Kamkoliv člověk přijde, zakopne o muzeum

Česká muzea a galerie pečují víc než o 60 miliónů exponátů. Každý rok připraví až dva tisíce výstav a navštíví je víc než osm miliónů lidí. Ale proč potom některá česká muzea zejí prázdnotou?

Není žádným tajemstvím, že česká veřejná muzea nemají na rozšiřování svých sbírek dost peněz. Už dlouho u nás chybí filantropové, kteří by jim v zaplnění mezer pomohli. A mimo to je v Česku tolik muzeí, že na jejich modernizaci nemá stát peníze.

Takto by se daly shrnout reakce mnoha účastníků mezinárodního muzeologického setkání v Panteonu Národního muzea. Na mikrofon ale o tom mluvit odmítají. Sdílnější je Hana Křepelková z Městského muzea Rožmitál pod Třemšínem: "Přišli jsme sem proto, že připravujeme nové muzeum v Rožmitále pod Třemšínem. Předpokládali jsme, že tady najdeme nějaké podněty a něco, co by nás mohlo zajímat při stavbě našeho nového muzea, hlavně při jeho provozu. Mám pocit, že i malá muzea mají lidem co přinést, co říct. Stavíme hlavně na osobnosti Jakuba Jana Ryby, který v Rožmitále žil, tady pracoval, složil tady Českou mši vánoční. A protože víme, že Česká mše vánoční se hraje po celém světě, tak bychom chtěli stavět hlavně na jeho osobnosti a vybudovat tady takové muzeum."

A na zásadní otázku této muzeologické konference, jakým směrem by se měla muzea ubírat, zareaguje Hana Křepelková bez dlouhého přemýšlení: "Návštěvníkům nejde jenom o to, aby byly vystaveny exponáty, ale aby se s návštěvníky pracovalo. Aby muzeum bylo interaktivní, aby tam byly nějaké pořady pro děti, pro dospělé. Také chceme budovat takové interaktivní muzeum, takže jsme rádi, že směr, který jsme si zvolili, je vlastně celosvětový. Máme odvážného pana starostu a hlavně jsme získali peníze od Evropské unie."

V Panteonu Národního muzea jsou desítky lidí. Jak kunsthistoriků, kurátorů sbírek, tak třeba šéfů zmíněných institucí. Včetně ředitele Národního muzea Michala Lukeše, od kterého se dovídáme, že česká muzea těm světovým konkurovat mohou a mají dost společného. "Především všechna muzea na světě mají jedno společné, to jsou návštěvníci, muzea jsou tady pro návštěvníky. Aby mohla dobře fungovat, jsou potřeba dvě věci: sbírky muzeí a následně peníze," řekl.

Česko je v očích historiků v zahraničí považováno za zemi s bohatou kulturní tradicí, a proto nám naše sbírkové fondy někdy i závidí. Například to potvrzují slova kurátorky Náprstkova muzea Dagmar Pospíšilové. Nedávno tam otevřeli novou stálou expozici indonéské kultury z ostrova Nias.

"Zjistila jsem, že sbírka je naprosto unikátní, protože většina zahraničních muzeí má tyto sbírka zastoupeny, zvlášť třeba holandská muzea, protože Holanďané tam měli přístup, ale sbírky nebyly sbírány systematicky. Říkal mi zahraniční kolega právě z Holandska, že právě ani oni, jejich velké etnografické muzeum, nemají takto širokou škálu předků vůbec ve svých sbírkách pokrytou," dodala kurátorka.

Jak z reportáže vyplynulo, česká muzea se mají čím pochlubit, ale musejí ještě dost věcí dohánět.

Muzea potřebují osvíceného zřizovatele

Kdybyste chtěli spočítat kolik je muzeí v Česku, máte před sebou složitý úkol. Jsou jich stovky a ještě určitě na některé zapomenete. Protože i každé menší město má své muzeum. Ve středočeských Máslovicích, kde žije několik desítek obyvatel, najdete muzeum másla, naopak v Praze jsou muzeí víc než dvě stovky. A přestože má české muzejnictví ve světě dobrou pověst a tradici, má také svá úskalí.

České muzejnictví je limitované finančními prostředky, ale také názory některých lidí, kteří v muzeích pracují, že třeba muzeum nemůže být otevřeno do pozdních nočních hodin, vysvětluje ředitelka Asociace muzeí a galerií České republiky Eva Dittertová. "To je právě to, přizpůsobit se návštěvníkovi, protože muzeum bez návštěvníka je mrtvé muzeum. A to především nechceme," doplnila.

