Manželé Slavíkovi z Tříče jako jedni z posledních tradičním způsobem zpracovávají „vysocké zelí“

20. listopad 2022 07:25

Do krkonošské Tříče se vypravíme za tradičními pěstiteli vysockého zelí, manžely Markétou a Oldřichem Slavíkovými. Unikátní hlávky, se právě v tento čas „krouží“ a „klestí“. Vysocké zelí proslulé svojí křehkostí a neopakovatelným tvarem do špičky, patří k unikátům s evropskou ochrannou známkou. 

Jsme u Slavíků na statku. Paní Markéta je v přístřešku stodoly spolu s hromadou špičatých, fialových hlávek zelí. Takže probíhá příprava, klestíme.

Čtěte také

„Ano, ořízneme košťál a potom se takto přeřízne do kříže, aby když to proběhne krouhačkou, nebyl košťál tak velký. Zelí je kvalitní, i když jsou letos hlávky menší. Protože když jsme zasázeli a měl přijít déšť, tak nebyl. Zelí potřebuje opravdu hodně vláhy, tak byly i roky, kdy jsme chodili po poli a zalévali ho pomocí konví. Je to všechno ruční práce."

„Ten klest se pak vozí zpátky na pole, používáme ho jako hnojení. Nebo tady máme košťály, ty zase zkrmují králíci. Máme i koně a dobytek, takže nic nepřijde na zmar," usmívá se Markéta Slavíková.

A tady už to v soudcích kvasí a voní

„Teplota musí být kolem 20 stupňů Celsia a nesmí kolísat," říká Oldřich Slavík.

Pole plné vysockého zelí

Koncem října a začátkem listopadu se sklízí a krouží. „Ano, říkáme, že se krouží zelí. Pravé vysocké." Oldřich Slavík nosí jméno po svém tatínkovi. „Od dětství se zelí věnuji. Táta mne ho naučil dělat a já v tom už jen pokračuji. Jsem už třetí nebo čtvrtá generace."

Čtěte také

Přidává se něco k zelí? „Jen sůl, nic jiného." Tady jsme ale také poměrně hodně vysoko. „Nadmořská výška 660 metrů. Původní dům byl z roku asi 1780."

Letos je nádherný, barevný podzim. A odtud, od Slavíků, se nabízí úžasný výhled. Lysá hora, Kotel, jsme pod Vysokým nad Jizerou.

A jak to říkal legendární pěstitel zelí, helkovický pan Malík? „Kdo má pěkné pole a od Krkonoš na něj fouká, tak tam to zelí roste náramně. A zrovna tak ve Sklenařicích. Říkalo se, že to zelí musí být na průvaně. Pokud je na teplině, tak se ty hlavičky hned nestáčí. A když přijdou chladna a přímrázky, tak se síla toho zelí stahuje k matečnici a zelí je krásně křehké. Může se jíst i syrové," dodává Oldřich Slavík.

A má prý také nejvíc vitamínů.

autoři: Eliška Pilařová , baj
Spustit audio

Související