Laviny přírodě pomáhají. V Modrém dole v Krkonoších tento fenomén teď zkoumají

27. květen 2015
Letecká záchranná služba zasahuje u obří laviny, která se sesunula v Krkonoších v oblasti Studniční jámy

Lavina, která spadla únoru v Modrém dole v Krkonoších, je teď cílem badatelů a odborníků. Ti zjišťují její mocnost, druh a hlavně dopad na přírodu. Ten je podle nich pozitivní. Laviny jsou úkazem, který přírodě pomáhá.

Odborníci se nejdřív zajímali o místo v horní části Modrého dolu, tedy v oblasti kde se masa sněhu odtrhla.

"Odtrh byl dlouhý 550 metrů a výška byla mezi jedním metrem a třemi a půl", říká Josef Harčarik, botanik ze Správy Krkonošského národního parku, který právě pomocí speciální pomůcky měří sílu vyvrácených stromů: "Zjišťujeme rozsah ovlivnění vegetace lavinou, zaznamenáváme kde a jaké stromy byly vylomeny".

Přestože letos byla zima mírná a sněhu bylo málo, tato lavina patří k těm největším v posledních letech

"Tohleto byla jedna ze základových lavin, která šla těsně nad terénem, tam je ten tlak potom takový, že smrky, které se ocitnou v té třecí ploše, jsou vystaveny takové síle, že nemůžou odolat", vysvětluje geobotanik Jan Štursa a upozorňuje na rostliny, které v laviništi začínají růst, aniž by tu byly někdy v minulosti.

Čtěte také

Lavina naštěstí nikoho neusmrtila a vyhnula se i chatě Děvín, ve které byli zrovna lidé. Zanechala za sebou stovky vyvrácených stromů.

Podle odborníků je ale význam laviny pro přírodu velmi pozitivní

"Ty laviny tady mají nezastupitelný význam, hlavně takováto, která spadne jednou za 50, 80 let. Je potřeba vědět, jak to dál ovlivní vývoj této lokality", říká Jan Štursa.

Zmíněná lavina v Modrém dole v podstatě pomohla přírodě odstranit stromy a dala prostor jiným rostlinám. Laicky se dá řict, že tento svah vyčistila.

Dva vrtulníky navážejí záchranáře na místo pádu laviny v Krkonoších

"My říkáme tomuto mechanismu narušování. Když není přirozené rušení, přijde jedna lavina a přinese svahu obnovný význam. Každá lavina, ať už je malá nebo velká, tento význam plní", připojuje Jan Štursa.

Kolega Josef Harčarik mu dává za pravdu: "Jsou přírodním činitelem, je dobře, že padají stále, i když letos zima byla slabší, je to fenomén. Udržuje tady bezlesí. Je to pozitivní prvek".

Bádaní fenoménu laviny v Modrém dole nekončí, odborníci se na místo chtějí ještě vrátit.