Kristýna Gilarová vydává své první album: Především chci, aby měla má muzika energii a bavila lidi

Kristýna Kratochvílová Gilarová je naším dnešním hostem. Rád vás vidím, platí vše, co jsem říkal? Stále učíte na Střezině v Hradci Králové?
Ano, stále učím na Střezině zpěv a klávesy. Sama jsme tam studovala spoustu hudebních nástrojů, kytaru, klávesy, zpěv, bicí. A to všechno mě ovlivnilo k tomu, co dělám dosud.

Některé písničky jsem měla doma roky v šuplíku a teď jim dám nový kabátek. Měla jsme pocit, že to je pro mě důležité a věřím tomu.
Kristýna Kratochvílová Gilarová, zpěvačka, skladatelka a multiinstrumentalistka

Kdo vás k muzice přivedl? Vy jste tuším rodačka z Ostravy.
Narodila jsem se v Ostravě, rodiče se potom přestěhovali do Hradce Králové, já jsem chodila na Základní školu Bezručova, tam jsme měli skvělého učitele na hudebku a k němu jsem chtěla na piano. Časem jsem toho chtěla víc, tak mě rodiče nasměřovali na Střezinu. Tam jsem potom trávila všechna svá odpoledne a zjistila jsem, že mě hudba fakt baví a dala jsem tomu přednost. Protože jsem chodila i tancovat do taneční skupiny T-BASS, tak jsem si pak musela vybrat jestli zkoušky taneční nebo s orchestrem. Vybrala jsem si orchestr a jsem za to ráda. Ale teď se to zase trošičku vrací jiným směrem.

Čtěte také

Kristýna Gilarová, velký hudební talent z Hradce Králové: Mám spoustu plánů a postupně si plním sny

Na koho ráda vzpomínáte ze Střeziny? Protože tam muselo být hodně pedagogů, kteří vás ovlivnili.
Myslím, že takový hlavní motor pro to mé hudební působení byl Pavel Horák, který byl skladatel i v Klicperově divadle. Ten hodně podpořil moji kreativní duši. A potom už byla spousta dalších učitelů, kteří se na té cestě podíleli. Ale ještě jednoho bych vyzdvihla a to je Tomáš Antonín Mucha, saxofonista, který vede Střezinský taneční big band, kde jsem hrála na piano a zpívala, psala aranže. On mi dal i možnost nahrát něco s big bandem, nazpívat nějaké své písničky. A teď jsem ho oslovila a v písničce, kterou potom uslyšíme, hraje na saxofon.

Máte novou písničku a plánujete vydat své první album. Už tenkrát na Střezině jste tedy psala a skládala své písničky?
Písničky jsem skládala ještě předtím a vlastně i na tom albu, které vyjde, je písnička OK, která je přes deset let stará a prolíná se s tím střezinským tvořením. Některé písničky jsem měla doma spoustu let v šuplíku a teď jsem se rozhodla jim dát nový kabátek. Jsem ráda, že jsem to udělala, protože si myslím, že si to zaslouží péči. V určité době jsem měla pocit, že to je pro mě důležité a věřila jsem tomu.

Čtěte také

Velký hudební talent, Kristýna Gilarová, je z Anglie zpátky v Hradci Králové! A začíná učit muziku

Musíme připomenout, že vaše cesta vedla z hradecké Střeziny do Anglie, do Chichesteru, kde jste studovala.
Music Performance, bakalářské studium. A pak magisterské Composition for Film, TVA Games, takže skladba filmové hudby.

Jak na ty roky vzpomínáte? Protože jste byla v Anglii čtyři roky. A co vás inspiruje pro skládání vaší muziky? Je to život, který prožíváte, nebo musíte muziku vysedět, jak se někdy říká?
Určitě je to můj život, ale také to, co vidím kolem sebe. Je to hodně o vztazích a o lásce, rodinné situace, vztahy na dálku, lidé prostě cestují. Sama jsem si to zažila v Anglii, takže si myslím, že se to dost promítá v mé tvorbě. Ale zároveň se snažím, aby to bylo pořád poslouchatelné trošku pro mainstream.

Pustíme si teď jednu z nových písniček?
Pustíme si jednu, která se zrovna trošku vymyká standardnímu žánru. Je to písnička Time Heals, v překladu Čas léčí. A je to taková tuc-tuc muzika, trošku diskotéka. Nechala jsem se inspirovat svými dvěma bratry, kteří říkali, jestli už zahraji něco normálního.

Prý bude tato písnička na albu v akustické verzi?
Budou tam živé nástroje. Ale bude to pořád takové dynamické, ale budou tam nástroje, které opravdu existují, nejen nějaké syntezátory a čudlíky.

