Kateřina Cajthamlová: V Egyptě nebo Tunisu melouny raději nejezte. Hrozí vám faraonova pomsta

4. srpen 2022

Prázdninové měsíce přinášejí kromě pohody a odpočinku také letní zdravotní problémy. Patří mezi ně například úpal, úžeh, spáleniny po opalování nebo špatné zažívání. Opatrní bychom měli být zejména na dovolené v zahraničí.

V létě asi nejčastěji řešíme, jak zklidnit kůži podrážděnou nadměrným opalováním.

„Tak rozhodně je důležité pokožku zchladit. Pomohou i domácí prostředky. Naše babička ji natírala bílkem, dá se použít i tvaroh nebo bílý jogurt. Všechny tyto prostředky obsahují bílkoviny, které pomohou kůži jednak částečně zchladit a jsou v nich i látky, které přispívají k její obnově. Z kosmetických přípravků se doporučují krémy s aloe vera,“ radí lékařka.

Někdy nás působením slunce kůže jenom svědí. To je většinou způsobeno tím, že se vylučuje histamin. Tedy látka, která působí malé, velmi svědivé červené skvrny nebo krupičku. Na tento problém pomáhají antihistaminika, která běžně používají alergici.

Faraonova pomsta

Často zdravotní problémy spojené zejména s pobytem v exotických krajinách postihují zažívání, od žaludečních nevolností až po těžké průjmy. Známá je třeba takzvaná faraonova pomsta, kterou znají turisté hlavně z Egypta.

Meloun (ilustrační foto)

„Faraonova pomsta se objevuje po konzumaci potravy, nejčastěji špatně tepelně upraveného masa. Můžeme ji dostat i pitím nepřevařené vody z neznámého zdroje anebo ledu. Zkušený cestovatel zná pravidlo nekonzumovat něco, co se nedá upéct, uvařit, převařit a vodu pije zásadně balenou. Ovoce jí oloupané, ruce má při jídle umyté a dostatečně vydezinfikované. A co se týká třeba Tunisu nebo Egyptu, tak tam dokonce prodavači někdy podvádějí na váze melounu tím, že vstřikují vodu přímo do něj. Takže v těchto zemích není dobré melouny jíst, protože mohou překvapivě být právě zdrojem kontaminované vody,“ vysvětluje Kateřina Cajthamlová.

V záznamu pořadu také uslyšíte, co v případě postižení silným průjmem dělat a proč může být hodně nebezpečný. Dozvíte se také, které opalovací krémy Kateřina Cajthamlová doporučuje nebo jaký je rozdíl mezi úžehem a úpalem. Poslechněte si.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.