Letošní velikonoce se potkaly s otevřením Afrického i Lvího safari ve Dvoře Králové nad Labem

12 fotografií

V pátek 19. dubna bude v Safari Parku Dvůr Králové zahájena hlavní sezona a s ní i provoz Afrického a Lvího safari. Návštěvníci safari se tak poprvé projedou po nově zrekonstruovaném mostě dlouhém 150 metrů. Stavba připomínající mosty, které se kdysi budovaly v Africe, se stala největší investicí zahrady za posledních deset let.

Safari Park Dvůr Králové se modernizuje. Chystá pro vás novinky za bezmála 65 milionů korun

• Upravit
• Smazat

Safari Park Dvůr Králové se chystá na hlavní letní sezónu. V areálu se momentálně přestavují pavilony Vodní a Ptačí svět, před otevřením je také nový žirafinec. Celkem jde o investice za téměř 65 milionů korun. 

Zahájení hlavní sezony bude doplněno velikonočním programem a výstavou nejlepších fotografií slavné americké fotografky Ami Vitale.

„Největší stavební boom zažila zahrada v 70. letech pod vedením tehdejšího ředitele Josefa Vágnera. Od té doby se však část staveb dostala na hranici své životnosti, což je právě případ mostu v safari vedoucí přes jezero, kde tráví léto pelikáni, volavky a husy. Konstrukci nového mostu tvoří 13 ocelových dílů, zatímco cesta je vyložena modřínovými prkny. S přimhouřením oka se stavba podobá mostu přes africkou řeku Zambezi," popisuje ředitel safari parku Přemysl Rabas.

Do safari se na hlavní sezonu přemístí stáda zeber, vodušek, antilop koňských a losích, pakoňů a skupiny pelikánů. Během následujících týdnů tam pak ošetřovatelé stejně jako v předchozích dvou letech převezou dva žirafí samce Micka a Bazyla. Ve Lvím safari na návštěvníky čeká smečka lvů berberských sestávající z dvou samic a jednoho samce.

„Další novinkou, kterou návštěvníci nejspíš nepostřehnou, ale pro provoz Afrického safari je zásadní, je výstavba nových zimovišť pro kopytníky těsně sousedící s areálem safari," říká Rabas. „Dosud tam musela být zvířata každý rok přivážena a odvážena v nákladních autech ze stájí rozmístěných v zázemí zahrady. Po výstavbě nových zimovišť budou na sezonu jednoduše přepouštěna z výběhů přímo do safari, což pro ně bude mnohem lepší," zakončuje ředitel safari parku.

Africké safari ve Dvoře Králové nad Labem|foto: Zdeněk Čermák

Během velikonočních svátků čeká návštěvníky rovněž doprovodný program zahrnující pletení pomlázek a dílen pro děti. V galerii Tengenenge pak bude otevřena výstava americké reportážní fotografky Ami Vitale s názvem Naděje x Vyhynutí představující silné příběhy o záchraně těch nejohroženějších afrických savců.

Pakoně jsou antilopy. Například pakůň modrý je šeděmodře zbarvená antilopa, která ve volné přírodě obývá jižní Afriku. Spásá travnaté savany a na pastvě urazí i 50 kilometrů.

Africké safari ve Dvoře Králové nad Labem|foto: Simona Jiřičková

Zajímavá je synchronizovaná březost samic ve stádě. Mláďata se pak rodí během krátkého období.

Samci mají výšku v kohoutku až 145 cm, samice bývají o málo menší. V lidské péči se dožívají více než 20let. Pakůň modrý je podruhem pakoně žíhaného. Ten urazí v době sucha za vodou a potravou dokonce 1600 km.

Africké safari ve Dvoře Králové nad Labem|foto: Simona Jiřičková

Cestou se stávají kořistí lvů, gepardů, hyen a krokodýlů. Při útěku dosahují rychlosti až 80 km/hod.

Často se združují do početných stád se zebrami, které mají lepší zrak. Pakoně zase výborný sluch a čich, takže společně mají větší šanci zjistit přítomnost predátorů.

Pakoně mají důležitou roli v ekosystému. Buvoli spásají nejvyšší trávu, po nich nastupují zebry, následně pakoně a až u země okusují trávu antilopy.

Pruhování antilop Derbyho je pro každé zvíře jedinečné stejně jako u lidí otisk prstu

• Upravit
• Smazat

Západní poddruh antilopy Derbyho se v Senegalu vyskytuje pouze v národním parku Niokolo Koba, kde v rezervacích Bandia a Fathala dnes žijí poslední jedinci těchto kriticky ohrožených  zvířat. Na jejich záchraně se podílí i české sdružení Derbianus Conservation, jehož členkou je Markéta Grúňová ze Safari Parku Dvůr Králové.

Mládě pakoňů se narodí uprostřed stáda, zhruba za 7 minut se postaví na nohy, drží se v blízkosti matky a za další dvě hodiny dokáže udržet krok se stádem.

Na jihu Afrického kontinentu žije také červenohnědě zbarvený pakůň běloocasý. Jeho hřbetní hříva a dlouhý ocas jsou bílé nebo krémově zbarvené, má dlouhé hákovité rohy.

Dříve pravidelně migroval za potravou, dnes už ale žije většinou na omezených nebo ohrazených územích. V době říje předvádí zdánlivě nesmyslné pohyby jako jsou výpady, výskoky nebo točení na místě a může být nebezpečný jak pro zvířata, tak pro lidi.

Pakůň běloocasý byl dříve považován za škůdce domácího skotu a domorodci byl vybíjen. Ve volné přírodě byl tak do roku 1900 téměř vyhuben. V současnosti je podle Červeného seznamu IUCN evidován jako druh závislý na ochraně.