Krkonošský národní park slaví 56 narozeniny. Jedinečnost přírody si uvědomovali i naši předchůdci

Krkonošský národní park slaví 56 narozeniny

Právě dnes slaví Krkonošský národní park 56 let od svého vyhlášení. 17. května 1963 byla završena snaha generací odborníků a vědeckých institucí o vyhlášení Krkonoš národním parkem. Tento krok logicky navazoval na vyhlášení Karkonoskiego Parku Narodowego na polské straně hor, které nastalo o čtyři roky dříve (1959). Polský KPN tedy letos slaví své šedesátiny!

Louky pod Rýchorskou boudou, výhled na Sněžku

Správa KRNAP se snaží zachovat nebo zlepšit přírodní prostřední našeho nejstaršího národního parku. Přispívají k tomu i dlouhodobé ochranářské aktivity Správy KRNAP.

Díky možnosti čerpat evropské dotace se Správě KRNAP navíc daří směrovat finanční prostředky do rozvoje turistické infrastruktury, oprav komunikací či do ochranářských opatření. Jen v současném plánovacím období od roku 2014 se nám pro Krkonoše podařilo získat 533 132 254 korun.

O zlepšujícím stavu životního prostředí Krkonoš svědčí i návrat řady druhů

V horských potocích a říčkách se opět zabydlela vydra, svá klidná místa si zde našel rys ostrovid, prostor pro život zde nachází i datlík tříprstý.

V Krkonoších je vyhlášen rok na záchranu tetřívka obecného. Hrozí mu totiž vyhubení

02405667.jpeg

Tetřívek, který dřív býval dokonce lovným ptákem, doslova mizí před očima. Důvodem je podle ochranářů úbytek vhodných podmínek pro život tetřívka a také rušení ze strany turistů a sportovců. 

Naopak kombinace negativní faktorů (mizející životní prostor, rušení návštěvníky, predace,…) dovedla ikonického černého rytíře Krkonoš - tetřívka obecného - na hranici přežití.

Daří se krkonošským loukám, o které se s finanční podporou Správy KRNAP starají zdejší hospodáři. Díky jejich péči se na ně vrací violka sudetská nebo celá řada orchidejí.

Krkonošský národní park za dobu své existence má za sebou řadu mezníků - výstavbu velkokapacitních rekreačních objektů, odborovou rekreaci, imisní kalamitu, rozvoj sjezdového lyžování, boom apartmánového bydlení. Přes tyto všechny vlivy se ale odborníkům daří uchovávat vzácnou krkonošskou přírodu v dobrém stavu.

V Krkonoších slaví dnešní Světový den lesů

Krkonošský národní park byl vyhlášen především pro ochranu jedinečné arkto-alpínské tundry na hřebenech, výrazné stopy zalednění a drsného klimatu, subarktická rašeliniště, rozsáhlé lesní porosty a horské květnaté louky.

Krkonoše patří s 11 miliony návštěv ročně k nejnavštěvovanějším chráněným územím v Evropě

Krkonošský národní park patří k nejnavštěvovanějším chráněným územím v Evropě

Že Krkonošský národní park patří k nejnavštěvovanějším chráněným územím v Evropě - v přepočtu na plochu i v absolutních číslech - víme už dlouho. Nyní známe přesná data, která ukazují, že návštěvníků nejvyšších hor naší republiky je ještě víc, než jsme si mysleli. V roce 2017 navštívilo Krkonošský národní park a jeho ochranné pásmo 3 657 254 lidí, kteří zde dohromady strávili 11 324 528 tzv. „osobodní".

Ochranu si zaslouží pozůstatky vlivu skandinávského ledovce (glaciální relikty), jako například všivec krkonošský, vrba laponská nebo endemity zvonek český či vřetenovka krkonošská. Unikátem je také například endemické společenstvo - morušková kleč.

Jedinečnost krkonošské přírody si uvědomovali i naši předchůdci. Jan Nepomuk hrabě Harrach zřídil v roce 1904 první krkonošskou rezervaci na Strmé stráni v závěru Labského dolu.

Aktivity dalších milovníků krkonošské přírody, mezi které lze zařadit například Josefa Šourka, Zdeňka Pilouse či Jindřicha Ambrože, vyvrcholily v roce 1963 právě vyhlášením Krkonošského národního parku.

Krkonošský národní park, též KRNAP, je chráněné území nalézající se na geomorfologickém celku Krkonoše v severní části České republiky. Z velké části leží na severozápadu okresu Trutnov, ale zasahuje také do okresu Semily a Jablonec nad Nisou. Severní hranice parku je vedena po státní hranici, která ho současně odděluje od Karkonoskiego Parku Narodowego na polské straně Krkonoš. Hranice ochranného pásma dále pokračuje od Žacléře a pak po ose silnice I/14 k Mladým Bukům, Rudníku, Vrchlabí, Jilemnici, Vysokému nad Jizerou a ke Kořenovu. Péči o park a administrativní zajištění činností obstarává Správa KRNAP sídlící ve Vrchlabí.
(Zdroj: Wikipedie)

Spustit audio
autor: Milan Baják|zdroj: Správa Krkonošského národního parku

Související