Každý šátek má svůj osobitý příběh! Hedvábné výtvory Andrey Vytlačilové nosí rády i první dámy světa
„Největší odměnou pro mě je, když má práce dělá lidem život krásnější." To říká výtvarnice a návrhářka hedvábných šátků Andrea Vytlačilová, která pochází ze Mžan u Hradce Králové. Odmalička ji fascinovala látka, a i když nepochází z umělecké rodiny, tak se dokázala prosadit ve velkém módním světě a vystudovala nejprestižnější módní školu v Londýně.
Její šátky s velkou oblibou pravidelně obléká také naše první dáma Eva Pavlová. A pro Hradec Králové prý k letošním oslavám 800 let od první písemné zmínky o městě také jeden speciální šátek chystá. Jak se máte? Jak se vám daří?
Skvěle. Je léto a je toho hodně pracovního. Chystám právě onen šátek pro Hradec, který bude představen zhruba za 14 dní na výstavě DesignLove. Bude to šátek věnovaný Hradci Králové a bude tam i kabelka, která z onoho šátku vychází. Ale šátek bude hlavní věc. Vernisáž bude 24hodinová, 23. a 24. srpna a pak výstava potrvá až do konce září. Helena Dařbujánová, skvělá hradecká designérka a architektka, pozvala 12 designérů a designérek, aby vytvořili něco ideálně s láskou k Hradci Králové. A bude to v blízkosti Velkého náměstí, v prostorách jak bylo Erko.
Jsem na ten šátek moc zvědavý. Co vás inspirovalo?
Šátek odráží za prvé Hradec Králové jako město, jako krásné místo a prostředí, ale i můj vztah k němu. Strávila jsem zde spoustu krásných let, chodila jsem tu na základní i střední školu, zažilo jsem tady základní lásky a všechno.
K malování a tvoření jsem inklinovala odjakživa. Postupnými krůčky jsem potom došla až do Londýna a tam se to celé rozjelo.
Andrea Vytlačilová, výtvarnice a návrhářka
Co vás napadne první, když se řekne Hradec? Určitě ZUŠ Střezina, ne?
No jasně! Tam jsem se učila výtvarničit, to byly mé první krůčky. Bez Střeziny bych určitě nedělala to, co dělám. Střezina byla klíčová. Chodila jsem tam od pěti let až do maturity, takže hodně let. Byla jsem u pana učitele Bělohlávka a ten nás krásně, nenásilně vedl. Každý si mohl jít svou cestou. Myslím si, že se od něj spousta lidí pak vydala na uměleckou nebo výtvarnou dráhu.
Čtěte také
Co dalšího vás napadá v souvislosti s Hradcem Králové?
GYBON, chodila jsem na Gymnázium Boženy Němcové. A pak architektura. Mám hodně ráda vizuální stránku Hradce a celkově kulturu a historii. Hradec je neuvěřitelně kulturní město. I příroda je tu krásná, jezdí se všude na kole.
Vy ale nemáte žádné umělecké geny v rodině?
Nemám, ale tatínek mé babičky byl švec. A pak jsme zjistili, že babiččina maminka byla vystudovaná modelářka střihu, ale nikdy se tomu nevěnovala. Já jsem ji ovšem nikdy nepoznala, takže to je jen takové vzdálené.
Kdy jste si našla to, co teď děláte? Jste slavná, uznávaná módní návrhářka jedinečných a úžasných hedvábných šátků, které nosí i první dámy.
Já jsem k malování a tvoření inklinovala odjakživa. A vidím to nyní i u dcery, že je hodně přes ruce a kreslí. A postupně se to u mne vyvinulo. Ale já jsem nevěděla, že se tím dá živit, že to je reálná práce. Neměla jsem nikoho ve svém okolí, kdo by se designu či jiné tvorbě věnoval. Takže postupnými krůčky jsem došla až pak do Londýna a tam se to celé rozjelo.
Má babička šátky nosí celý život a miluje je. Takže jsem k nim měla vztah odmalička. A první mé kolekce vznikaly jako deníkové zápisky.
