeřicha, tělo je celokamenné ze zeleného mramoru Verde Guatemala, pouze krk a kobylka jsou dřevěné.

Matěj učí hru na kytaru na ZUŠ, také skládá a vystupuje jako písničkář. Štěpán mladší je uznávaný popularizátor pravěku, odborník paleontolog a geolog. V Hradci Králové poprvé vystoupí všichni tři spolu.

Celý rozhovor Lady Klokočníkové s paleontologem a geologem Štěpánem Rakem mladším si můžete poslechnout v našem audioarchivu.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.