Kouzlo výšivky Miluše Chovancové vás doslova očaruje v Krkonošském muzeu v Jilemnici
Velkoformátové abstrakce vytvořené z textilu, přízí a korálků, hýřící dokonale sladěnými barvami a tvary, k nimž autorka většinou hledala inspiraci v přírodě. To je výstava Kouzlo výšivky textilní výtvarnice Miluše Chovancové.
Výstavu moderních vyšívaných obrazů textilní výtvarnice a akademické malířky Miluše Chovancové byste v Krkonošském muzeu v Jilemnici asi nečekali. Ale není tam náhodou, jak Romaně Pacákové při prohlídce výstavy řekla pracovnice muzea Jana Krausová.
Výšivka je umění úzce spjaté s malířstvím
Již před naším letopočtem zdobily staré civilizace všech kontinentů své oděvy, především však různá obřadní a církevní roucha. Jednotlivá období i země měly svá vlastní výtvarná pojetí.
Za kolébku výšivky už v pravěku se pokládá Čína, díky přírodnímu hedvábí z bource morušového, které se používalo jako vyšívací příze i jako jemný podkladový materiál.
Dalšími výšivkářskými „velmocemi“ ještě před naším letopočtem byly Indie, Egypt, Babylón, Řecko a Řím.
Do Evropy se výšivka rozšířila později, díky zdokonalení tkaní plátna
Zhruba od 11. století se rozvíjela výšivka i v zemích českých, především v klášterech, později i v prostředí světském. Vyšívání se postupně stalo v pravém slova smylu symbolem ženské pracovitosti a ctnosti.
Čtěte také
„Královskými vyšívačkami“ byly i Eliška Přemyslovna a Marie Terezie.
Největšího rozkvětu dosáhla evropská výšivka za renesance, kdy se stala rovnocennou klasické nástěnné tapisérii. Kromě církevních rouch se vyšívaly i obrazy, prapory, zástavy, bytové doplňky a bytový textil.
Díky zkušenostem venkovských žen – vyšívaček z panských dílen a městských cechů – se u nás v 17. století rozšířila výšivka i do lidového prostředí. V každém kraji se vytvářely vlastní specifické výšivky díky zručnosti a fantazii místních vyšívaček.
Dnes ruční výšivka díky své jedinečnosti a neopakovatelnosti slaví návrat. V životě plném stresu představuje ruční vyšívání krásné tvůrčí i relaxační naplnění volného času.
Akademická malířka Miluše Chovancová se narodila 1940 v Jilemnici, je absolventkou Vysoké školy Uměleckoprůmyslové v Praze, ateliéru Užitá malba u Prof. Aloise Fišárka.
Miluše Chovancová:
„Fascinuje mne rozkvetlá zahrada, když zapadá slunce a barvy žhnou svojí sytostí, inspiruje mne život jahodové paseky zalité sluncem, vůně louky, zvuky, chvění hmyzu, vanutí větru a vod, to vše ve mně probouzí vnitřní jásot. Práce na obraze pak znamená desítky hodin trpělivé, pečlivé práce s jehlou, kdy v duchu znovu prožívám radost z harmonie přírody a ztvárňuji ji kladením přízí, nití, uzlíků, barevných stužek, korálků, aplikací tvarovaných tkanin…".
Dětství prožila v rodině podkrkonošských tkalců. Rukama jí procházely lákavé barevné příze, ze kterých školačka vytvářela první pokusy technikou výšivky. Tento každodenní kontakt s textilními materiály u ní přirozeně vzbudil trvalý zájem o textilní techniky, na které se zaměřila i při studiu na vysoké škole a v období postudijním v letech sedmdesátých. Byly to klasické tapiserie, tisky, batiky, a především textilní aplikace, určené pro veřejné i soukromé interiéry.
K soustavné volné tvorbě se vrátila po roce 2005 a od této doby se zabývá výhradně technikou ruční výšivky a kombinované textilní techniky na plátně, kanavě, či na dalších technických tkaninách.
Do výšivky, od starověku používané techniky barevné a reliéfní výzdoby tkanin textilními vlákny, přinesla nové formální a tvůrčí prvky, jejichž výsledkem jsou obrazy „malované jehlou“.
Inspirací pro práci Miluše Chovancové je příroda a její obrazy jsou odrazem jejího empatického vztahu k ní.
Výstava Kouzlo výšivky textilní výtvarnice Miluše Chovancové bude v Erbovním sále v Krkonošském muzeu v Jilemnici k vidění do 29. září 2019.
Související
-
V seniorském věku se zamilovaly. Kamarádky z výtvarné skupiny PJETTET našly svou lásku v malování
V Knihovně města Hradce Králové vás potěší výstava skupiny výtvarnic PJETTET. Tvoří ji Anna Zlatová, Věra Černá, Ivana Maršounová, Růžena Rákosníková a Helena Kokrdová.
-
Štěstí je volba. A setkání s výtvarnicí, herečkou a terapeutkou Janou Sedlmajerovou je pohlazením
Jako májové pohlazení působí na vnímavého člověka setkání s herečkou, v 60. letech vyhledávanou fotomodelkou, výtvarnicí, terapeutkou, paní Janou Sedlmajerovou.
-
Květiny se netrhají, květiny se obdivují! Jarní výstava v náchodské galerii provází krásou Flóry
Jednou z nejkrásnějších bohyní byla zcela jistě Flóra, římská bohyně květů a jara. A právě její jméno nese jarní výstava obrazů s tématikou květin v Náchodě.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
