Manželé Šubrovi, kočí lesní těžby: Je to o důvěře. Kůň vám musí věřit a pak jde tam, kam ho pošlete

Jak dlouho už patří koně do vašeho života?
Karel Šubr: Celý život, prostě od dětství. Taťka dělal v lese a koně se tam normálně dříve prostě pohybovali, protože to bylo neodmyslitelné pro tu práci. Nebyly žádný harvestory, vyvážečky, lanovky. Takže koně připravovali do lesa. Tam začala ta celoživotní láska.
Kristýna Šubrová: A mě to byla vlastně také tak. Ale já jsem na koních i jezdila. Manžel vlastně také, oba dva jsme jezdili. A jezdíme pořád.
Karel Šubr: Chladnokrevníci z lesa mě dostali k tomu, že jsem začal jezdit. Nějaký čas jsem jezdil sportovně nebo na lehkých koních, ale táhlo mne to k lesu, ta práce tam byla odjakživa pro mě, dělali jsme tam vždy celá rodina. Tak jsem se vrátil k těžkým koňům a děláme s nimi v lese.

Šla jsem si to vyzkoušet párkrát s manželem do lesa a zjistila jsem, že je to hrozně fajn. Tak už jsem u toho zůstala.
Kristýna Šubrová, kočí v lesní těžbě

A jak jste se dali dohromady vy dva?
Karel Šubr: Přes koně samozřejmě.
Kristýna Šubrová: Dá se říct, že přes koně. A je to asi pět let.
Karel Šubr: Já jsem předtím dělal s pilou v lese a traktorem jsem přibližoval dřevo. Pak jsem si řekl, že to chci dělat jinak a koupil jsem koně. Ale právě v našem okolí nebyla úplně práce situovaná pro koně, hlavně harvestory jely, takže jsem odjel na Jeseníky. Měl jsem ještě jednu kobylu a potřeboval ji někam dát. Tak jsem ji dal pást ke Kristýnce pod barák, se dá říci.

Čtěte také

Milan Šimek sváží celý život s koňmi dřevo z lesa. Fyzicky namáhavou práci miluje pro její svobodu

Musíme ještě říci, že vy jste za manželem do lesa utekla z kanceláře.
Kristýna Šubrová: Je to tak, byla to logistika ve formě na náhradní díly na montérky. Taková kancelářská rutina. Nebyla to špatná práce, ale už mne to ubíjelo. Takže jsem si to pak šla vyzkoušet párkrát s manželem do lesa a zjistila jsem, že je to hrozně fajn. Tak už jsem u toho zůstala.

Kolik koníků máte doma?
Kristýna Šubrová: Máme čtyři kobyly. Tři Noričky, všechny původem z Jeníkova, dá se říci, jen Hedvika má mámu z Jeníková, ale narodila se jinde. A Miuna, to je Welsh Bred, takový lehký koníček. Ona je taková droboučká.

Co všechno obnáší starost o koně? Vy asi nemůžete jen tak zničehonic odjet na 14 dní na dovolenou.
Karel Šubr: Dá se to, ale prostě člověk se na to musí nějakým způsobem připravit a mít kolem sebe lidi, kteří mu s tím pomůžou. Ale nejsou to dovolené, že všeho necháte a na tři týdny si někam odcestujeme. To prostě neexistuje, jsou to spíše prodloužené víkendy.

Táhlo mne to k lesu od dětství, ta práce tam byla odjakživa pro mě. Dělali jsme v přírodě vždy celá rodina.
Karel Šubr, kočí v lesní těžbě

A když jste oba nemocní, tak jde ke koním kdo?
Karel Šubr: Komu je míň hůř.

Čtěte také

Stahování dřeva z těžko přístupných míst pomocí koní patří k profesím, o které není velký zájem

Kdy jste spolu byli tedy třeba naposledy na dovolené u moře?
Karel Šubr: Tak to jsme spolu ještě nebyli.
Kristýna Šubrová: A asi nás to ani úplně nečeká, nebo mě to tedy neláká.
Karel Šubr: Nás moře neláká. Pro nás byla třeba dovolená, když jsme vezli trutnovského draka do Brna před pár lety. Tak pro nás byla bezvadná dovolená. Zapřáhli jsme k vozu Naďu a Hedviku a vyrazili.
Kristýna Šubrová: Jelo se hodně po nezpevněných lesních cestách, vyhýbalo se to vyloženě hlavním tahům, bylo to moc pěkné. Měli jsme to dobře připravené, prostě paráda.
Karel Šubr: A ubytovali nás na zámku. Takže jsme si to užili.
Kristýna Šubrová: To jsme měli vážně takovou první společnou dovolenou.

Když se vrátíme zpátky k vaší práci, co to obnáší pracovat s koníkem v lese?
Karel Šubr: V první řadě si myslím, že to obnáší důvěru. Kůň vždy půjde tam, kam ho pošlete, ale musí vám věřit, že mu nic neuděláte. Musí mít jistotu, že ho nepošlete někam, kde by to pro něj mohlo být nebezpečné.

Čtěte také

Kolikrát se šlo v zimě, v blátě, někdy to bolelo, ale neměnil bych, říká Miloslav Nehyba, lesní kočí

Viděl jsem video, kde pracujete s koníky v lese, a to jsou opravdu hodně krkolomné terény. A povely na koně jsou nějaké všeobecné? Říká se hijé a čehý?
Karel Šubr: Jasně, je to tak dané. Čehý, hot, jdi dál.
Kristýna Šubrová: Hot je vpravo, čehý je vlevo.
Karel Šubr: Nebo huj. To je jako že couvej. Nebo někdo říká cuvaj nebo curyk. Jde především o to, aby si kůň vždy sednul s tím kočím.
Kristýna Šubrová: Každý kočí má povely uzpůsobené trošku sobě.

Vy jste vlastně pořád spolu. Doma i v práci.
Kristýna Šubrová: 24 hodin a 7 dní v týdnu.

Nehádáte se někdy?
Kristýna Šubrová: Jo.
Karel Šubr: Jo.
Kristýna Šubrová: Bylo by asi divné, kdyby ne.

Našimi hosty byli manželé Kristýna a Karel Šubrovi z Lázní Bělohrad. Moc děkuji za krásné povídání o koních.