Když dostaneme vambereckou krajku na seznam UNESCO, tak něco upaličkuji, říká ředitel Muzea krajky
Teď nás čeká cesta do Vamberka, ke kterému neodmyslitelně patří krajka a paličkování už několik staletí. První krajkářky se v podhůří Orlických hor objevily před 400 lety a počátkem 20. století se zde krajky vyráběly téměř v každé domácnosti.
Muzeum krajky ve Vamberku, otevřené roku 1929, bylo v posledních letech součástí rychnovského regionálního muzea. Ale od 1. dubna je samostatné a má také nového ředitele, Vladimíra Sodomku.
Muzeum krajky prochází náročnou reorganizací, od 1. dubna jste samostatnou příspěvkovou organizací Královéhradeckého kraje. Co to všechno znamená a co to muzeu přinese?
Zřizovatel, tedy Královéhradecký kraj, si od tohoto kroku slibuje, že budeme mít jasnější identitu a budeme moci budovat jasnou, silnou vlastní značku vamberecké krajky. Ta byla dosud schovaná pod rychnovským muzeem, což bylo pro řadu lidí matoucí. A reorganizace byla měla přinést i větší flexibilitu v plánování a rozhodování. Slibujeme si i větší možnosti z hlediska financování.
Máme být strážcem tradice krajkářství a takovým majákem pro všechny krajkářky. Chci spojit onu nádhernou tradici s moderními technologiemi.
Vladimír Sodomka, ředitel Muzea krajky ve Vamberku
Jaký je váš osobní vztah k muzejnictví a k vamberecké krajce? Vy pocházíte z Vamberka?
Přímo z Vamberka nepocházím, narodil jsem se na severu Čech, ale přistěhovali jsme se v mých třech či čtyřech letech, takže v podstatě jsem Vamberák, považuji se za Vamberáka, za Východočecha. Přistěhovali jsme se a absorbovali tradici krajkářství, takže už druhá generace v rodině paličkuje. Už i neteř začíná paličkovat.
Čtěte také
Takže byste zvládl na herduli něco upaličkovat?
Já jsem říkal, že pokud se dostaneme s vambereckou krajkou na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO, což je jeden z našich cílů, tak něco upaličkuji.
Jaká je vaše vize, se kterou jste přesvědčil výběrovou komisi? Jakým směrem by se podle vás mělo ubírat Muzeum krajky?
My máme cíle dané ze strany zřizovatele. To znamená, máme vybudovat národní centrum krajkářství. Já to vnímám tak, že máme být strážcem tradice krajkářství. Máme být majákem pro krajkářky, protože řada žen paličkuje, ale my o nich vůbec nevíme. A máme připravit vambereckou tradici krajkářství na zápis do UNESCA. To je tedy cíl v odborné oblasti. Já osobně bych samozřejmě chtěl, aby bylo naše muzeum moderním, živým a přátelským místem pro návštěvníky i krajkářky. Abychom spojili onu nádhernou tradici s moderními technologiemi.
Jakou formou prezentuje muzeum krajku teď? Kdybychom se k vám přijeli podívat.
V pondělí mívají muzea zavřeno, ale my jedeme proti proudu, takže máme otevřeno. Máme otevřeno od května celý týden právě proto, aby měli návštěvníci, kteří k nám do regionu zavítají, kam přijít. Naše muzeum je poměrně malé, ale stejně jako celá krajka je krásné. Nabízí to nejhezčí, co z krajky v České republice máme. Takže jsou tam k vidění jak staré záležitosti, tak moderní současná krajka. A to nejcennější, co máme, jsou exponáty, které získaly ocenění na výstavě Expo v Bruselu v roce 1958 a potom v Montrealu v roce 1967.
Naše muzeum je poměrně malé, ale stejně jako celá krajka je krásné. Nabízí to nejhezčí, co z krajky v České republice máme.
Vladimír Sodomka, ředitel Muzea krajky ve Vamberku
Muzeum krajky ve Vamberku bylo otevřeno v roce 1929, takže budete za pár let slavit velké výročí.
Je to tak. Budeme mít 100 let a bude to tzv. superrok, kdy bude krajkářská škola slavit 140 let a muzeum krajky 100 let. Takže už pomalu začínáme přemýšlet, jak tuto významnou událost oslavit.
Zmínil jste krajkářskou školu, což je také velká věc. Krajkářská škola tedy stále funguje? Stále vyučuje paličkování?
