Každý kluk někdy šermoval klackem. Mně to prostě jen zůstalo, směje se historik a šermíř Jiří Louda

Vy působíte jako odborný poradce u filmu?
Došlo i k tomu, byť možná to úplně nebyl ze začátku záměr, když jsme byli osloveni. Došlo k tomu především díky našemu dlouholetému směřování a koníčku, kterým je 17. století. A filmaři celkem s oblibou využívají tohoto potenciálu, který tady je. Tedy množství lidí, kteří mají poměrně kvalitní kostýmy a jsou vybaveni zbraněmi. A co je zejména důležité, tyto kostýmy umí nosit a zbraně umí používat.

Jiří Louda ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Můžeme některé filmy jmenovat?
V mém případě to byl především film Bůh s námi o Jindřichu Matyáši Thurnovi, který režíroval Zdeněk Jiráský. A naposledy to byl film Jako letní sníh režiséra Lubomíra Hlavsy, který pojednával o Janu Komenském.

Naše generace byla s reálnou historií ve styku víc. Dnešní děti žijí ve fantastických světech různých upírských ság nebo Pána prstenů.
Jiří Louda, historik Krkonošského muzea Správy KRNAP ve Vrchlabí

S čím konkrétně hercům a tvůrcům filmu pomáháte?
Logicky to jsou především vojensko-historické záležitosti. To znamená dosáhnout pokud možno toho, aby se herci, případně komparsisté, projevovali věrohodně. Jak se zhruba voják měl chovat, jakým způsobem se třeba pohybovala jednotka, jak byly jednotlivé zbraně nasazovány v boji. Někdy to jsou i takové detaily, jak mít správně zavěšený kord u pasu a podobně. Jindy to jsou dotazy na poslední chvíli a týkají se třeba toho, jak má být umístěn někde prapor nebo jak se ti lidé mohli v konkrétní situaci zachovat.

Čtěte také

Začal skutečně od píky. Od pikenýra přes mušketýra až k hejtmanovi Regimentu zemské hotovosti

Aby to bylo historicky přesné. A dají na vás filmaři vždy nebo si někdy třeba postaví hlavu?
To se skutečně odvíjí od osobnosti konkrétního tvůrce. Právě zrovna oba filmy, které jsem jmenoval, byť oba byly dělány ve spolupráci s Českou televizí, tak v tomto byly radikálně různé. Zatímco ve filmu Bůh s námi tvůrci upřednostňovali umělecké hledisko, tak při filmu Jako letní sníh šel pan režisér hodně po pravdivosti a opravdu mu záleželo na tom, aby nejen samotný příběh byl pravdivý, ale i to, co je vidět, pokud možno odpovídalo historické pravdě. Neměl potřebu historii přetvářet tak, aby se mu víc líbila.

Čtěte také

Historický šerm není koníček, ale životní styl. Věnujete mu práci i volný čas, prostě úplně všechno

Všichni jsme před nedávnem zaznamenali nešťastnou událost v Americe, kdy herec Alec Baldwin nešťastnou náhodou, omylem, zastřelil při natáčení kameramanku filmu. Jak probíhá u nás v České republice jištění, aby k něčemu takovému nedošlo?
My jsme byli trošku v jiné situaci v tom, že jsme zobrazovali jinou dobu, tedy jiné zbraně. A z principu používáme zbraně bez projektilů. Nedávají se do nich klasické náboje, zcela výjimečně se z nich střílí kulí, takže riziko, že by k něčemu takovému mohlo dojít, je poměrně malé. Spíš bych řekl, že se předpokládá, že lidé, kteří se filmování účastní, když jsou přizváni ke spolupráci, tak vědí, co dělají. Ale možná, že po této nešťastné zkušenosti, kterou jste zmiňoval, se kontrola zpřísní.

Jak jste se vůbec k vašemu koníčku dostal? Už ve 14 letech jste začal šermovat?
Ve 14 letech jsem začal šermovat oficiálně, pokud se to tak dá říct. Vstoupil jsem do skupiny historického šermu Rego ve Vrchlabí. Ale jako spoustu malých kluků mě rytíři zajímali odmalička. Snad každý kluk někdy šermoval klackem a podobně. Tedy u mne to prostě jen zůstalo.

