Libuše Švormová dodala svým hlasem neopakovatelný půvab legendární markýze Angelice
Jednohubky Tomáše Magnuska hostily tentokrát v naší radiokavárně u mikrofonu herečku Libuši Švormovou.
Libuše Švormová vystudovala UMPRUM, poté nastoupila na DAMU, kterou absolvovala v roce 1959. Její herecká kariéra začala v divadle v Pardubicích, od roku 1961 pak byla více než třicet let členkou hereckého souboru Městských divadel pražských, dnes hraje pohostinsky v zájezdových představeních.
Již v roce 1959 se objevila ve filmu, a to hned ve čtyřech rolích. Také v dalších letech hrála minimálně v jednom filmu ročně, nicméně přes obdiv divadelních kritiků a chválu jejího kultivovaného hereckého projevu nedostala nikdy větší roli. V devadesátých letech Švormová filmování a práci pro televizi výrazně omezila.
Libuše Švormová účinkovala také v rozhlase, neméně významné je její působení v dabingu. Zde je nutno připomenout legendární ságu o markýze Angelice ze 60. let, jíž Švormová svým hlasem dodala neopakovatelný půvab.
V roce 2005 získala Libuše Švormová Cenu Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu. V současnosti je také členkou Herecké asociace a pracuje pro Nadaci Život umělce.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.
Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu


Nebojte se klasiky!
Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?