Královéhradecký dětský sbor Jitro se zamiloval do Islandu. Domů si přivezl neopakovatelné zážitky

29. srpen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Královéhradecký dětský sbor Jitro se vrátil z úspěšného turné po Islandu

Hostem ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové  je dnes sbormistr Královéhradeckého dětského sboru Jitro profesor Jiří Skopal. Pravidelně koncertuje v USA, Japonsku, Číně i ve většině zemí Evropy, v průběhu let zvítězil na 27 uznávaných mezinárodních soutěžích a natočil několik desítek CD. Odborná kritika hodnotí Jitro jako jeden z nejlepších dětských sborů světa a označuje ho za klenot české kultury.

Nečiní vám problémy ranní vstávání?
Trošičku činí, protože nám přece jenom spaní chybělo na naší zatím poslední zahraniční cestě. A hned jsme pokračovali na náš tábor Budislav u Litomyšle jako každý rok. Takže je práce v poslední době dost.

prof. Jiří Skopal ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

V České republice jste teprve pár dní, vrátili jste se z úspěšného turné po Islandu. Můžete se s námi podělit o pocity z cesty po Islandu? Přálo vám počasí?
Pro nás to bylo devět nezapomenutelných dní. Dokonce při kvízu včera na táboře děti nadřadily Island Americe i Japonsku. A dokonce naše milovaná Francie byla druhá. Přestože jsme Island navštívili poprvé, zpívali jsme dva koncerty v hlavní katedrále v centru Reykjavíku, islandštině jsme moc nerozuměli, ale pak prožili jsme naprosto netypických sedm dní s modrou oblohou, od rána do večera. Poznali jsme přírodu, dělali jsme výlety, zpívali jsme také v druhé největší katolické katedrále. I pěvecky musím říct, že jsem se sborem velice spokojen. Po tom covidovém jaru jsme to dotáhli zpátky na úroveň, která byla. Začátkem března jsme měli odcestovat do Ameriky, což se bohužel neuskutečnilo.

Po jednom koncertě na Islandu přišel za sborem obrovský, 195 cm vysoký chlap, děkoval a přiznal se, že pětkrát plakal.
prof. Jiří Skopal, sbormistr Královéhradeckého dětského sboru Jitro

V souvislosti s covidem nastala dopravní omezení a další opatření.
Island je země, kde je ta nákaza nepatrná. Týden před letem tam měli jednoho nebo dva nakažené. A protože je to velmi volné hlavní město, má 37 000 obyvatel a v přírodě téměř nikoho nepotkáte. Tolik se navíc nelétá, v Praze na letišti jsme byli téměř sami, tak to muselo být snad i bezpečnější než zůstat doma.

Čtěte také

Jaké bylo islandské publikum?
Publikum bylo báječné, slzící, odezvy na našich webových stránkách nebo na Facebooku jsou neskutečné. Obrovský, devětadvacetiletý chlap, 195 cm vysoký, přišel po koncertě za sborem a vyznával se, že pětkrát plakal.

Nedivím se. Kdo zná Jitro, tak ví, že jste těleso, které zanechává navždy otisk v srdci. Budete se tedy vracet na Island?
To jsme začali hned domlouvat ještě tam. V obou katedrálách nás chtějí, ale chtěli bychom příští turné připravit tak, aby se zpívalo i v jiných částech ostrova. Dejme tomu, že jsme teď objeli třetinu Islandu a koncerty byly vlastně jen v Reykjavíku. A další, kratší, jen příležitostně na našich cestách.

Nedá mi to, abych se nezeptala, co jste si přivezl jako upomínku na Island?
Jen ty krásné zážitky, nedalo se vše stihnout. Ovšem děvčata to stihla. Přivezla si papuchalky, to jsou místní ptáčci, vypadají skoro jako papoušci. Na Islandu je to takový symbol. A přívěsek s papuchalkem jsem viděl všude u holek. A k tomu se samozřejmě nakupovaly další dárky.

Čtěte také

Ale vzpomínky zůstanou.
Souhlasím, vzpomínky jsou nejvíc. Úžasné pohledy na báječnou a úžasnou přírodu.

My máme radost, že zase na chvilku zůstanete teď v domácím prostředí u nás ve východních Čechách a na konci léta se můžeme těšit na váš koncert.
Po několika dnech typického soustředění a naší cestě po Islandu zpíváme 29. srpna v 18 hodin v kostele svatého Vojtěcha v broumovském klášteře. Koncert je většinou z duchovní hudby. Natáčí ho Český rozhlas a jen několik skladeb na závěr, to bylo přání pořadatelů, bude neduchovních.

Koncertům předchází spousta přípravných zkoušek. Ty se konají na vašem táboře u Litomyšle?
Ano, jezdíme tam už čtyřicátý rok každé léto.

Jaké jsou plány našeho sboru Jitro do dalšího školního roku? Stále krásně zpívat a těšit posluchače doma i ve světě.
prof. Jiří Skopal, sbormistr Královéhradeckého dětského sboru Jitro

Když se řekne tábor, tak se mi vybaví ranní budíček. Děje se to i na pěveckém táboře, časně vstáváte?
Budíček je v 7:00 hodin, následuje v 7:05 rozcvička s asi kilometrovým během a pak rozcvička na hřišti. Pak přijde na řadu úklid, snídaně a o půl deváté začínáme pěvecké zkoušky, čili hlasová cvičení, příprava hlasu, dějiny hudby, intonace.

Čtěte také

Pokud by chtěl něco dítě nebo vnouče, které báječně zpívá, přihlásit k vám, kudy vede cesta do sboru Jitro?
Každý rok, také v tomto roce, přijímáme děti v průběhu celého roku na základě osobního jednání. A děti k nám nastupují už ve věku od tří let. A jsou u nás do 19 let. A smysl to má tak po šestou třídu. Je to potom podobné a těžké jako neabsolvovat prvních pět ročníků školy a jít rovnou do šesté třídy. Máme tam teď jednu takovou zpěvačku, ale je výborná, drží se, zvládne to. Bude brzy ve špičce sboru.

Podle čeho vlastně vybíráte adepty?
U těch malých dětí je důležité, že rády zpívají a mají ochotné rodiče, které jsou ochotné je k nám přivést. Zpěvačka nám zazpívá nějakou písničku, a dalo by se říct, že i když to není nic famózního, dokáže se nakonec dostat do špičky a zpívat čistě takový osmihlas.

Královéhradecký dětský sbor Jitro
navštěvují děti ve věkovém rozmezí 4 – 19 let. Každá věková skupina má své přípravné sborové oddělení: Broučci (předškoláci), Světlušky (1. třídy), Skřivánek A (2. třídy), Skřivánek B (3. třídy), Vlčí máky (4. – 5. třídy) a Jitříčko (6. – 9. třídy). Jitříčko již zkouší s hlavním sborem Jitro.

Pane profesore, jaké jsou vaše plány s Jitrem do dalšího školního roku?
Stále krásně zpívat a těšit posluchače doma i ve světě.

Blanka Malá a prof. Jiří Skopal ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Děkujeme za návštěvu. Na slyšenou.
Na shledanou.

autoři: Blanka Malá , baj
Spustit audio

Související