Lidový lék ze slivovice. Valašský penicilin voní po medu a bylinkách
Slivovice vylepšená bylinkami a medem je dobrá a navíc léčivá, alespoň podle valašských staříčků, k jejichž tradičním receptům se obrací také současné generace. Valašský penicilin je zároveň populární jako samostatný nápoj. Nemusíte být nemocní, abyste ho docenili.
Vanda Vrlová pracovala celý svůj život ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm a byliny má v malíčku. Dlouhé roky sbírá moudrosti pamětníků, které prezentuje v knihách Devatero kvítí a Nasbíráno mezi Jány aneb o lidovém léčitelství. Jsou plné rad, receptů, zkušeností a vzpomínek. Dozvíte se v nich, „jak popadnúť nemoc ze všeckých stran“.
Gořalka s pepřem
Staří Valaši byli přesvědčeni, že pokud jim léčení vlastními prostředky nepomůže, alespoň neuškodí. Věřili, že hlavními příčinami nemoci jsou „zděděná slabota, kromobyčejné nehody nebo nepořádné živobytí“.
Snad nejrozšířenějším a mezi dospělou populací nejoblíbenějším lékem byl alkohol. Snadným receptem byla gořalka s pepřem drceným nebo mletým, což ale pomáhalo jen při začínajících potížích. Musela se vypít naráz, zprudka, aby pepř nezůstal usazený na dně. Matouš Václavek z Ústí u Vsetína zaznamenal, že měl-li někdo bolení břicha, poslal si na fojtství pro štvrtečku.
Omeděná slivovica
V alkoholu se macerovaly některé byliny. Pro vnitřní použití při žaludečních potížích šlo o jalovčinky. Z léčebných i preventivních důvodů popíjeli dost často čistou slivovici nebo „omeděnú“, s medem. Před takovým léčením si ale pravověrný Valach musí napřed odplúť, aby darmo vlastními slinami neředil tento vzácný nápoj a lék. A když bylo nejhůř, dostalo trochu slivovice i malé dítě. Když bylo podezření třeba na osypky - neštovice, po kapečce se hned vyrazily, a bylo po úvahách, co za nemoc to je.
Kořalka jako lék
Jiným směrem ale míří upozornění, že slivovice jako lék posloužila pouze nepijákům. Metoděj Jahn ve svých Pamětech také cituje obranu lidí, kteří měli dost vysokou spotřebu především slivovice, že slivovice je nápoj sám v sobě. Není totiž míchaný vodou, a proto se dala slivovicí i zahnat žízeň. K tomu účelu mívali starší lidé u postele „malú flašečku, dyby byla žízeň“. Ovšem deci dobré slivovice, kterou si v noci občas svlažili jazyk, vydržela na týdny.
Historická odvykací kúra
Už na začátku 20. století uvádějí krajové Noviny z Rožnova pod Radhoštěm návod, jak lze vyléčit alkoholika: „Nejzatvrzelejšího kořalu odvykneme pití, když po 14 dní nedáme opilci nic bez obyčejné pálenky. Do každého pokrmu, do každého nápoje, dejte mu několik kapek přiboudlé kořalky. Napřed si libuje, pak se mu všechno zoškliví, dostaví se vrhnutí a později raději trpí hlad a žízeň, než by se dotkl kořalky. Tento způsob léčení zkusil s plným zdarem dr. Jurič. Kdyby byl skutečně tak osvědčený, byla by mu snad mnohá žena ráda.“
