Linda Kozlowski byla žačkou Michaela Petra. Při výuce tance v Americe „objevil“ druhý Hradec Králové
Když se řekne StarDance, populární televizní taneční soutěž, a Hradec Králové, tak se vám možná vybaví hned několik souvislostí. Jednak Pavla Tomicová, herečka Klicperova divadla, která velmi úspěšně StarDance prošla. Potom také tanečnice Veronika Lálová. A s Lenkou Filipovou tančil Michael Petr, který je také z Hradce Králové. Ten je naším hostem.
Vzpomenete si na to, když jste soutěžil a tancoval s Lenkou Filipovou?
Už se to zdá jako dávná minulost, bylo to v roce 2007. To jsem měl vousy. Je zvláštní, jak ta léta plynou. Potom se člověk podívá nazpátek a zjistí, že už to je 14 let.
Zpěvák a tanečník Michael Petr
Začal tančit od útlého věku a stal se Mistrem ČR mládeže ve věku 17 let a byl na 4. místě na evropském šampionátu v Showdance. Po ukončení univerzity se přestěhoval do USA, kde se stal profesionálem a začal pracovat s mnoha celebritami. Můžete ho znát také z taneční soutěže StarDance II, kde se proslavil jako taneční partner Lenky Filipové.
Vy jste celou tu dobu žil v Americe? Ale vyrůstal jste v Hradci Králové.
Ano, v Hradci jsem vyrůstal až do vysoké školy, šel jsem studovat do Ostravy a z Ostravy jsem odešel do Ameriky. Tam jsem teď už 20 roků.
Náhodou jsem se dostal do města Portland v Oregonu. Moc mi připomíná Hradec. Je tam krásná zeleň, opravdu se mi tam líbí.
Michael Petr, tanečník a zpěvák
Co vás táhlo do Ameriky? Řekl jste si, už toho tady mám dost, pojedu do Ameriky?
Řeknu vám, Hradce není nikdy dost, protože to je město, do kterého se vždy rád vracím. Ale tenkrát to bylo hlavně kvůli tanci, člověk se chtěl posunout dál v životě. Tak jsem to šel vyzkoušet tenkrát do Colorada. První rok se mi tam vůbec nelíbilo a chtěl jsem se vrátit. Ale potom člověk nějakým způsobem roste a začne si zvykat. Pomaličku jsem si zvykal víc a víc, takže potom už bylo zase těžší se vrátit zpátky do Evropy.
Čtěte také
Zůstal jste za velikou louží.
Posledních asi 8 roků žiji ve státě Oregon, ve městě Portland, což je asi hodinu od pobřeží a tři hodiny od Seattlu, což je velké, známé město mezi Washingtonem a Severní Kalifornií.
Portland vám prý docela připomíná Hradec.
Ano. Američané vedou takový pendlovací život, někde žijí třeba pět roků a potom se přesunou jinam. To je tam normální. Já jsem tenkrát byl v Kalifornii v Los Angeles kvůli americkému StarDance, připravoval nějaké hvězdy, trénoval jsem je na tu soutěž a hledal jsem místo, kam se posunout dál. Něco víc rodinného, než je Los Angeles, což je obrovské město. Úplnou náhodou jsem se dostal do města Portland v Oregonu. Vystoupil jsem z letadla, nasedl do auta, jedu a najednou vidím soutok dvou řek. A to mi něco připomíná. I rozložení toho města je podobné Hradci, velikostí centra. Je tam zeleň, krásné stromy, opravdu se mi tam líbí. Za 14 dní jsem si sbalil věci a přestěhoval se. Neměl jsem tam žádné známé, ale to město mi připomínalo Hradec.
Čtěte také
Takže vy jste v Americe našel Hradec Králové.
Ano, našel jsem tam Hradec Králové.
Přijel jste do Ameriky a hned jste si otevřel taneční školu? Nebo jak to bylo?
