Lesopark Cibulka ukrývá čínský pavilon, několik soch i nejstarší pražskou rozhlednu
Lesopark Cibulka s množstvím romantických zákoutí se nachází v západní části Prahy, ve čtvrti jménem Košíře. Lesy jsou součástí bývalé usedlosti Cibulka. Jméno jí dal rod Cibulovských z Veleslavína, který hospodářský dvůr vlastnil už v 15. či 16. století. Začátkem století 19. usedlost koupil bývalý pasovský biskup Leopold Linhart Thun-Hohenstein. Areál dal upravit a doplnit řadou staveb a soch do podoby anglického parku.
Počátky Cibulky spadají do doby vlády „otce vlasti“ Karla IV. a souvisejí s podporou pěstování vína. V okolí Prahy vznikaly vinice s viničními lisy, později upravované na usedlosti či zemědělské dvory. Stejně vznikla i Cibulka.
Současnou podobu získala v 19. století, když v roce 1817 celý areál koupil za 112 tisíc zlatých hrabě a bývalý pasovský biskup Leopold Linhart Thun-Hohenstein. Nechal si tam vybudovat empírový zámeček a anglický park s jezírky a mnoha druhy stromů, do něhož dal zakomponovat spoustu drobných staveb a sochařských děl. O věhlasu Cibulky svědčí fakt, že ji v roce 1824 osobně navštívil císař František I.
Procházku lesoparkem můžete začít u sochy svatého Jana Nepomuckého, jediné sochy s církevní tematikou v parku. Po lesním schodišti za sochou vyjdete k Čínskému pavilonu. Miniaturní pagoda osmibokého půdorysu, postavená roku 1822, zaujme především neobvyklým dvojitým točitým schodištěm. Uvnitř se nacházely kabinety se zrcadly a lustry. Na zkosené střeše stávala měděná socha Číňana se slunečníkem, doplněným o sadu skleněných zvonečků, který se ve větru otáčel, a zvonky zvonily.
Od pavilonu je vidět léta chátrající usedlost Cibulka. Ta se v současné době opravuje a v budoucnu by měla sloužit jako dětské zdravotnické zařízení.
Rozhledna jako umělá hradní zřícenina
Když pak mezi stromy vyšplháte k celoročně volně přístupné dominantě lesoparku, 13 metrů vysoké kamenné rozhledně se 76 schody, uvidíte z ní především novogotickou hájovnu. Jedná se o jedinou zachovalou funkční nemovitou památku z díla hraběte Thuna-Hohensteina. Dnes je v ní mimo jiné informační středisko. Bujná vegetace dalším rozhledům po Praze spíše brání.
Rozhledna byla vybudovaná roku 1820 jako umělá hradní zřícenina a je to nejstarší rozhledna na území Prahy. Ve spodní části věže původně stála mechanická loutka rytíře, která vydávala strašidelné zvuky.
Pod rozhlednou se nachází uměle vytvořená jeskyně zvaná Dantovo peklo. V jeskyni stojící socha Škrtiče údajně zpodobňuje samotného básníka. Nedaleko se pak třpytí hladina jezírka s malým mostem, na něž dohlíží pískovcová socha Diany, římské bohyně lovu, se svými dvěma psy. O kousek dál pak minete poustevnu v novogotickém slohu, která bývala obydlená dvěma dřevěnými mechanickými postavami, patrně poustevníků.
V lesoparku je množství laviček, dětské hřiště, procházejí tudy stezky pro turisty i cyklisty. A kdo by chtěl jít dál, může pokračovat do sousední přírodní památky Vidoule. Vidoule je stolová hora, dříve se jí říkalo Vidova hora. V roce 1680 na jejím úpatí pohřbívali oběti morové epidemie. Později jeskyně vyhloubené ve skále obývali chudí lidé, a to až do roku 1948.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
