Les nad přehradou Seč ukrývá romantickou zříceninu. Výhled z hradu Oheb vás překvapí

12. září 2022

Sečská přehrada je největší vodní plocha Pardubického kraje a velmi oblíbené turistické místo. Užít si tam můžete krásnou přírodu, výhledy, kempování, několik pláží a také trochu historické romantiky, když budete chtít. Na skalním ostrohu nad přehradou se totiž nachází zřícenina hradu Oheb, odkud je navíc jeden z nejkrásnějších pohledů na Sečskou přehradu.

Právě pod tímto hradem kdysi řeka Chrudimka vytvářela mohutný oblouk a podle něj získala místní název „Ohebka“. K hradu vede značená stezka od hráze vodní nádrže i ze strany osady Ústupky. Držet byste se měli pouze této stezky, bližší přístup ke zřícenině je jen na vlastní nebezpečí. Hrozí tam totiž sesuv zdiva. A rozhodně buďte opatrní i na vyhlídce na skále nad přehradou.

Z této vyhlídky budete mít sečskou přehradu jako na dlani, vidět je krásně malebný ostrov. Právě na něm si skauti v letech 1943 až 1946 postavili tábor. Ostrůvek samozřejmě přitahoval i filmaře. Vznikly na něm například scény známého filmu Robinsonka. Pokud se zadíváte do dáli, dohlédnete až do kraje Vysočina, ke Světlé nad Sázavou, uvidíte i vesnice mezi Golčovým Jeníkovem a Chotěboří.

Pohled do historie

Nad nejranější historií hradu se tak trochu vznáší otazník. Hrad byl založen nejdřív v druhé polovině 14. století. Není jasné, jestli to bylo z iniciativy vilémovského kláštera nebo některého z pozdějších držitelů panství. V úvahu přichází zejména Ješík z Popovce, který se od roku 1404 psal jako Ješík z Ohebu. Každopádně první písemná zmínka o hradu Oheb pochází z roku 1405.

Do dnešních dnů se z hradu dochovalo pouze torzo vstupní brány, hradního paláce, sklepů a věže. Skalní ostroh je přírodní rezervací, a to z důvodu zachování suťových lesů a také ochrany měkkýšů. Například vápenec zříceniny a v okolí hradu Oheb přitahuje vzácného drobného šnečka, hrotici obrácenou, která pro svůj život a tvorbu schránky ráda využívá hradní zdivo.

Sečská přehrada

Přehradní nádrž Seč vznikla jako třetí velké vodní dílo v Pardubickém kraji, před ní byly vybudovány přehrady Hamry a Pařížov. Stejně jako ony i sečská nádrž chrání krajinu před povodněmi. Stavěla se poměrně dlouho, od roku 1924 do roku 1935, ač podle původního plánu měla být hotová během pěti let. Vodní elektrárna byla uvedena do provozu v roce 1947.

Výška koruny hráze je nad terénem 33 metrů a stejný údaj platí i pro šířku hráze v základech. K hrázi vede 38 metrů dlouhý tunel ve skále, který se nachází pod zříceninou hradu Vildštejna. K ní ale není vstup povolen. Přes 165 metrů dlouhou hráz vede silnice ze Seče do Trhové Kamenice.

Sečskou přehradu si oblíbili skauti, trampové, rybáři i chataři. Už ve čtyřicátých letech minulého století se na Seči začaly objevovat první rekreační objekty. Chataři si tu založili pět osad - Čáslavská zátoka, Kamenná Obec, Ústupky, Horní Ves a Dolní Ves.

Vodní nádrž Seč leží na území Národního geoparku Železné hory, kterým prochází více než dvacet naučných stezek a také speciálních cyklostezek. V geoparku najdete celou řadu stálých venkovních expozic. Úplnou novinkou je zážitková kamenná stezka, která se nachází v těsném sousedství zámku, sídle Městského úřadu Seč.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.