Karel Nejman: Sokolnictví přináší pohodu v duši. Se zvířaty zapomenete na veškeré starosti světa
Do rozhlasového studia zavítal sokolník Karel Nejman. A přišel i se svými parťáky. Jeden z nich je usazený majestátně na jeho ruce. Tradice vztahu člověka a dravce je stará 4000 let, a tak se ani mnozí nedivili, že bylo sokolnictví zapsáno na seznam Světového nehmotného dědictví UNESCO.
Představte nám nejdříve dravce, kterého jste s sebou přinesl?
Je to Orel skalní, jmenuje se Nero, je mu 18 let, váží 3,5 kila, rozpětí křídel má 2 metry a je to můj parťák nejen na letišti, ale vůbec v sokolnickém životě.
Ale aby to nebylo líto ani tomu druhému, protože pod stolem se také někdo schovává.
Mám tady schovaného pejska. Jmenuje se Akim, je to nejmenší plemeno ohařů, bretaňský ohař, francouzské plemeno, u nás málo známé. To také velký parťák, který nám pomáhá nejen na letišti, ale vůbec v sokolnictví.
Čtěte také
Mají se rádi?
Naučili se spolu tak spolupracovat, že mě ke své práci ani kolikrát nepotřebují. Nero ví, že mu Akim pomáhá najít zvěř, aby ji orel mohl ulovit. Je mezi nimi perfektní spolupráce.
Vy jste zmínil letiště, protože zajišťujete jeho biologickou ochranu. Už jsme o tom v našem vysílání mluvili, nic se od té doby nezměnilo?
Nic se nezměnilo. Samozřejmě letiště není mým hlavním příjmem. Jsou tam ještě jiné aktivity, jako je třeba biologická ochrana ve městech, plašení a chytání holubů a různé další doplňkové akce.
Je to nádhera, když pustíte orla do větru na horách. Může si dvě až tři hodiny klouzat. Baví ho to, je to jeho přirozenost.
Karel Nejman, sokolník
Nero a Akim jsou vaši největší oblíbenci?
Dá se říct, že ano. Nero je chytřejší než většina ostatních dravců, tak už to je parťák na celý život.
Je práce s dravci stejná v každém ročním období nebo je to v zimě přeci jen trošku jiné?
Je to jiné v tom, že v zimě by měl dravec dostávat kvalitnější stravu, protože většinu z masa, co spotřebuje, vydává na energii, aby si vytvořil teplo.
Musí létat každý den, trénovat křídla nebo má i dny odpočinku?
Je to podobné jako se štěnětem. Když máte malého pejska, tak se mu musíte věnovat každý den. Když už je potom pes starší, můžete mu dát pauzu. A to samé je s dravci. Když máte mladého dravce, tak mu musíte věnovat hodně času. Když dravec zestárne, tak už můžete slevit.
Čtěte také
Zima a chlad tedy dravcům neškodí?
Určitě ne. Jim spíš vadí, když jsou velké vedra. Dravec si umí vytvořit teplo sám, protože samozřejmě peří hřeje. Ale když je v létě velké horko, tak potřebuji víc vody a stín. Takže mají větší problémy s vedrem než s mrazem.
Jeden z dobových anglických textů přirovnává majestátný let dravců k plachetnicím, klouzajícím tiše po hladině moře. Vnímáte to stejně, když dravce pozorujete?
Je to nádhera, když pustíte orla do větru třeba na horách, tak je schopen být dvě až tři hodiny pověšen v tom větru a klouzat si. Jeho to baví, je to jeho přirozenost.
Je lepší dívat se na let, než ho držet na ruce?
Samozřejmě, ale dravec si potřebuje také odpočinout. Dravci ze své podstaty číhají na kořist, jsou na nějakém místě, hlídají, musí s energií také šetřit. Takže oni se nejdou jen tak pro nic za nic prolétnout. Vždy s nějakým účelem.
Čtěte také
Ale držet tak velkého dravce na ruce asi není jen tak. Musíte mít natrénováno?
Člověk si na to musí zvyknout.
Máte od narození oba dva? Nera i Akima?
Akima mám od malička, od jeho asi osmi týdnů. A orla jsem kupoval dvouletého.
Co vám osobně tento chov přináší?
Dá se říct, že pohodu v duši. Protože pokud člověk spolupracuje se zvířaty, tak zapomene na veškeré starosti světa. Je to úplně jiné.
