Kvalita spánku a nespavost jako možný příznak rizika nemoci. Radioporadna s neurologem Karlem Šonkou
Pro děti máme ukolébavky, které slibují andělíčky a sladké sny. V dětství jde usínání většinou snadno, ale kolem 50 roku života už to bývá složitější. Spánek mohou někteří chápat jako takovou Popelku mezi zdravotními tématy, ale ve skutečnosti je to klíčový ukazatel našeho zdraví.
Signály, které během spánku naše tělo vysílá, nás mohou upozornit na celou řadu i vážných nemocí, včetně rizika Parkinsonovy choroby.
Čtěte také
Pozvání do radioporadny přijal neurolog prof. MUDr. Karel Šonka, lékař Centra pro poruchy spánku a bdění I. lékařské fakulty Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, který je považován za největšího odborníka pro poruchy spánku a bdění u nás.
Je pravda, že čím více po spánku toužíme, tím je to s usínáním horší?
To platí jen u lidí, kteří trpí nespavostí. Je takové základní pravidlo pro spánek, na usínání příliš nemyslet a tím má spánek větší šanci se dostavit. Čím více se soustřeďujeme, tím více ho blokujeme.
Troufáte si říct, že víte, co se děje v naší hlavě v době, kdy spíme?
Čím dál tím méně tuto představu mám, protože říkal jeden můj starší kolega, čím toho více vím, tím více o tom pochybuji. Je to tak, ale samozřejmě znalostí přibylo a máme racionálnější pohled na spoustu nemocí.
Čtěte také
Je také potvrzen počet hodin, které jsou nezbytné pro naše zdraví?
Informace, kterou dodáváme veřejnosti, je obecná. Průměrná doporučená doba spánku, ale každý spíme s trochu jinou efektivitou a ta důležitá stadia a pochody spánku někdo dokáže zvládnout za kratší dobu, jiný za delší čas. Tedy je to individuální, ale u dospělého člověka se říká, že by měl spát denně 7 až 9 hodin. Bohužel ti, kteří mají vážné poruchy, jako je spánková apnoe, hyperventilace nebo narkolepsie, tam je ta situace jiná.
Váš výzkum se věnuje Parasomnii, což jsou zjednodušeně řečeno, lidé mající divoké sny a v posteli se hodně pohybují.
Ano, ale Parasomnie je širší oblast. My se věnujeme zejména problémům, které přicházejí v REM spánku, to je fáze spánku, kdy se nám zdají hodně barvité a zážitkové sny. Ale při nich zdravý člověk vůbec nic nedělá a klidně spí. Porucha, kterou my sledujeme, postihuje zhruba 2 procenta lidí nad 50 let věku. Vede k tomu, že člověk částečně uskuteční to, co se mu zdá.
Čtěte také
A to je nebezpečné z hlediska toho, že může zranit sebe či svého partnera. A také to má souvislosti s některými neurodegenerativními nemocemi.
Parkinsonova choroba je degenerativní onemocnění. Pokud se někdo ve spánku hodně divoce pohybuje, je velký předpoklad, že touto nepříjemnou chorobou onemocní?
Ten předpoklad je poměrně dost významný. Ale mohu uklidnit posluchače tím, že kdo se velmi pohybuje v noci, ještě tuto chorobu rozhodně nemá. My musíme prokázat, že ten pohyb souvisí právě se zmíněnou REM fází ve spánku. To se musí prokázat ve spánkové laboratoři, při nočním vyšetření. Protože jinak to může dělat spousta jiných stavů.
A potom ještě po vzniku této poruchy následuje dlouhé období, kdy má člověk jen tuto realizaci snové aktivity a žádné jiné neurologické problémy.
Celou radioporadnu týkající se zdravého spánku a problémech při nespavosti nebo naopak chorobné spavosti s neurologem prof. MUDr. Karlem Šonkou, lékařem Centra pro poruchy spánku a bdění I. lékařské fakulty Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
