Koho svět pod hladinou jednou uchvátí, toho už nepustí, je přesvědčený olomoucký potápěč Radovan Kunc

Potápění není jenom sport, nebo atraktivně strávená dovolená, podle majitele školy potápění Radovana Kunce je to životní postoj a životní názor.

Svět pod vodou se mění, tak jako svět nad ní. Zkušení potápěči se shodují, že je smutné pozorovat, když se po x letech vracejí na stejná místa a vidí, že tam, kde byl bohatý život, kde byly šťavnaté barevné korály, je pusto.

Z archivu potapeniolomouc.cz

Někomu se líbí nekonečná modř, ze které může cokoli vyplavat. Pak jsou lidé, kteří mají raději dno, vidí zblízka písek, na dosah ruky mají korály a rybičky. „Každý pod hladinou hledá to své a každý si to najde,“ tvrdí zkušený olomoucký instruktor. On sám chce vidět hlavně spokojené potápěče, kteří se naučili, co měli.

Z archivu potapeniolomouc.cz

Se svými žáky a klienty jezdívá Radovan Kunc do Egypta, Indonésie, na Slovensko, do Mexika, na Azorské ostrovy nebo do Chorvatska.  Rád má ale i lomy u nás, především ten ve Výklekách.

Z archivu potapeniolomouc.cz

Velmi oblíbené je potápění k vrakům. Do některých se dokonce dá vplout, všichni potápěči musí ale hlavně myslet na svou bezpečnost.

Svou roli při výpravách hraje i štěstí a náhoda. Na Azorských ostrovech před třemi lety cestovali za delfíny, ale narazili na velrybího žraloka, který se krmil při hladině. „Snad čtvrt hodiny jsme plavali doslova s „autobusem“. Byli jsme tam sami, žralok nebyl vystresovaný, stihli jsme i natáčet a fotit,“ vzpomíná Radovan Kunc.

 

autor: voj
Spustit audio