Martin Zeman si postavil hrad, práce na Stachelbergu a otužilí tučňáci brýloví. NEJ reportáže týdne
Každý týden pro vás v Českém rozhlase Hradec Králové připravujeme aktuality a zajímavosti ze společenského i kulturního života v Královéhradeckém kraji. Které reportáže vzbudily na sociálních sítích za posledních sedm dní největší pozornost? Tady jsou pěkně pohromadě. To nejlepší na našem webu.
Čtěte také
Martin Zeman se narodil v Trutnově, vyučil se tesařem v Rychnově nad Kněžnou, pak se dal k armádě a působil jako profesionální voják u chrudimských výsadkářů, byl i na několika zahraničních misích. Dnes žije na hradě u Žacléře, který si ale sám postavil a kde také chová nádherné a veliké kočky. Lvy, tygry a pumu.
„Třeba klíče nemáme dodnes. Dveře tam jsou, ale myslím si, že máme dost obranných prvků pro to, že klíče nepotřebujeme,“ usmívá se voják, chovatel šelem a tesař Martin Zeman.Čtěte také
Podzemní prostory dělostřelecké tvrze Stachelberg na Trutnovsku v minulosti několikrát zaplavila voda. Důvodem byla neprůchodnost jedné ze štol. Dobrovolníkům ze spolku Stachelberg, kteří se o vojenskou pevnost s unikátním systémem bunkrů a soustavou podzemních chodeb starají, se podařilo sehnat peníze na úpravy.
Se zpevňováním štoly v pevnosti Stachelberg na Trutnovsku báňským záchranářům pomáhá i malý nakladač. Práce v tomto místě mají zhruba ještě na měsíc a půl.
Čtěte také
Dnes se v Safari Parku Dvůr Králové vydáme za tučňáky brýlovými. Jak víte, jsou to naši rozhlasoví kmotřenci a tak nás zajímá, jak se vyrovnávají s proměnami zimního počasí. Redaktorka Dana Voňková se za nimi vypravila ve chvíli, kdy do sněhové nadílky pršelo, foukal studený vítr, a tak čekala, že ve vodě uvidí jen největší ptačí otužilce. Ale byl to omyl.
Jak uslyšíte od zoologa Michala Podhrázského, tučňáci se přes den vesele koupou a před chladem se mají kam schovat.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.


