Kladrubští koně vznikli křížením starošpanělských a staroitalských koní a jejich výcvik je zapsaný na seznamu UNESCO
Že může být památkou přírodní útvar, stavba nebo umělecké dílo, je nad slunce jasné. Ale v Česku se stal kulturní památkou živý tvor – starokladrubský kůň. Jejich chovné stádo je dokonce památkou národní.
Chovu koní se v Kladrubech na Pardubicku věnovali už ve středověku majitelé panství Pernštejnové. Rudolf II. později udělil hřebčínu status císařské dvorní instituce.
Kladrubští koně jsou bělouši a plemeno vzniklo křížením starošpanělských a staroitalských koní. Byli využíváni jako kočároví koně a dodnes slouží při ceremoniálních akcích.
S koncem císařství chov málem zanikl, protože většinu koní rozprodali, a to dokonce i na porážku. Nová samostatná republika se proti císařským tradicím velmi vymezovala, a to i přesto, že bělouši z Kladrub byli součástí ceremoniálu nového prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka. Zachránit plemeno se na poslední chvíli podařilo profesoru Bílkovi ve 30. letech.
Od roku 2019 je krajina pro chov a výcvik kočárových koní v Kladrubech nad Labem zapsána na seznam Světových kulturních památek UNESCO.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
