Letní příběhy světlušek a vlčat na Vosí louce v Netolicích prostoupené kamarádstvím, hrou i přírodou

8 fotografií

Přírodní cestou z Netolic mezi lesem a polem s kukuřicí obdivuji mraveniště, ale zároveň kličkuji před vosami. Znamení, že Vosí loučka, kde teď táboří světlušky a vlčata ze Skautského střediska Brána Jičín, je už nedaleko.

Čtěte také

Roškopovské tábory se těší u dětí velké oblibě. K těm proslulým patří fotografická a výtvarná dílna

Přes stanové náměstíčko se zatnutou sekerou a vztyčenou vlajkou mi jde v ústrety jeden ze dvou vůdců tábora Michal Miky Císař. Na sobě má batikované tričko z tábornické dílny a přichází s dobrou náladou, i když nás vydatně atakuje žlutočerný hmyz. „Letos jsme velmi spokojeni s počasím. Na rozdíl od loňského roku, kdy jsme měli jen tři dny bez vytrvalého deště. Letos byla jen jedna bouřka a tu jsme přečkali v pohodě u bazénu v Mladé Boleslavi."

Tábořiště, i louku pod ní, která se v létě stává hřištěm, pravidelně zapůjčuje Zemědělská společnost ZEMA Markvartice. Už léta vychází jičínským skautům vstříc.

Mňam jídlo a manželé Rybovi

Hru s hádankami a s doplňováním pohádky na stanovém náměstíčku vede Jarmila Veselá, vůdkyně tábora. „Po dopoledním programu je to takové zklidnění před obědem, děti jsou na hádanky šikovné."

Letní příběhy světlušek a vlčat na Vosí louce v Netolicích prostoupené kamarádstvím, hrou i přírodou|foto:Vladislava Wildová, Český rozhlas

Oběd se tu teď opravdu zapřít nedá. Z otevřeného kuchyňského přístřešku se linou vůně, až se sliny sbíhají. Dnes je česnečka s krutonky, cuketové placičky a brambory. Sleduji ten kuchyňský cvrkot a zjišťuji, že i když to tak vypadá, profesionálové tu nevaří.

Čtěte také

Speciální astronomický letní dětský tábor pořádá Hvězdárna v Úpici. A tak do vzduchu létají i rakety

Právě teď se tu před vydáváním oběda činí čtyřčlenná příbuzenská sestava, které pomyslně šéfují manželé Jana a Zdeněk Rybovi. O sobě říkají, že už jsou zdejším inventářem. Na tábor v Netolicích jezdí přes 30 let a své léto si bez zdejších kulis, ale hlavně strávníků, už nedokážou představit.

„Práce je tady občas hodně, ale parta je tu dobrá, tak se těšíme jeden na druhého. V pětasedmdesáti to ještě dáváme a zůstáváme tu celých čtrnáct dní," usmívá se nad nádobím paní Jana. Její manžel Zdeněk mi pak ještě ukazuje vzrostlé břízy, které tady při založení tábora spolu s ostatními sázel.

Kamarádi, příroda, vyrábění, slavnostňáky

Světlušky i vlčata překvapují svou výřečností, popisují třeba, čím se liší kroje kluků a holek, jaké odbornosti je třeba splnit na cestě ke skautskému slibu a jak je to nově s barvami šátků. Vědí toho opravdu hodně a nemají problém mi to vysvětlit.

Čtěte také

Poslat dítě mezi Vikingy, za Kryštofem Kolumbem nebo do pravěku? Hodně rozmanité jsou letní tábory

Taky si chválí zdejší kuchyni a většinou se shodnou, že nejprímovější byl výlet do bazénu, ale taky třeba batikování. Dávají mi před fotoaparát své tábornické notýsky: Cestička světlušek a Stezka vlčat. Co už mají vyplněné, co je pro ně těžší.

Prázdninový život na Vosí louce přede mnou ožívá: chvíli se účastním terénních úprav "umývárky", kde si mladí skauti a vedoucí melodicky hvízdají, aby jim šla práce lépe od ruky. A poslouchám komentáře malého táborníka Františka, který mě doprovází takřka všude a má nevídanou vyřídilku.

Ještě se zastavuji u nástěnky, které se děti mohou svěřovat s tím, co se jim na táboře nejvíc líbí nebo nelíbí.
Co se líbí: kamarádi, příroda, mňam jídlo, polední klid, vyrábění, koupání, výlety nebo slavnostní ohně (slavnostňáky), vyřezávání…
Co se nelíbí: vosy, studená voda ve sprše, klíšťata, WC, budíček je moc brzy, nebyla zmrzlina…

8 fotografií

Vosí louku opouštím, už dávno nemám prázdniny. Před odchodem se jdu podívat k slavnostnímu ohništi, o kterém jsem se předtím od světlušek a vlčat hodně dozvěděla, poslechnu si tu troubení večerky od skauta Robina Bureše a kolem bříz, které pamatují začátky zdejšího tábora, odcházím. Tentokrát už bez vosího doprovodu.