Krvavý steak si v horkých letních dnech raději odpusťte, doporučuje hygienička Lenka Hobzová

Jedním z takových onemocnění je salmonelóza. Jak se dá rozeznat od běžné střevní chřipky nebo od toho, že nám jen prostě něco nesedlo?
Na úplném začátku to většinou nepoznáme, protože ty příznaky jsou podobné u všech zažívacích potíží. Ale u salmonelózy jsou ty problémy výraznější. Lidé víc zvrací, mají výraznější průjmy a snadněji dojde k dehydrataci. Zejména malé děti mohou skončit v nemocnici.

MUDr. Lenka Hobzová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Zotavení je podobné jako u jakýchkoliv jiných střevních potíží?
Vždy je dobré vědět, zejména z epidemiologických důvodů, o jaké onemocnění se jedná. Význam to má hlavně proto, aby se odchytil zdroj problému. Kdyby se zjistilo, že to je například z nějakého jídla, aby se včas zastavilo podávání toho konkrétního pokrmu. Aby prostě bylo co nejméně dalších nakažených lidí.

Čtěte také

Pozor na letní zažívací potíže. Nejvýznamnější zdroj nákazy pro člověka představuje drůbež

Diagnostika má tedy význam pro ty ostatní. Pro toho samotného nemocného člověka je léčba spíše příznaková, řeší se odvodnění zavodňováním. Nějaké speciální léky, jako třeba antibiotika, se u salmonelóz spíše nedávají kvůli tomu, že naopak mohou prodloužit zotavování a uzdravování.

Salmonelóza hrozí více v létě, kdy máme vysoké teploty a skladování potravin i jejich příprava ke konzumaci je složitější.
Ne, že by v zimě salmonelóza vůbec nebyla, ale v létě se bakterie snadněji množí. A řekla bych, že si i méně dáváme pozor na hygienu. Jak je teplo, tak člověk na některé návyky, které běžně dodržuje, zapomíná nebo k tomu nejsou ty správné podmínky. Při stanování a kempování ne vždy máme v dosahu dostatek pitné vody, abychom si mohli umýt ruce.

Bakterie salmonely se přenášejí kontaminovaným nebo špatně tepelně zpracovaným jídlem. Záleží tedy na konkrétní infekční dávce, ale v letních měsících se bakterie v jídle snadněji namnoží a proto dochází k častějšímu vzniku tohoto onemocnění.

Čtěte také

MUDr. Eva Hanková: Při salmonelóze je velmi důležitý přísun tekutin. Lepší častěji v malém množství

Pojďme to shrnout, které potraviny mohou být nejčastějším zdrojem salmonely?
Určitě potraviny s vysokým obsahem bílkovin, jako maso, vajíčka, mléko, jogurty, obecně potraviny, které nejsou trvanlivé. Jak se v běžném životě snažíme spíše konzumovat věci čerstvé, tak na cesty je lepší se vyloženě čerstvých věcí vyvarovat. Spíše vozit suché pečivo a k tomu něco trvanlivého. A střídměji se stravovat na tu cestu, abychom si dovolenou pak užili.

Pojďme připomenout zásady kuchyňské a grilovací hygieny.
U grilování nás teď mohou potkat asi problémy nejčastěji. Tam je nejvíce důležité, na začátku toho procesu, aby kuchař, který jídlo připravuje, ale i ti, kteří pak jídlo jedí, měli umyté ruce v pitné vodě. Ne v užitkové nebo v nějaké vodě, kde si nejsme jisti, zda není zdravotně nezávadná. To je úplný základ.

A potom je potřeba myslet na tzv. křížovou kontaminaci jídla. To znamená, když budu dělat grilované maso, tak je musím sundávat z grilu náčiním, které by se nemělo používat zase k nabírání syrového masa. Aby na tom nebyly zárodky z toho syrového masa.

Čtěte také

Nebezpečí infekcí z potravin. Rizikové je nejen drůbeží maso, ale i domácí vejce!

Takže na to syrové maso mít jiné náčiní, než na to hotové. Je to běžný postup ze života, že se k hotovému masu nedává to syrové. Nemělo by se to dělat, protože tím syrovým masem si mohu znehodnotit to již hotové, protože tam můžu přenést nějaké bakterie.

Při jakých teplotách zničíme bakterie například salmonely?
Při 70 stupních Celsia by se bakterie měly zničit. Ale je potřeba dostatečně dlouhou dobu, minimálně 15 až 20 minut to maso dělat. Ale samozřejmě záleží na tom, jak je plátek masa silný. Někdy máte tenký plátek naklepaný, ten je v podstatě za 10 minut hotový, dobře propečený.

Tam jde spíše o samotnou kvalitu vlastní tepelné úpravy, nejenom o délku přípravy. Ale aby to maso opravdu bylo dobře tepelně zpracované. Takové krvavé steaky v létě nejsou úplně vhodné. Tím možná nepotěším gurmány, ale musí vnímat to možné riziko.

Celou radioporadnu s MUDr. Lenkou Hobzovou, Ph.D., vedoucí oddělení hygieny ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové, si můžete poslechnout v našem audioarchivu.