Kaple sv. Kříže na hradě Karlštejně uchvacuje svou výzdobou i duchovní symbolikou

Hrad Karlštejn je tak symbolem nejslavnější epochy české historie, doby, kdy český panovník určoval dějiny Evropy, a Praha se stala metropolí Svaté říše římské. Karel IV. ho založil v roce 1348 nedaleko Prahy a při jeho stavbě využil zkušenosti ze svých pobytů v západní Evropě a v Itálii. Karlštejn byl pro něj symbolem moci i reprezentativním sídlem, kde přijímal významné státnické návštěvy.

Rok 1348 byl pro něj zlomový. V tomto roce se Karel IV. stal římským císařem, založil Karlovu Univerzitu a vydal zakládací listinu Nového Města pražského. Karlštejn budoval celkem 17 let jako nedobytnou pevnost pro korunovační klenoty.

Strategickým místem se stala šedesát metrů vysoká Velká věž. Říšský poklad byl umístěn do polodrahokamy a zlatem vyzdobené kaple sv. Kříže, která sloužila jako pokladnice. Karel IV. přivezl korunovační klenoty na Karlštejn v roce 1358, ale už od roku 1355 na hradě pobýval a osobně dohlížel na dostavbu i výzdobu interiérů. Dnes můžeme obdivovat nejen velkolepost hradu, ale i důmyslnost, s jakou tento panovník koncipoval obytné i reprezentativní místnosti.

Schodištěm přímo do nebes

Karel IV. věnoval velkou péči už samotnému vstupu do Křížové kaple. Úzké schodiště vede do druhého patra. Už cestou návštěvník vidí krásné původní fresky ze 14 století, které v 28 výjevech zobrazují legendu o sv. Václavovi. Sytá modrá barva na stropě s množstvím malých zlatých hvězd prozrazuje panovníkův záměr. Cestou do kaple má člověk získat pocit, že stoupá přímo do nebes.

Obdobně bylo koncipováno i schodiště výstupní, které z kaple vede na druhou stranu. To návštěvníka svým vyobrazením legendy sv. Ludmily zase vrátí zpátky na zem. Bezpečí korunovačních klenotů v samotné kapli bylo pak zajištěno nejen silnými zdmi, ale celkem čtyřmi dveřmi. Ty poslední do kaple se otevírají původním a na svou dobu velmi propracovanými bezpečnostním klíčem.

Ačkoliv byl Karlštejn ve své historii dvakrát obléhán, kaple sv. Kříže nikdy nebyla poškozena. O to silnější je zážitek z její návštěvy. I když má především mimořádnou duchovní symboliku, uchvátí každého návštěvníka její bohatá výzdoba. Po celém obvodu kaple jsou na zdech velké polodrahokamy umístěné tak zvanou inkrustací v pozlaceném štuku a plátkovém zlatě.

Zajímavé je jejich uspořádání do tvaru křížů. Při pohledu na celou kapli vzbuzují pocit hradby, což byl ostatně i Karlův záměr. Mají být totiž zpodobněním hradeb kolem Božího hrobu v Jeruzalémě. Důležitý detail najdeme i pod celým obvodem polodrahokamů. V dlouhých řadách jsou zde poměrně velké ostny, které symbolizují trny Kristovy koruny.

Kapli stráží nebeské vojsko

V horní části zdí si pak můžeme prohlédnout jedinečnou původní nástěnnou výzdobu ze 14. století. Soubor deskových obrazů Mistra Theodorika, největší gotickou sbírku od jednoho umělce na světě. 129 obrazů světců představuje nebeské vojsko ochránců kaple. Původní záměr přitom zřejmě byl vyzdobit interiér kaple freskami. Časová náročnost jejich přípravy ale nejspíš Karla IV. nakonec vedla právě k objednávce obrazů od mistra Theodorika.

Klenba kaple je pak zpodobněním skutečného nebe. Dvě pole křížové klenby, která je poseta několika stovkami hvězd z benátského skla. Okolní štuk je pozlacený. Na hvězdné klenbě nechybí ani slunce a měsíc. Ty jsou vyobrazené už v samotném presbyteriu, které je oddělené původní okrasnou mříží znázorňující sluneční bránu.

Do samotného prostoru presbyteria vstupoval pouze císař nebo arcibiskup. Kaple sv. Kříže tak nebyla pouze bedlivě střeženou pokladnicí. Byla vybudována jako silné duchovní místo a Karel IV. si přál, aby se stala i symbolickým středobodem veškerého křesťanského světa, nebeským Jeruzalémem na Zemi.