Každé setkání s milým člověkem je pro mne v životě velkým obohacením, usmívá se herečka Ljuba Krbová

Ljuba Krbová se narodila v Hradci Králové. Má sestru a tři bratry, část svého dětství prožila v Berlíně. Už odmala projevovala herecké sklony, navštěvovala také baletní přípravku Národního divadla. Po vystudování střední školy pak dokončila i Státní konzervatoř v Praze.

Čtěte také

Herečka Jana Stryková: Život, to jsou výhry, ale i prohry. Důležitá je stabilita a tou je má rodina

Tak nejprve otázka na váš vztah k Hradci Králové. Nenarodila jste se tady pouze a potom už nás opustila, jak to bylo?
Opustila, ale pak jsem se zase vrátila. Můj tatínek je z Hradce Králové a hrál tady ochotnické divadlo s Luďkem Munzarem. Pan Daněk jim psal texty, byla to taková partička. Takže já mám k Hradci opravdu srdečný vztah. A musím vám říci, že jsem kvůli tomuto vysílání přijela už včera večer, protože jsem neměla nervy harcovat Prahou, abych přijela včas.

Připravili jsme si pro vás malý dotazník. Největší kulturní zážitek poslední doby?
Asi vás překvapím, ale byla to výstava čínských mečů. Protože pro mě je kulturním zážitkem i něco, co když vidím, tak mně s odpuštěním spadne brada. A když vidím nějaký dokonalý výrobek, který stvořily lidské ruce, tak já si myslím, že to je na úrovni jakéhokoliv jiného kulturního zážitku.

Viděla jsem tuto výstavu minulý týden na Zbraslavi a byl to jeden z mých největších kulturních zážitků. Vrátila jsem se domů a pořád jsem o tom vyprávěla mému muži. Dodnes na to myslím, že si člověk ani nedokáže představit, co umí lidské ruce vyrobit.

Je někdo, s kým byste se v životě chtěla setkat?
Víte, setkání s milým člověkem je vždy hezký zážitek a já bych se nechtěla omezovat nějakým konkrétním jménem. Takže preferuji hezké setkání s kýmkoliv.

Největší výhra vašeho života?
Určitě moje dcera, potažmo dnes už i vnuci. To jsou dva bombarďáci.

Čtěte také

Herečka Jana Švandová: Mám už čtyři vnoučata. A to je nejkrásnější role, která může ženu potkat

Podle čeho se v životě řídíte? Je nějaké životní motto nebo rada, kterou jste do života dostala?
Je to citát Marka Twaina: Hledáš-li pomocnou ruku, najdeš ji nejspolehlivěji na konci svého ramene.

Je nějaké místo, kam se ráda vracíte?
Těch míst je čím dál tím víc. Čím jsem na světě déle, tím více objevuji místa a říkám si, že bych se ještě ráda někdy vrátila. Neberte to jako pochlebování, ale patří tam i Hradec. Samozřejmě. Je tu teta, strejda, bratranci, sestřenice, neteře, synovci. Mám tady těch srdečních pout povícero.

Co se vám vybaví, když se řekne rozhlas?
Rozhlas, to je dobrý společník. Při procházkách v lese od doby, kdy máme sluchátka. A bylo to i jedno moc hezké období mé kariéry, kdy jsem s rozhlasem hodně spolupracovala. Takže jsou to pohádky, inscenace. Práce za mikrofonem je něco, co mám moc ráda a čeho si velmi vážím.

Lada Klokočníková a Ljuba Krbová v rozhlasové kavárně|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Celý rozhovor Lady Klokočníkové s herečkou Ljubou Krbovou si můžete poslechnout v našem audioarchivu.