A dává za příklad holandské muzejnictví, které prošlo velkou proměnou a tamní instituce se razantně přizpůsobily požadavkům návštěvníků, včetně otvírací doby. "Muzea jsou více otevřena veřejnosti, více se zaměřují na návštěvníka, návštěvníka si považují. Návštěvník je jejich klient a tam bych řekla, že je třeba v našich muzeích hodně, hodně co zlepšovat," upřesnila Eva Dittertová.

Kdyby chtěla srovnávat česká muzea s úrovní těch v Německu nebo Holandsku, tak by o českých musela mluvit jako o popelkách. "Přestože změna za posledních dvacet let proběhla, tak už to nejsou stejná pracoviště, jsou to živé instituce. Otevřené a přátelské vůči svému návštěvníkovi. Ale musí se také snažit o to své místo na slunci, protože trh s volnočasovými aktivitami je přesycený," řekla Eva Dittertová.

Ale nejenom návštěvník je pro současné muzeum důležitý, dodává šéfka asociací muzeí a současně ředitelka muzea Karlovarského kraje. Důležitý je osvícený zřizovatel.

"Muzea jsou většinou příspěvkovými organizacemi. Buď jsou příspěvkovými organizacemi státu, to znamená národní instituce, nebo jsou to regionální muzea, která spravují samosprávné celky, anebo obce a města. Jako ředitelé máme představy, máme vize, chceme muzea změnit, ale potřebujeme k sobě osvíceného zřizovatele. Pokud máme osvíceného zřizovatele, tak finanční prostředky nejsou, ale mohou se najít," vysvětlila. Zatím je takto osvícených zřizovatelů anebo mecenášů umění dost málo. Na muzeích je to znát, dodala.

Chystá se nová koncepce muzejnictví

V těchto dnech se v pražském Národním muzeu v rámci českého předsednictví Evropské unii odehrává mezinárodní muzeologická konference. V Česku jsou stovky muzeí. Větší i menší. Jedno z nejvýznamnějších spravuje ministerstvo kultury.

Ministerstvo kultury spravuje 18 českých předních muzeí. Vedle Národního muzea, Muzea umění Olomouc nebo Technického muzea Brno spravuje ministerstvo třeba i skanzen v Rožnově pod Radhoštěm anebo Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi. Ředitel odboru muzeí a galerií Ministerstva kultury Tomáš Wiesner uvedl, že na jejich provoz ministerstvo přispívá zhruba 1,1 miliardy korun ročně. "Je to suma, kterou by bylo potřeba zvýšit, ale obecně je situace taková, jaká je a nemůžeme počítat s tím, že by se nám do provozních rozpočtů podařilo získat výrazně více peněz," řekl ředitel odboru.

V minulých měsících se mluvilo o tom, že ministerstvo kultury nemá dost financí na spravování tolika příspěvkových organizací. Spolu s divadly nebo například galeriemi a knihovnami je těchto organizací 32. Ministr kultury Jehlička proto vyhrožoval možnou redukcí muzeí anebo jejich sloučením. Podle Tomáše Wiesnera ministerstvo stále zvažuje a prověřuje různé možnosti, jak správu těchto organizací optimalizovat. "Myslím, že mohu zodpovědně říci, že se zrušením žádné paměťové instituce se do budoucnosti nepočítá," doplnil Tomáš Wiesner.

Sám se v muzejnictví celý život pohybuje a muzea považuje za základ především hmotné kultury. "Tudíž jsou neoddělitelnou součástí naší kultury," doplnil s tím, že stát na konci minulého roku přijal novou kulturní politiku. A z ní se bude odvíjet nová koncepce muzejnictví. "Tu připravuje v tomto půlroce, takže její finální podoba bude známa až za tři, čtyři měsíce," dodal, přičemž odmítl prozradit její konkrétnější podobu.

Jak to letos dopadne? Kdo vyhraje? Netrpěliví fanoušci se dočkali, začíná fotbalová liga. Nalaďte si v pátek 20. února Radiožurnál po 11. hodině.

Náměty na reportáže a dotazy můžete posílat na e-mailovou adresu podkuzi@rozhlas.cz.