Mám teď na jazyku něco hodně odvážného, ale to si možná nechám ještě pro sebe. Ráda bych se dostala se svojí hudbou na větší pódia.
Kristýna Kratochvílová Gilarová, zpěvačka, skladatelka a multiinstrumentalistka

K této písničce teď budete také natáčet videoklip. A budete se prý chtít vrátit i zpátky k tanci, ne?
Ano, teď v sobotu 19. září mám možnost zazpívat tuto písničku na Street Money, což je hradecká akce od taneční skupiny T-BASS, kde oni budou tancovat na střeše Futura, budou tam mít obrovskou show a hosty. A my v rámci této akce natočíme videoklip k této písničce. Takže tanec, atmosféra. Ráda bych tímto pozvala posluchače, pokud by je to zajímalo, tak se mohou přijít na tu akci samozřejmě podívat. A když budou chtít být ve videoklipu, tak klidně stačí říct a můžeme natočit, tak se budou s námi vrtět. V sobotu 19. září od 15. hodin.

Čtěte také

Žáci ZUŠ Střezina si vyzkoušeli netradiční „Koncert v obýváku“ a předvedli, co všechno dovedou

Pojďme ještě představit vaše album. Kdy ho pokřtíte? A budou křtiny i v Hradci Králové?
Ano, křest proběhne v pátek 23. října v tanečním studiu T-BASS Strop. Bude to mít klubovou atmosféru a budou tam pozvaní hosté, kteří se na albu podíleli. Ráda bych zmínila, že album mi pomáhal připravovat Josef Abraham Mikulka, skvělý skladatel a producent, kytarista, muzikant. A mix skladeb tvořili hradečtí umělci, třeba Jans Korunka ze skupiny Meloun, který i zahraje se svou kapelou na křtu alba. Také Ladis, hradecký kytarista, který má svůj sólo projekt, všechno šikovní lidé. A pak instrumentalisté, zmínila bych třeba Zuzku Lukášovou z Prahy. Takže mám kolem sebe pár skvělých muzikantů a jsem moc ráda, že se na tom se mnou podílejí.

Co to pro vás znamená, mít své první album? Je to váš splněný sen?
Jsem ráda, že se to děje. A co to pro mě znamená, jsem ráda, že budu mít tuto kapitolu svého života v plnohodnotné kvalitě na světě. Budu ráda, když to lidé budou poslouchat. Když třeba jim ty texty nějakým způsobem budou konvenovat, většinou se jedná o vyhrocené emoce, který máme. Tak doufám, že to třeba někomu pomůže. Děláme k tomu videa s textem na YouTube, to mi pomáhá dělat David Jiřička. Tam si můžete přečíst anglický text, můžete si ho třeba i přeložit, koho to bude zajímat. Můžete si to pustit a pochopit, o čem ty písničky jsou.

Čtěte také

Tomáš Votava přišel jako kluk na ZUŠ Střezina a už z ní neodešel. Teď šéfuje největší ZUŠce v zemi

Chystáte také nějaké koncerty?
Určitě. Ráda budu koncertovat víc, teď v nejbližší době mě čeká 19. října, pár dní před křtem alba, absolventský koncert studentů ZUŠ Střezina. Střezina letos slaví 50 let činnosti, takže v rámci oslav jedna písnička z mého alba bude v takovém akustickém, orchestrálním zpracování. Zazní možná poprvé a naposledy v takové sestavě. Pokud by chtěli zase konzervativnější posluchači slyšet písničku více v orchestrální tvorbě, tak tam mají možnost. A pak v budoucnu budou nějaké mé akustické koncerty nebo s kapelou nějaké festivaly. Na tom ještě pracuji.

Učení na Střezině vás stále baví?
Ano, baví mě to. Děti jsou šikovné, zvídavé a snaží se. Mám tam i pár žáků a žákyň, co dělají autorskou tvorbu, takže chodí s dotazy, jak písničku zpracovat. Jsem ráda, že i ostatní kolegové své žáky směřují případně na mě s tím, že je mohu někam posunout nebo inspirovat.

Jaké máte sny do budoucna?
Mám teď na jazyku něco hodně odvážného, ale to si možná nechám ještě pro sebe. Třeba to zmíním někdy v budoucnu, ale ráda bych se dostala na nějaká větší pódia se svojí hudbou. Pro to budu teď dělat vše, aby se to povedlo. Aby to mělo energii a lidi to bavilo.

Říká zpěvačka a skladatelka Kristýna Kratochvílová Gilarová, která pro vás bude mít v říjnu své první album. My přejeme, ať se moc líbí.