Čtěte také

Skupina historického šermu REGO se před 25 lety rozhodla objet všechny naše hrady, zámky a zříceniny

Možná i odtud pramenil váš zájem o historii?
Určitě. Já jsem nad tím přemýšlel, protože jsem trochu očekával takovou otázku, a zdá se mi, že naše generace byla s reálnou historií ve styku víc, než jsou generace dětí dnes. Protože ti žijí ve fantastických světech různých upírských ság nebo Pána prstenů a podobně. Je celá řada takových příběhů, v kterých oni rozvíjejí svoji fantazii. Kdežto za nás bylo asi běžnější číst knížky, které byly třeba pro děti, ale vycházely z reálné historie. Nebo i dobrodružné filmy, které jsme sledovali, byly příběhy, které se odvíjely od reálné historie.

A šermujete dobře?
Tento dotaz jsem nedávno dostal. To je, jako kdybyste se třeba herce zeptal, jestli hraje dobře. Tak, snažím se. Snažím se rozvíjet, tedy rozhodně šermuji úplně jinak, než třeba před 10 nebo 20 lety.

Regiment zemské hotovosti|foto:Roman Hudec - Regiment zemské hotovosti

Vy se věnujete i sportovnímu šermu?
Teď už moc ne, síť klubů sportovního šermu v naší republice je poměrně řídká a protože žiji v Krkonoších, tak bych musel dojíždět hodně daleko. Chvilku na vysoké škole jsem se tomu věnoval a jsem za to velmi vděčný. Protože mi to otevřelo úplně jiný pohled na šerm, takový reálnější. Ono se to možná nezdá, pro laika to zvenčí vypadá jen jako takové šmrdlání drátem, ale on to je skutečný šerm, kde jde o to, co nejrychleji soupeře zasáhnout. Pohyby nejsou nijak stylizované, je to racionální a logický pohyb směřující k zasažení soupeře. A to se samozřejmě hodí, když potom člověk chce rekonstruovat historický šerm bez uvozovek.

Čtěte také

Pořád si rádi zastřílí i zarubou. Skupina historického šermu Corporal slaví své 30. narozeniny

Tak představme ten historický šerm. Vy jste totiž také hejtmanem Regimentu zemské hotovosti. Co to je?
To je něco jako velitel, předseda či vedoucí. Používáme slovo hejtman, protože se snažíme aspoň částečně rekonstruovat nejen vzhled a vybavení těch vojáků, ale i fungování té jednotky. Pohybuje se nám plus minus stovka lidí v rámci onoho regimentu, ne tedy najednou, ale v rámci struktury celého sdružení zhruba devíti skupin historického šermu. Tak to stavíme podle vzoru kompanie. A velitelem kompanie býval hejtman.

Tedy Regiment zemské hotovosti je sdružení několika skupin historického šermu?
Ano, je to tak. Historický šerm se v Čechách provozuje už řadu desetiletí, je to dost divadelně scénická záležitost. Ale činnost, které se věnujeme v rámci regimentu, má spíš blíž k tomu, co v těch novějších obdobích dělají například kluby vojenské historie. Tam už to není tolik zaměřeno na scénické předvádění nějakého hraného příběhu, nějakou stylizaci, ale pokus o rekonstrukci pokud možno co nejvěrohodnější.

Kde vás letos budeme moci vidět?
Já doufám, pokud to čínská chřipka dovolí, že se na akcích potkáme, máme toho naplánováno hodně. Hned na začátku března by se měla konat tradiční rekonstrukce bitvy u Jankova. Velkou akcí v Čechách, kromě tradiční Bílé hory v září, by měla být na podzim bitva u Rakovníka, která byla odložena právě kvůli koronaviru už v roce 2020. Dále máme pozvánky do Itálie, Holandska a Polska, takže jsme rozhodně velmi natěšení. Ale co bude, to ví jen Bůh.

Jiří Louda ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Celý rozhovor s Jiřím Loudou, historikem Krkonošského muzea ve Vrchlabí a také hejtmanem Regimentu zemské hotovosti si můžete poslechnout v našem audioarchivu.