Když můžeš, tak musíš. Rád přiložím v podniku Lesy ČR ruku k dílu a budu realizovat své vize
Dnes se vypravíme do lesa, protože v Hradci Králové má své sídlo také státní podnik Lesy České republiky. A tak to do studia Českého rozhlasu Hradec Králové jeho nový generální ředitel Ing. Josef Vojáček neměl daleko.
Stromy volají o pomoc. Porostou u nás palmy? Jak bude vypadat český les za 100 let?
Jak se tuzemské lesy vypořádávají se suchem? Jaká je situace v našem kraji? Jaké druhy stromů zvládají současnou situaci nejlépe? Jaké naopak hynou? Jaký důsledek může mít dlouhodobý nedostatek vláhy? Je zapotřebí změnit hospodaření v našich lesích?
Rozhodli jsme se, že vás našim posluchačům představíme. Protože vy jste ve funkci tři měsíce, 3. září jste se ujal funkce generálního ředitele státního podniku Lesy České republiky. Odkud jste do vedení tohoto podniku přišel?
Působil jsem předtím jako ředitel Vojenských lesů a statků, což je v podstatě sesterský státní podnik Lesů ČR. Pokud bych tyto dva podniky srovnal výměrově, tak je to řádově, dejme tomu, 10 procent výměry lesů ČR. Nicméně problematika, kterou se tyto dva státní podniky zabývají, je více méně shodná. Liší se pouze tím, které lesy jsou obhospodařovány tím či oním podnikem.
Ale já vím, že jste už předtím také krátce působil ve státním podniku Lesy ČR, je to tak? Tady na ředitelství v Hradci Králové.
Ano, je to tak. Od roku 1998 do roku 2004 jsem zde na ředitelství v Hradci Králové pracoval jako vedoucí odboru informatiky.
Lesy České republiky s velkým L i malým l, velmi trpí klimatickou změnou a jejími následky.
Ing. Josef Vojáček, generální ředitel státního podniku Lesy ČR
Jak se to stalo, že jste si les vybral za svoji kancelář? Jaký je váš osobní vztah k lesu a přírodě.
Vystudoval jsem sice vysokou školu zemědělskou, ne lesnickou, ale provozně ekonomickou fakultu. A k Lesům ČR jsem nastoupil už v době studia v roce 1992, kdy jsem začal působit jako adjunkt na Lesní správě Šternberk. Od té doby se v podstatě celý profesní život pohybuji v lesním prostředí. Můj vztah k lesu je zcela absolutní, je to náplň celého mého profesního života.
Dlouho jste se rozhodoval, jestli jít do výběrového řízení na generálního ředitele Lesů ČR?
Ta situace nebyla jednoduchá, já jsem ji označoval slovem schizofrenní. Protože jak ve Vojenských lesích, ve kterých jsem působil dlouhá léta, tak v Lesích ČR, mám spoustu přátel. Nicméně když jsem zvažoval všechny plusy a mínusy, tak na jedné straně misce vah stálo více než 10 let mé působení u Vojenských lesů, to je z manažerského pohledu života prostě velice dlouhá doba, která už může způsobit, že člověk trpí určitou profesní slepotou, a na druhé straně prostor, který u Lesů ČR byl. Byť Lesy ČR jsou v současné době asi, co se týče jejich novodobé historie ve velmi složité situaci, ne-li nejsvízelnější situaci, která nastala. Možnost tam realizovat své vize a přiložit svou ruku k dílu převážila. V podstatě jsem nedávno použil v rozhovoru pro časopis Lesnická práce bonmot: když můžeš, tak musíš.
V jakém stavu tedy Lesy ČR jsou? Teď nemyslím jen státní podnik Lesy ČR, ale vlastně lesy celé naší republiky.
Pokud vezmu Lesy ČR s velkým i malým l, tak musím říct, že ten stav je stejný. Lesy ČR s velkým i malým l, velmi trpí klimatickou změnou a jejími následky, které se projevují ve formě napadání porostů různými biotickými a škodlivými činiteli. Lesníci svádí dennodenně velmi tuhý boj s tím, aby tuto situaci buď zpomalili, nebo nějakým způsobem zastavili. Aby se s tím, co dnes v lesích vidíme, vyrovnali.
Jde asi především o velké sucho, které Českou republiku trápí už několik let v řadě za sebou. A vydatné sucho zase souvisí s kůrovcem. Je nějaký plán, jak tento problém řešit do budoucna? Protože podle klimatologů a meteorologů se dá předpovídat, že tady budou suchá léta a mírné zimy.
Ano, dá se to předpokládat. Co se týče boje s klimatickou změnou, tak to asi dnes sledujeme i na mezinárodní úrovni. To není běh na krátkou trať, to je určitě dlouhodobá záležitost. Co se týče lesa, tak boj s těmi škodlivými činiteli je jen jediný. Musíme prostě napadené dříví odtěžit a sanovat, odvézt z lesa. A tady nastupuje plán B, musíme zakládat nové porosty, které budou svou dřevěnou skladbou, svými vlastnostmi, lépe reagovat na stávající vývoj počasí. Na druhé straně musím říci, že odhadovat do budoucna, jakým směrem se bude klima na Zemi vyvíjet, je velmi těžké. Nemůžeme vědět, jestli zde do pár let nebude třeba znovu doba ledová. Protože pěstování a výchova lesa je běh na dlouhou trať, tak nemůžeme vědět, jestli nás nebudou příští generace proklínat za to, jakým způsobem jsme dnes ty porosty zakládali. Nicméně děláme to podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.