Jako kluk jsem se přihlásil do mysliveckého kroužku a dravci se mi strašně zalíbili. Ve 14 letech jsem si pořídil první poštolku.
Karel Nejman, sokolník
Jak se přihodí, že se z člověka stane sokolník? Dědí se to z generace na generaci? Nebo jste přišel, viděl a zatoužil?
U mě to začalo tak, že jsem se jako malý kluk přihlásil do mysliveckého kroužku. Začal jsem se pohybovat v oblasti myslivosti a pak nás vedoucí vzal jednou na výrovku, to byl takzvaný lov, kde se posadil výr a na něj nalétávali dravci. A mně se ti dravci strašně zalíbili. Potom už se to se mnou vezlo. Ve 14 letech jsem si pořídil prvního dravce, poštolku.
Svoji lásku šíříte pomocí přednášek, ukázek a setkání s dalšími sokolníky. Poslední rok bohužel těmto akcím vůbec nepřál. Nehrozí, že si dravci odvyknou na tu společnost a budou potom divočejší?
Je to samozřejmě přínos, když jsou mezi lidmi. Ale pokud mezi lidmi nejsou, tak si potom rychle zvykají, takže to není problém. Během 14 dnů, když se rozjedou akce, tak si na lidi zvyknou. Jde o to, že s nimi musíte pracovat, dá se říct, každý den. I když nelítáte, tak nějakým způsobem pracujete.
Čtěte také
Když chodíte na různá setkání, jaká je nejčastější otázka? Na co se lidé nejvíc ptají?
Za prvé, co to je za dravce. To je první věc. A druhá věc, kolik váží a co je takový pták schopen ulovit.
Když je Nerovi 18 let, znamená to, že je ještě mladík?
Je celkem mladý, protože orli se mohou v zajetí dožívat až 60 let.
Ulétl vám už někdy také dravec?
Za ty roky, co to dělám, tak samozřejmě nějaký dravec ulétl. I tento dravec, orel Nero, mi zhruba před 10 lety ulétl, tady kousek za Hradcem na sokolnickém setkání v Nedělišti. A 14 dní jsem o něm nevěděl.
Mohou být dravci vybaveni například vysílačkou pro případné hledání?
Určitě se u těchto dravců, jako je orel nebo sokol, používají speciální vysílačky a potom je chovatel schopen je dohledat. Samozřejmě tenkrát jsem zalajdačil, tu vysílačku jsem mu nedal a tím pádem to takhle dopadlo.
Čtěte také
Čepičku a rolničku Nero nemá?
Rolničku dnes nemá, protože jsem mu nasazoval nová pouta. Jsou z kůže a občas se musí vyměnit. Zrovna včera jsem mu je měnil, takže rolničku mu budu ještě nasazovat.
Využijete čas například i k odchovu nebo jaké máte plány?
Abo, teď jsme se zabývali odchovem štěňat. Měli jsme doma sedm štěňátek tohoto bretaňského ohaře. Takže Akim je hrdým otcem. Štěňata šla do světa. Ještě nám tam zbývají tři, ale i ty už jsou zadaná. A samozřejmě začne chovná sezóna. Začnou se odchovávat sovy, které máme, budeme se tomu věnovat.
Říká sokolník Karel Nejman. Ať se vše vydaří podle vašich představ. Děkuji za rozhovor.
Děkuji. Na shledanou.
Související
-
Broumovsko je jediná vhodná lokalita k pozorování sokolích mláďat, jak se krmí a zkouší první lety
Zatouláme se na Broumovsko, nádherný kout našeho kraje. A budeme si povídat hlavně o přírodě, protože tam například letos hnízdil rekordní počet sokolů.
-
Poznejte život nejrychlejšího tvora na planetě, vzácného sokola stěhovavého na Broumovsku
I letos hnízdí vzácní sokoli stěhovaví na Broumovsku. Již téměř tradičně si jeden z párů vybral k hnízdění skalní skulinu v Teplických skalách v oblasti u Chrámových stěn.
-
Opočno na Rychnovsku a jeho okolí je dějištěm největšího sokolnického setkání v Evropě
Do Opočna na Rychnovsku se sjeli chovatelé dravých ptáků na tradiční Sokolnické setkání. Na 51. ročník přijeli chovatelé dravců například z USA, Srbska či Anglie a Itálie.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