Přijel jsem a nejprve jsem tam byl host v taneční škole. To je samozřejmě nějaký proces, pozvali mě, byl jsem tam jako host asi rok a půl a rozhodl jsem se zůstat. Stal jsem se spolumajitelem taneční školy, ale člověk se dál chce posouvat. Přijel jsem na StarDance do Čech, pak jsem jel do New Yorku. Protože jsem chtěl poznat velké město, kde se tancuje. A v New Yorku se tancuje trochu jinak, je tam Broadway, kde se tancuje takovým divadelním způsobem. Chtěl jsem se učit a jít na konkursy. Byl jsem tam přes rok a pak se zase posunul dál
Měl jste sen tančit na Broadwayi?
To je docela úsměvný příběh. Přijel jsem do New Yorku a šel jsem na svůj první konkurs. Byl to taneční muzikál, který se jmenoval Swing. A dostal jsem se tam, vybrali si mě. Tak si říkám, paráda, poslali mi smlouvu a zeptali se mě, jestli to podepíšu. Já měl tenkrát také nabídku jít učit do taneční na Manhattanu. A řekl jsem si, že to bylo moc jednoduché, dostal jsem se tam rychle, tak počkám, bude nějaký další muzikál. Budu chvíli učit, protože jsem měl nabídku učit různé celebrity. Až potom jsem zjistil, že v New Yorku se dostat na konkurs trvá třeba i několik let. I lidem, kteří jsou známí. V New Yorku to je úplně jedno. Tam se všichni sejdou a oni si vyberou pouze procento těch úplně nejlepších. Takže potom jsem se už nikam nedostal. Na žádný muzikál.
Čtěte také
Takže jste si to zatrhl hned na začátku.
New York je takový magický. Tam se vám přihodí, že ráno vstanete, jdete na kafe a potkáte třeba Morgana Freemana v restauraci. A dostal jsem se na konkurs seriálu Hříšný tanec. A já jsem vlastně začal tancovat kvůli Hříšnému tanci, kvůli Patricku Swayzemu. Tak jsem si říkal, že ten konkurs musím udělat. Procházel jsem těmi koly, až jsem se dostal do poslední dvojky a tam si mě bohužel nevybrali. Ale málem se mi podařilo být jako Patrick Swayze v seriálu. To by se mi splnil takový dětský sen.
Ale povedly se vám další věci. Koho z celebrit jste učil tancovat?
Z New Yorku jsem šel do Sydney v Austrálii, tancoval jsem v Sydney Dance Company. A zase jsem šel do Los Angeles. Tam jsem učil a požádali mne, abych byl v americké StarDance. Říkali, budete se půl roku připravovat. Tak jsem dostal nějaké nabídky od celebrit, abych je učil tancovat. Asi čtyři měsíce jsem učil jednu paní, věděl jsem, že prý někde hrála, a tak jsem se zeptal v jakém filmu? A ona, že to byl Krokodýl Dundee. Já si říkal, že to třeba byla nějaká vedlejší role. A kterou roli jste tam hrála? Tu hlavní. Tak jsem na ni vyvalil oči a teď se mi vybavilo, že ona je velká mezinárodní hvězda. Strašně jsme se nasmáli, ale nic to na našem vztahu nezměnilo, bylo to příjemné.
Celý rozhovor s Michaelem Petrem o jeho dalších životních plánech si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
Související
-
Taneční je česká tradice, kterou nám závidí celý svět! A začít tančit můžete v každém věku
Hosty radioporadny z rozhlasové kavárny byli v pátek 26. října po 11. hodině taneční mistři Květa a Josef Prouzovi. Hovořili o českém fenoménu s názvem Taneční.
-
Orientální tanečnice Sahar vám s úsměvem vzkazuje: „Žena bez bříška, je jako nebe bez hvězd“
Sahar v překladu znamená rozbřesk, počátek něčeho nového a to je také to, co by svou výukou chtěla Dana Minaříková z Hradce Králové ženám předat.
-
Při sportovním akrobatickém rock and rollu se děti učí tomu nejdůležitějšímu - důvěře
Dnes to bude u nás v rozhlasovém studiu jednak o tanci, ale hodně také o akrobacii a sportu. Protože to vše do sebe zahrnuje sportovní rock and roll.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.