Kostel na Byšičkách nedaleko Lázní Bělohradu působí jako zjevení. Je to místo opředené pověstmi
Poutní místo Byšičky nedaleko Lázní Bělohradu v Královéhradeckém kraji je opředené pověstmi. Zdejší kostel svatého Petra a Pavla stojící na vyvýšeném místě a ovinutý křížovou cestou, působí jako zjevení. Architektura je kombinací románských základů s gotickými a barokními prvky. Traduje se, že se tímto místem inspiroval Karel Jaromír Erben při psaní balady Svatební košile.
Na návrší východně od Lázní Bělohradu překvapí kostelík svatého Petra a Pavla na Byšičkách. Nedá se totiž přehlédnout, stojí v rovinaté krajině v nadmořské výšce 337 metrů. První zmínka o něm pochází z roku 1267, patří tak k nejstarším památkám Podzvičinské oblasti. Teprve nedávný stavebně historický průzkum napověděl, že jeho architektura je směsicí stylů, kombinací románských základů s gotickými a barokními prvky. V roce 1850 byla ke kostelní lodi připojena čtyřboká věž.
Právě díky této přístavbě se byšický kostelík obklopený hřbitovem stal symbolem zdejšího malebného kraje. Jeho tajuplná osamocenost na vyvýšeném místě přitahuje pověsti. Například tu, že se místo inspirovalo Karla Jaromíra Erbena, když psal baladu Svatební košile do své sbírky Kytice.
Ale právě architektura kostelíka tento rozlet fantazie brzdí, i když je nesporné, že spisovatel Erben, který pochází z nedalekého Miletína, Byšičky při svých procházkách určitě mnohokrát viděl. V baladě popisuje kostel s vysokými úzkými okny, ale kostelík svatého Petra a Pavla má okna barokní. Místo je ale i dnes natolik pozoruhodné, že tu představivost může dál pracovat na plné obrátky. A to vám nikdo nevezme.
Ves propadlá do země
U jižní zdi je hned u vchodu do kostela nápadný kámen se dvěma výraznými důlky. Údajně je tu vyklečel zbožný poustevník apoštol Petr, patron svatyně, když orodoval za obyvatele vsi, která tu kdysi stávala.
Vesničané totiž nežili příliš spořádaným životem, víc času trávili zábavou a vysedáváním v krčmě než prací a modlitbami. Žili nezřízeně, vedli rouhavé řeči, a proto měli být potrestáni vyšší mocí. Svatý Petr vymodlil alespoň záchranu kostela, vesnice se propadla do země i s prostopášnými obyvateli. Zůstal tak jen osamocený svatostánek.
Křížová cesta kolem dokola
Na konci 19. století žil u kostela na Byšičkách poslední poustevník v Čechách, Augustin Hoření, kterému se říkalo Augustinek. Obýval domek, který vznikl na hřbitově z bývalé márnice a v tichu svého osamění tu promyslel vybudování zdejší křížové cesty. Našel vhodná místa pro 14 kamenných sloupků s pašijovými obrázky. Cesta sloužila k pravidelným pobožnostem až do roku 1930.
Za druhé světové války areál poničila nacistická mládežnická organizace Hitlerjugend, která tam sportovala. Po válce areál dál chátral, sloupy byly vyvráceny a kapličky z velké většiny zničeny.
V roce 1998 se rozhodlo o obnově křížové cesty. Kapliček se ujal klempíř, sloupky opravil František Žoček z lomu v Lázních Bělohradě. Čtrnáct biblických výjevů namaloval místní umělec a učitel František Koubek. Cesta byla zpřístupněna v roce 2002, teď ji čeká další obnova.
Zvláštností zdejší křížové cesty je skutečnost, že na Byšičky nevede z okolí, ale je vystavěna kolem dokola po návrší, tedy od kostela zpátky ke kostelu. Každý rok v červnu se tady konají navštěvované a oblíbené poutě. Zájemci si navíc v určité dny mohou prohlédnout i interiér kostela, možná je i dohoda se zástupci zdejší farnosti.
Přírodní památka Byšičky zahrnuje lesní porost s rybníky a rašelinnými loukami nedaleko Lázní Bělohradu. Na břehu rybníka pod Byšičkami roste letitý dub, který se původně jmenoval Žižkův, pak Raisův a dnes je Erbenův. Stáří památného stromu se odhaduje na přibližně čtyři sta let.
Doba si žádá své, a tak nedaleko tohoto dubu dnes stojí foto rám, na kterém je umístěn text z Erbenovy balady Svatební košile. Ovšem je to jen pověst, která ještě víc umocňuje podmanivou atmosféru místa, jenž patří mezi oblíbené cíle procházek i delších výletů.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