My jsme šťastní, že stále funguje, stále má škola zájemkyně, jak mladé, tak starší dámy, krajkářky. Škola funguje pod městem, které se snaží udržet tuto tradici.
Čtěte také
Byl jsem se o víkendu podívat na rychnovském zámku a tam mají ve vitrínách vějíře s vambereckou krajkou. Také se tam o Muzeu krajky hodně mluvilo.
Však také maminka paní hraběnky Kolowrat Krakowské paličkuje. Když jsme u ní byli naposledy, tak říkala, že má velmi kladný a osobní vztah ke krajce. Chtěli bychom s nimi spolupracovat tak, aby šířili tradici vamberecké krajky. A chceme to založit právě na osobnostech, protože je vždy lepší, když je propagace spojena s nějakým známým člověkem.
Jak je to vůbec s historií vamberecké krajky? Šlechtična Magdalena Grambová přinesla krajku do Vamberka? Nebo jak to bylo?
Oficiálně se říká, že zakladatelkou vamberecké krajky je Magdalena Grambová, která ji přinesla z Belgie. Ale vzhledem k tomu, že ona to byla velmi šikovná byznysmenka, tak rozpoznala, že místní ženy jsou dost šikovné, protože tam nějaká tradice už byla asi předtím. Ona v podstatě přinesla vzory, které byly tenkrát v módě, a byl to pro ni skvělý obchod.
Muzeum krajky Vamberk
nabízí návštěvníkům jedinečnou expozici, která ozřejmuje vývoj české krajky až do současné doby. Představuje staré lidové krajky, vývoj krajkářství pod vlivem odborného školství od konce 19. století, je zde zastoupena tvorba zakladatelských osobností české moderní krajky a práce jejich žákyň, především v souborech krajkových děl, která reprezentovala stát na světových výstavách EXPO.
Také se blíží letošní mezinárodních krajkářské slavnosti ve Vamberku. Pojďme na ně pozvat, protože to bude opět velká událost.
Bude to největší událost ve Vamberku v letošním roce. Chceme zase, aby Vamberk žil nejen krajkou. Letošní krajkářské slavnosti budou probíhat v pátek a v sobotu 26. a 27. června, to znamená poslední červnový víkend.
Potřebujeme udělat kvalitní přípravu na zápis do UNESCO. Bude to znamenat splnit podmínky, rozhodnutí je pak už na komisi UNESCO.
Vladimír Sodomka, ředitel Muzea krajky ve Vamberku
A letos budou slavnosti specifické tím, že se uskuteční ve spolupráci se slovinskými partnery z Idrije, které mimo jiné také mají zapsanou krajku na seznamu UNESCO. Oni přivezou nádherné krajky a výstavy, přivezou i svůj hornický dechovkový band, o kterém říkají, že je nejstarší v Evropě. A bude také ochutnávka tradičních slovinských těstovin. Všichni se přijeďte podívat do Vamberka, pokud máte rádi ruční práci, zábavu a hudbu.
Čtěte také
Protože to nebude jen o Slovincích, chceme to pojmout trošku netradičně. Jedním bodem v programu bude i Summer Christmas, kdy krajkářky z celé republiky paličkují vánoční ozdoby, které budou vystaveny v kostele. Budeme mít i vánoční stromeček, jesličky a bude to taková trošku recesistická akce.
Vaši kolegové a partneři ze Slovinska už tedy mají krajku na světovém seznamu UNESCO. Kdy ji bude mít Vamberk?
To je výborná otázka. V tuto chvíli se snažíme vůbec instituci zajistit základní životní funkce, rozběhnout ji a pak se budeme věnovat rozvojovým činnostem. Potřebujeme udělat kvalitní přípravu na zápis do UNESCO. Bude to samozřejmě znamenat splnit podmínky, to znamená, že to je živá tradice, že se tady paličkuje, že jsou nositelky, které aktivně tu tradici udržují a paličkují. Zachytit všechny tyto věci tak, abychom mohli podat žádost na UNESCO, k tomu je potřeba i spolupráce se zahraničními partnery. Takže budeme muset udělat takový bojový plán, s kým do toho jít, co má největší šanci. A já věřím, že se nám to podaří připravit. Samotné rozhodnutí je pak už na komisi UNESCO.
Budeme vám samozřejmě ve vašem úsilí držet palce, ať se to povede. Naším hostem byl ředitel Muzea krajky ve Vamberku Vladimír Sodomka. Děkuji za rozhovor, na shledanou.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
