Koňské parkury byly inspirací pro psí agility. Pro čtyřnohé kamarády jde o přirozenou aktivitu

Zvíře ve smečce, společně se svým pánem, spolupracuje při překonávání překážek v honbě za kořistí, kterou je pamlsek či hračka a pochvala na konci každého parkuru. Je to sport, který prospívá fyzické kondici psa i psovoda a velmi dobře upevňuje vztahy mezi nimi. Kromě toho je každý trénink výbornou příležitostí pro socializaci psa, který se naučí stýkat se s ostatními psy, a vy můžete mezi „agiliťáky" najít nové přátelé a skvělého koníčka pro volné chvíle.

Romana Pacáková se na pozvání paní Olgy Mařáčkové zašla s mikrofonem podívat na trénink agility do areálu Základní kynologické organizace Žernov Rýzmburk.

Agility je poměrně nový sport. Začal vznikat kolem roku 1970. Inspirací pro agility byly koňské parkury. První oficiální soutěž se konala roku 1979 v Londýně na mezinárodní výstavě koní. Začaly vznikat nové kynologické kluby, které nabízely možnost trénovat agility a ty stávající tuto aktivitu do své nabídky přidaly.

Psí agility|foto: Romana Pacáková

Jde o to, že v určitém čase musíte se psem zaběhnout překážkovou trať. Pes zdolává parkur, zatímco páníček běží podél překážek a udává směr. Je to bezkontaktní sport, který vyžaduje dokonalou ovladatelnost psa a radost z pohybu, a také předpokládá harmonický vztah mezi psovodem a psem, neboť tvoří společně jeden tým. Je to výchovná i zábavná činnost psovoda se psem.

Tento sport lze vykonávat jak rekreačně, tak i vrcholově

Agility ale není jen o běhání a rychlosti. I psi, kteří mají krátké nožičky či zavalité tělo mohou běhat agility. Nejde o to, že nebudou dost rychlí na to, aby závodili, ale že si s majitelem lépe porozumí, získají nové zkušenosti a budou si blíž. Lidé nejčastěji běhají agility se svým psem jen pro zábavu, pro vzájemnou radost a lepší porozumění.

Při agility by se mělo postupovat od lehkého ke složitějšímu. Nejlepší bude psa nejdříve naučit jednotlivé překážky a až pak jejich případné kombinace. Jde o to psovi ukázat, že neexistuje větší zábava než agility, chválit a zase chválit, odměňovat i za sebemenší pokrok.

Trénovat můžete začít jak se staršími psy tak i se štěňátky

Běhat agility mohou všichni psi. Některá plemena mají k tomuto sportu lepší dispozice než jiná, ale záleží především na tom, zda je pes hravý, rád běhá a skáče, má hodně energie a je rychlý. Ale i z psího lenocha se rázem může stát pes, kterého bude agility bavit.

Psí agility|foto: Romana Pacáková

Nejvhodnější pro tento sport jsou bezesporu kolie - border kolie, bearded kolie, ale také ostatní ovčácká plemena jako jsou šeltie, australský ovčák a další. Výborní jsou ovšem, i knírači, pudlové a bíglové.

Pokud vašeho psa bude agility bavit, můžete s ním i závodit.

Jak vypadá trať?
Minimální velikost prostoru pro stavbu parkuru je 20 m x 40 m. Vlastní trať má délku mezi 100 m a 200 m a obsahuje 12 až 20 překážek (minimálně 7 skokových). Vzdálenost mezi překážkami je minimálně 5 m a maximálně 7 m, s výjimkou skokových překážek. Každá překážka má své číslo.

Skokové překážky, zeď, viadukt, skok daleký, kruh, pevný tunel, látkový tunel, slalom, kladina, houpačka, šikmá stěna, stůl - musí být pro psa bezpečné a musí odpovídat popisům a mírám daným Řádem Agility ČR.

Cílem je, aby psovod se svým psem překonal trať s překážkami ve správném směru a pořadí, bez chyb a v co nejlepším čase. A hlavně, aby z toho oba měli radost!