Kolik je vůbec, pane řediteli, zalesněné plochy v České republice? A kolik z toho obhospodařuje státní podnik Lesy ČR?
Státní podnik Lesy ČR v současné době spravuje něco málo přes 1 100 000 hektarů lesa, nebo jak my říkáme, pozemků určených k plnění funkcí lesa. A celkově v ČR se to číslo pohybuje kolem 2 600 000 hektarů, ale neustále se to pohybuje směrem nahoru.
Vždy budu preferovat živý vánoční stromeček. Protože ona atmosféra a vůně, kterou s sebou nese, je nenahraditelná.
Ing. Josef Vojáček, generální ředitel státního podniku Lesy ČR
Velikost našich lesů se stále zvyšuje, protože někdy za Marie Terezie bylo údajně dvakrát méně zalesněné půdy. Je to tak?
Ano, je to tak. To číslo se neustále zvyšuje i v moderní době. Podle mne je to dobře, ale objevují se samozřejmě názory, že to dobře není. Protože lesní ekosystém a ekosystémy nelesní mají své specifické vlastnosti. A mělo by zřejmě docházet k tomu, aby byl ten stav vyrovnaný.
Mluvili jsme o suchu, které trápí naši republiku. Jak to vypadá v zahraničí u sousedů? Tak tam je také sucho a řeší podobné problémy?
Já jsem měl možnost během onoho tříměsíčního působení v podstatě s výjimkou Polska navštívit všechny okolní státy a tam státní organizace spravující lesy. Musím říct, že v podstatě celá střední Evropa řeší tento problém naprosto stejně. Problémy se kterými se potýkáme my, ať už je to generace škůdců, následky sucha, různé extrémní výkyvy počasí, tak trápí kolegy ze Slovenské republiky, ze slovenských lesů, rakouské i německé lesníky. Ve všech je ta problematika stejná. Nedávno jsme mohli zahlédnout extrémní výkyvy a škody, které napáchalo počasí v severní Itálii.
Nedostatek vody netrápí jen zemědělce, ale i lesníky. Stromy usychají a napadají je škůdci
Letošní jaro je podle lesníků nejsušší od roku 2013. Stromy jsou kvůli nedostatku vody náchylnější k napadení nejrůznějšími škůdci. Lesníci na celém území republiky bojují hlavně s kůrovcem. V Královéhradeckém kraji zatím ale žádná kalamita nehrozí. Kvůli dlouhodobému nedostatku srážek ale roste těžba suchých stromů.
Říká se v souvislosti s našimi lesy, že je v nich hodně smrků. Že to není dobré, že smrky nejsou odolné vůči suchu. Proč je u nás vlastně tolik smrkových lesů, pane řediteli?
Co se týče zastoupení smrku, tak za prvé bych chtěl říct, že my pořád nepovažujeme smrk za dřevinu, která by do České republiky nepatřila. Smrk určitě do stanovišť, kde je vhodné jej pěstovat, patří. A určitě má svůj význam i jako přípravná dřevina. Má spoustu skvělých vlastností, to je také důvod jeho velkého rozšíření. Protože počátkem minulého století, kdy vznikla velká potřeba stavebního řeziva, byla velká poptávka po tomto dřevu. Už jste zmiňoval i Marii Terezii. V dobré vůli bylo poměrně velké území zalesňováno smrkem, který v této době vlastně přichází do věku zralosti, do mýtního věku, jak my říkáme. A to způsobilo situaci, na kterou dnes můžeme nazírat. Z pohledu historie ale víme, že naši předchůdci a lesníci předchozích generací to prováděli v dobré víře na základě poptávky a na základě vlastností smrkového dřeva, které je stále ve stavebním průmyslu v podstatě nenahraditelné.
Jaký druh stromu bude u vás doma na Vánoce, pane řediteli? Bude to smrk, jedle, nebo borovička?
Přiznám se, že v mládí jsem se osobně nikdy na Vánoce neobešel bez borovičky, zcela jsem ji preferoval. Nicméně v současné době, posledních 10, 11 let, od té doby, co mám děti, tak ony preferují jedli. Takže to bude i letos jedle, ale vždy budu preferovat živý stromeček. Protože ona atmosféra a vůně, kterou s sebou živý vánoční stromek nese, je nenahraditelná.
Čtěte takéLesy České republiky, s. p.
Chtěl bych také připomenout, že Lesy ČR se každý rok starají i o vánoční stromečky pro děti v dětských domovech a nemocnicích. Bude to tak i letos?
Ano. Předvánoční stromky dětem jsou zveřejněny na našich webových stránkách. Jedná se o naši akci, kdy darujeme vánoční stromky azylovým domům, léčebnám, ústavům. Tam všude udělají radost dětem. Cesta, jak se k těmto stromečkům dostat, je velmi jednoduchá. Stačí vyplnit tři, čtyři políčka na interaktivním formuláři na našem webu a my tyto stromečky dovezeme přímo na místo určení.
Pane řediteli, moc děkuji za návštěvu u nás v Českém rozhlase Hradec Králové. A těším se na shledanou.
Děkuji vám.
Související
-
V Krkonoších použili proti kůrovci chemický postřik. Naposledy tak zasáhli před víc jak 20 lety
Lýkožrout smrkový neboli kůrovec je v posledních měsících noční můrou českých lesníků. Těžkou hlavu dělá i těm krkonošským. A to je situace v Krkonoších relativně dobrá.
-
Víte, jak se sbírají šišky pro lesní školky?
Zavedeme vás do lesa, ale do třicetimetrové výšky. V korunách jedlí totiž můžete v září zahlédnout sběrače šišek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
