Kdo vyleze na Husovu kazatelnu u obce Knovíz, může vleže pozorovat východ slunce
Atraktivních pískovcových útvarů je na našem území nepočítaně. Většinou se nacházejí ve skupinách ve skalnatých oblastech. O to zajímavější je pískovcová skála, která se nachází na samotném okraji obce Knovíz ve Středočeském kraji. Stojí osaměle, široko daleko žádný jiný pískovcový útvar nenajdete.
V dávné minulosti ho navíc vítr a moře vytvarovaly do překrásného přírodního uměleckého díla. Je natolik osobitý, že se mu říká Husova kazatelna. Jedná se v podstatě o celkem tři skalnaté útvary, dva jsou viditelné při pohledu shora, třetí je nižší a je vidět pouze při pohledu zespoda. Vzájemně je odděluje mezera.
Mezi lidmi koluje legenda, že se tento pískovcový útvar při cestě kolem obce zalíbil Mistru Janu Husovi. Přikázal zastavit, svolal místní obyvatele a z nejvyššího kamene kázal. Místní lidé na Mistra Jana vzpomínají, na vrcholu vyšší skály je umístěna deska s jeho jménem.
Z pískovcové skály je navíc krásný výhled na celou obec Knovíz a jednotlivé kameny přímo vybízí k tomu, aby se kolemjdoucí pokusili vylézt nahoru a podívali se seshora do krajiny. Na obou skalách jsou vyšlapané stopy až nahoru, takže se stačí nechat vést vyzkoušenými cestami a za chvíli může být člověk nahoře. Ovšem na vlastní nebezpečí samozřejmě.
V pískovci je ryska od hladiny pravěkého moře
Husova kazatelna je jedinečný útvar. Pískovec je různě zbarvený, na mnoha místech je nažloutlý, jinde zčernalý, na dalších částech pak nazelenalý či čistě bílý. A pokud se kolemjdoucí podívá pozorně, zjistí, že oba kameny protíná ve stejné výšce ryska. Je to čára vyhloubená do pískovce, podél jejíž celé linie jsou usazené menší kamínky. Jedná se o vymletou rysku od hladiny pravěkého moře.
Zdejší pískovce mají díky činnosti moře překrásné členité tvary, různé prohlubně a pukliny. Zespoda uvidíte, jak je spodní část skály od moře vyhlazená do hladkého povrchu, zatímco horní část ošlehaly větry a mořské vlny. Levá skála má navíc zajímavý tvar – je mírně sešikmená. Pokud se do prohlubně v její horní části položíte, můžete odtamtud pohodlně sledovat východ slunce.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Nová zelená úsporám má fungovat do roku 2029. Peníze by měly stačit, říká Valdman
-
Zásah do nezávislosti justice? Jde o nepochopení, říká k trestní politice vlády Vesecká
-
Politolog: Babiš vysává své partnery. Před volbami se vždy ukáže, že jeho pud je mít co nejvíc hlasů
-
Karlovarsko bylo vojenským regionem, mohla by tu být armádní vysoká škola, navrhuje Vildumetzová








