Když děláte, co vás baví, tak nemůže být nic lepšího, říká komentátorská legenda Jaroslav Suchánek

Čtěte také

Hanka Kynychová: Ženy 50+ potřebují nejvíc strečink, protahování a lehké posilování, nic brutálního

Komentovat sportovní utkání není vůbec jednoduché. Své o tom ví komentátorská televizní legenda Jaroslav Suchánek. Na jeho komentátorské umění v televizi si mnozí lidé vzpomínají. Ale ani teď, ve vyšším věku, nezahálí, jezdí po celé republice na besedy, setkává se se svými fanoušky, baví je historkami, píše a příležitostně i moderuje.

Rozhovor s Jaroslavem Suchánkem natočil moderátor Karel Sladký. A na úvod se zeptal, co jej těší a co si užívá?
Těší mne vnuk, který nastupuje na konzervatoř, je to skvělý bubeník. Potom mne těší, že se ozve občas pár kamarádů. Minulý týden se ozval a byl u mne doma letec Petr Jirmus, potom cyklista Pavel Doležal, volal mi Honza Smolík, protože to bylo 60 let od doby, kdy oblékl žluté tričko na Závodě Míru.

Čtěte také

Abeceda zdraví s Hanou Stříteckou, ředitelkou spolku Fér potravina: pravá péče o naše kosti a klouby

Sport vás provází celý život. Co rád sledujete v televizi?
Sleduji samozřejmě disciplíny, které jsem komentoval, mimo jiné skoky na lyžích. Také cyklisté mi dělají radost. Ale jsou dnes už zase úplně jiné sporty, než jsme komentovali my. Ale především mne mrzí, kam došli naši skokani na lyžích. To mne mrzí. Protože jsem celý život prožil s Jiřím Raškou a to už prostě není. Ale dělá mi radost každý hezký sport. A když se nepodvádí.

Jak se udržujete v kondici a životní pohodě?
Mám doma takový ten chodící pás, tak na něm denně zhruba 20 minut chodím. A vzpomínám na kamarády. Já jsem nějakých 25 let už pak dělal věci týkající se spíše kultury, setkal jsem se s panem Menšíkem, Jiřím Sovákem, bohužel jich tu už mnoho nezbylo. Ale to byla skvělá generace lidí.

Čtěte také

Ve stopách vzorů. Fotoprojekt Jadrana Šetlíka, portréty mladých talentů a jejich životních idolů

Dříve komentování znamenalo komentovat. To byla televize. A rádio bylo mluvit. Teď televize znamená pořád něco mluvit. A já si myslím, že toho mluvení je hodně. Ale jsou samozřejmě dobří komentátoři.

Co vás napadá, když přemýšlíte o svém životě?
Byl to nejlepší život, jaký jsem mohl mít. Celý život mne práce bavila, celý život jsem měl okolo sebe opravdu skvělé lidi, kterých jsem si moc vážil. A vážím si jich dodnes. Byl to sport a kultura, prostě pokud člověk dělá to, co ho baví, dělá to od rána do večera, a má za sebou trošku nějaký ten výsledek své práce, nemůže být nic lepšího.

To vše a ještě mnohem víc v magazínu o životním stylu Šarm v sobotu po 18 a neděli po 11 hodině. Na setkání s vámi se těší Lada Klokočníková.