Kastelánka náchodského zámku Iva Bártová: Obdivuji bohatost zdejší architektury, prošly tudy dějiny

8 fotografií

Jak dlouho už jste na náchodském zámku?
Od 1. března jako kastelánka a samozřejmě předcházely tomu určité nutnosti typu inventury a předání dalších věcí. Takže na náchodském zámku se pracovně pohybuji už od 1. listopadu loňského roku.

Iva Bártová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Jakub Schmidt, Český rozhlas

Už jste si prošla všechny tajné chodby a místnosti? Neobjevila jste něco tajemného?
Žádnou tajnou chodbu jsem zatím neobjevila. Samozřejmě místní mají spoustu různých příběhů o tom, že tam tajné chodby jsou. Ale ještě jsem ani zdaleka neprošla všechno. Objevit poklad nás asi teprve s kolegy čeká.

Kastelán musí být člověk mnoha profesí. Měl by rozumět stavařině, mít organizační talent, být trochu právník a někdy i psycholog.
Iva Bártová, kastelánka zámku Náchod

Jak jste se dostala k profesi kastelánky?
Je to celkem dlouhý příběh, přes polovinu svého života, řekněme, profesně trávím na památkách. Od 15 let jsem začala provázet na zámku Humprecht v Českém ráji, odkud pocházím. A postupně jsem provázela na dalších zámcích Červená Lhota a Hrubý Rohozec. Právě současný hruborohozecký kastelán Jirka Holub už mi v 16 letech řekl, že si myslí, že jednou skončím jako kastelánka. Už tenkrát mi to předpověděl.

Čtěte také

Náchodský zámek mění po několika desítkách let hlavní návštěvnický okruh. Co nového se chystá?

Dokážete říct, který ze zámků a hradů vám nejvíc přirostl k srdci?
To je těžké. Humprecht, to bylo takové první místo, takže se člověk pořád k němu nějak v myšlenkách vrací. Červená Lhota je zase krásně zasazený zámek, několik sezón jsem tam strávila se spoustou zajímavých přátel. Hrubý Rohozec zase byla taková, řekněme, trošičku dlouhotrvající láska, postupně se to vyvíjelo. Tamní kapli jsem si musela navnímávat delší dobu a potom jsem se do ní zamilovala. Když tam za kolegou jedu, tak je to pro mě jako návrat domů. A Grabštejn byl zase úžasný v tom, že jsem tam byla poprvé v pozici kastelána. To potom ten objekt vnímáte úplně jinak.

Co všechno vůbec obnáší práce kastelána?
Většina lidí si myslí, že to spočívá v tom, že někde jen tak pobíháme po místnostech, vznášíme se tam se svazkem klíčů, ale o tom to tak úplně není. Kastelán musí být člověkem mnoha profesí. Když to vezmu ze svého pohledu, mám vystudovanou architekturu, musíte trošičku rozumět stavařině, protože tam stále probíhají nějaké opravy, zároveň musíte mít organizační talent a schopnost zorganizovat návštěvnický provoz. Na pokladně se musí vše vyřešit, musíte mít připravené prohlídkové trasy, v současné době probíhá v Náchodě reinstalace, takže se připravují interiéry, se kterými se návštěvníci setkají. Trošku musíte být právník, někdy psycholog, v případě nutnosti musíte umět podat i první pomoc a mohla bych pokračovat dál a dál. Ale samozřejmě není to jen na mě, mám tam k sobě partu šikovných kolegů.

Čtěte také

Uklidit náchodský zámek není jednoduché. Na mytí čeká 150 oken, voní tu leštěnky a malířské barvy

Jak už to bývá, náchodský zámek byl nejdříve hradem, vystřídal mnoho pánů a majitelů, byl zveleben a přestavěn na zámek. Co je nejzajímavějšího z jeho historie?
Myslím si, že tam je toho opravdu veliká spousta. Těžko vybrat jeden konkrétní moment. Zámek si prošel spoustou zajímavých období. Možná bych vypíchla to, co tam trošičku vnímám, že byl velmi často zveleben, ale potom zase přišel úpadek. To se v historii Náchoda opakovalo několikrát, tedy zámek má za sebou opravdu velmi složitý osud. V takových vlnách.

Významných majitelů zámku bylo víc. Hodně se mluví o šlechtickém rodu Piccolominiů. Potom tam byl Petr Biron, vévoda Zaháňský.
Ten byl velkým mecenášem umění, podporovatelem kultury. Vytvořil na náchodském zámku divadlo. A co se týče klasických českých šlechtických rodů, tak Smiřičtí, Trčkové, rodiny, které se tady ve východních Čechách velmi často pohybovaly v nějakém sepětí s Albrechtem z Valdštejna, což je významná osobnost.

Státní zámek Náchod|foto:archiv NPÚ

Právě rodu Piccolominiů jsme zasvětili po reinstalaci současnou první prohlídkovou trasu. Rodina Petra Birona je také velmi důležitá a rozhodně bych zmínila i poslední rod Schaumburg-Lippe, kteří vlastnili Náchod až do roku 1945. Ti jsou velmi často opomíjení, byť je to velmi významná rodina, která byla i provázána na spoustu evropských panovnických dvorů nebo královských dvorů.

Čtěte také

Archeologický průzkum zámeckého kopce v Náchodě odhalil pozdně středověkou stavbu. O co jde?

Rod Zaháňských známe z Babičky. Jaká tam byla příbuznost s kněžnou Zaháňskou?
Petr Biron byl přímo otcem Kateřiny Vilemíny Zaháňské, která je často zmiňována s Ratibořicemi. Spousta návštěvníků si neuvědomí, že Ratibořice byly součástí náchodského panství, takže proto jsou spjaty s Náchodem.

Co máte vy na náchodském zámku nejraději?
Spojení architektury, je tam opravdu vidět, jak prošly dějiny. Byl to původně hrad, potom renesančně a barokně přestavěn, takže má opravdu velikou bohatost architektury. Není to nově postavený barokní zámek, kde je všechno rovné a jasně dané. A to mě tam baví, ono spojení věků, různá zákoutí. Zámek je veliký a ve své podstatě maličký, je tam uvnitř spousta malých prostor. Nádvoří také nejsou úplně rozsáhlá na to, jak je ten objekt veliký. Myslím, že je to jeden z největších areálů ve východních Čechách.

Jakub Schmidt a Iva Bártová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Jakub Schmidt, Český rozhlas

Celý rozhovor nejen o letošní návštěvní sezóně na náchodském zámku s kastelánkou Ivou Bártovou si můžete poslechnout v našem audioarchivu.