Med a ořechy. Pro někoho pouze ingredience do cukroví, pro naše předky symbol plodnosti a zdraví

22. prosinec 2025

Radioporadna v čase vrcholícího adventního shonu. Vrátíme se k věcem, které voní domovem, historií a hlubokou moudrostí přírody. Pro našeho dnešního hosta jsou med a ořechy  fascinující lékárnou ukrytou v prosté skořápce a zlatavé kapce. Těmito skvosty nás provede muž, který o nich nejen přednáší na akademické půdě, ale s pokorou se o ně stará i jako včelař.

Miloslav Hronek ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Pozvání do radioporadny přijal doc. PharmDr. Miloslav Hronek, Ph.D. z Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Co dnešní uspěchaná doba nabízí a k čemu nás nutí?
To je těžká otázka. Já se snažím ten shon v sobě trošku upozadit a těšit se na Vánoce a svátky, které máme před sebou.

Čtěte také

Naši předci dávali na sváteční stůl právě med a ořechy. Co v nich viděli za magii?
Oni se při jejich používání cítili zkrátka lépe. Protože med i ořechy mají relativně velký vliv na náš mozek a celkově na řadu pochodů v těle. Mají vliv i na srdce v adventním období, kdy potřebujete zklidnění, trošku tomu nahrávají. Je to, řekl bych, přirozené přírodní mlsání v tomto období.

Řada lidí se ptá, cukroví nemůžu, tak co bych mohl? Studenti, kteří chtějí racionální výživu, tak se opravdu zajímají o to, co by mohli mlsat. A právě kombinace medu a ořechů jako přirozených přírodních produktů je zajímavá.

Tak doporučuji přidat k tomu hořkou čokoládu, která se de facto v uvozovkách osladí tím medem. Pro náš mozek jsou látky, které tam jsou, něco naprosto úžasného.

Čtěte také

A není přitom zapotřebí sníst nějaké velké množství i na kognitivní funkce, tedy na práci mozku a zlepšení paměti.

Říká se, že v medu je uschované letní slunce, které nám na obloze v zimě chybí. A pomocí medu se k nám dostává.
Je to tak, protože z květů přinášejí včelky nektar a stopy pylu, kde jsou polyfenoly. Mimo cukru, který tvoří velkou zásobu, je tam také řada vitaminů, a to má náš mozek rád zareaguje na to. podobně, jako kdybychom byli v tom daném období.

Med je něco naprosto přirozeného v období, kdy máme před sebou Vánoce, i z hlediska tradic. A příjem sladkého medu může sloužit i k tomu, že nahradí sladké cukroví. A je tam jedna zajímavá záležitost, o ní se moc nemluví, ale vysvětluje, proč pečeme cukroví, proč baštíme sladké a proč po něm toužíme v tomto období.

Čtěte také

De facto reagujeme na jednu věc. Je velmi krátký den a doba slunečního svitu. Mozek produkuje méně látky, která se jmenuje serotonin a to je důvod, proč v našich podmínkách u zhruba 70 procent populace nastává problém. Je to sezónní afektivní porucha, zkrátka jsme lehce depresivní a podobně.

V okamžiku, kdy si dáme sladké, zpřístupní se některé aminokyseliny, mozek si syntetizuje serotonin a nám se najednou uleví. To je vysvětlení mechanismu, proč nám sladké v tomto zimním období dělá lépe než kdykoliv jindy. Naši svědkové to určitě cítili, přitom nic nevěděli o serotoninu. Ale poslouchali své tělo. Cítili, že jim lžička medu v podobě slunce uleví.

A opět je tu výhoda, že medu zase nesníme tolik v porovnání s klasickým bílým cukrem nebo cukrovím. Kdo tedy nahradí klasický bílý cukr, onu sacharózu, medem v přírodní podobě, získá ještě další bonus, protože on má i protizánětlivé účinky. V určitou dobu podle stáří má analgetické účinky, zkrátka je to zajímavá potravina pro naše tělo. Dar přírody.

Miloslav Hronek a Pavla Kindernayová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Celou radioporadnu s doc. PharmDr. Miloslavem Hronkem, Ph.D. z Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové o kladném vlivu medu a ořechů na náš organismus si můžete poslechnout v našem audioarchivu.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.