Kopr není dobré pěstovat blízko fenyklu
V důsledku vzájemného opylení kopru a fenyklu se tvoří nekvalitní semena, která se nehodí na výsev.
Bez kopru si českou kuchyni ani neumíme představit. Kdo z nás nikdy neochutnal koprovou omáčku, kulajdu, brambory s koprem nebo s koprem nakládané kyselé okurky? Pokud vám tento výčet nestačí k tomu, abyste se rozhodli pěstovat vlastní kopr, přidejte letní saláty s čerstvým koprem a dipy ke grilovanému masu a zelenině. Plus fakt, že pěstování kopru hravě zvládne i zahradnický začátečník.
Kopr je nenáročná jednoletá aromatická bylina, které se bude v závislosti na odrůdě dařit na záhonu i v truhlíku. „ Existují různé odrůdy kopru, které mají různé aroma a různou velikost, od nízkých kompaktních odrůd vhodných do truhlíku, až po maxi odrůdy dorůstající do výšky jednoho metru,“ říká Silvie Hašlová z komunitní zahrady Pěstírna DEPO v Plzni. Jednu z maxi odrůd s velkým výnosem jmenuje v reportáži.
Za pravidelnou zálivku bude kopr vděčný
Pokud chcete mladé rostliny kopru na zahrádce sklízet průběžně po celou sezónu, vysévejte ho od dubna do srpna v několika etapách, ideálně do řádků vzdálených 20 až 25 cm. Kopr je poměrně skromný v potřebě živin, připravte mu lehčí propustnou půdu a zajistěte dostatek vláhy. „Je potřeba ho udržovat bez plevele, ať už okopáváním, nebo mulčováním. Mulč pomůže také s udržením vláhy, což má kopr rád. Ale můžeme ho samozřejmě místo toho častěji zalévat,“ radí zahradnice.
Kromě kořenů lze zpracovat celou rostlinu kopru. Zralá semena poslouží jako koření, příp. si je schovejte napřesrok na výsev. „Musíme dávat pozor, abychom kopr nepěstovali příliš blízko fenyklu, což by mohlo vést k nekvalitním semínkům,“ připomíná Silvie Hašlová.
Vynaložená péče o kopr se vyplatí. Z audiozáznamu Hobby magazínu se také dozvíte, jak tuto bylinu hodnotí plzeňský nutriční terapeut Marek Hanza.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