Andrea Vytlačilová, výtvarnice a návrhářka
To byla prestižní škola.
Ano, škola se jmenuje Central Saint Martins a věnuje se přímo oděvu. Já jsem tam studovala spojení oděvu a látky, což je takové mé specifikum. Kromě toho, že oděv vytvářím, tak si vytvářím i látku. V případě šátků je to naprosto logické, protože motiv tam je klíčový. Na této škole studoval třeba John Galliano nebo Stella McCartney. Já jsem tam dělala bakaláře i magistra. Magistra jsem pak dokončovala za covidu a pak jsem se vrátila do Prahy. Původně jsem se neplánovala brzy vracet, pracovala jsem ještě mezitím v zahraničí, ve Švédsku, v New Yorku a pak v Paříži. Myslela jsem si, že ještě zůstanu nějakou dobu pryč a pak se třeba vrátím se zkušenostmi. Ale začala jsem pak víc a víc pracovat tady, až jsem tu zůstala.
Dnes propůjčujete své šátky první dámě Evě Pavlové. Jak k této spolupráci došlo?
Podobně jako se spoustou věcí v mém životě, byl to takový sen. Když se blížila inaugurace pana prezidenta, tak jsem říkala manželovi, že by bylo super, kdyby paní Pavlová třeba někdy oblékla nějaký můj šátek. A manžel říká, jasně, samozřejmě, koho jiného by měla nosit šátek. A o týden později se mi ozvala stylistka, že chystají šatník paní Pavlové na první zahraniční cesty, na Slovensko, do Polska a Německa. A jestli bych byla pro, aby paní Pavlová vynesla moje šátky. Tím to začalo. Takže první šátky si vybrali na začátku, teď už jich má spoustu, nosí je pravidelně, za což jsem moc ráda. A moc jí sluší.
Čtěte také
Pak jste ale také kromě šátku pro paní Pavlovou udělala i kabelku. To bylo na korunovaci krále Karla v Londýně.
Přesně tak. To bylo krásné v tom, že se to vrátilo do Londýna. Protože jsem asi rok předtím dokončila školu a uzavřela pro sebe londýnskou životní kapitolu. A když přišla možnost udělat pro ni kabelku, tak to bylo úžasné. Se Štěpánkou Pivcovou, která pro ni dělala oděv ke kabelce, jsme se pak smály, že se naše oděvy dostaly ke královi do Buckinghamského paláce. Měly jsme z toho velkou radost. Mé kabelky jsou hedvábné, vyšívané a zdobené českými krystaly. A aby to bylo osobnější, tak výšivka na kabelce odrážela česko-britské vztahy. Bylo tam propojení české lípy, anglického dubu a dalších detailů.
Čtěte také
Jak se vlastně dostala k šátkům? Nejdřív to prý snad byly takové vaše deníčky?
Má babička šátky nosí celý život, sbírá je a miluje. Takže jsem k nim měla vztah odmalička. Se sestřenicemi jsme si hrály se šátky. Ale pak, když jsem byla ve Stockholmu, tak jsem byla v určité fázi trošku frustrovaná z té práce, protože je to ve výsledku korporát, ten oděvní dům. Se svými plusy i minusy. A potřebovala jsem nutně vytvořit něco jen svého, podle svého rozhodnutí. A neměla jsem tam prostor vytvářet celý oděv, protože jsem pracovala od nevidím do nevidím. Takže šátky byla taková přirozená věc. A chtěla jsem si zaznamenávat období, které jsem trávila v cizině, tak první kolekce vznikaly jako deníkové zápisky. Pak už to bylo zase o vztahu k domovu a každý šátek má svůj příběh.
Na co se těšíte v nejbližší budoucnosti?
Že dokončím spoustu věcí, které mám rozdělané, Abych před podzimem stihla spoustu věcí, takže dokončuji různý projekty. Ten pro Hradec je jeden z nich, to je taková nejbližší má srdcovka, abych tak řekla.
Pozvala vás osobně výtvarnice a návrhářka jedinečných a nádherných hedvábných šátků Andrea Vytlačilová. Ať se vám daří.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
