Jonas Salk svou vakcínou zachránil statisíce životů

Ještě před tři čtvrtě stoletím nebylo ve světě a ani u nás výjimečné potkat člověka ochrnutého obrnou. První krok k jejímu vymýcení učinil v téže době americký židovský lékař Jonas Salk.

Narodil se 28. října 1914 v New Yorku v rodině židovských přistěhovalců z Běloruska a Litvy. Rodiče ho tak jako další dva syny nevedli nábožensky, ale v newyorském židovském prostředí všem předali jeho kulturní a etické hodnoty. Bylo to v době, kdy američtí Židé i jiné menšiny naráželi na kvóty, které mnohdy omezovaly jejich přístup k vysokoškolskému vzdělání a odbornému uplatnění. Jones Salk i proto vystudoval medicínu na vstřícnější univerzitě v rodném městě.

„Mým záměrem bylo stát se lékařem-vědcem,“ řekl později. „Být nějakým způsobem nápomocný lidstvu, takříkajíc ve větším smyslu než jen na individuální bázi.“    

S tímto předsevzetím se Jones Salk po absolutoriu v roce 1939 zaměřil na lékařský výzkum. Na univerzitě v Michiganu pracoval na vývoji vakcíny proti chřipce a již jako uznávaný odborník se v roce 1947 stal ředitelem laboratoře pro výzkum virů na lékařské fakultě v Pittsburghu. Zde také začal pracovat na léku proti dětské obrně.

Svou vakcínu nejprve očkoval zdravým dobrovolníkům, k nimž patřil i on sám spolu s manželkou a svými dětmi, až nakonec po národním testování na jednom milionu dětí byla vakcína v dubnu 1955 označena za bezpečnou a účinnou. Při této příležitosti americký prezident Eisenhower předal Jonasi Salkovi zvláštní ocenění se slovy, že je „dobrodincem lidstva“. V lednu 1956 pak Jonas Salk ještě obdržel jedno ze dvou nejvyšších amerických civilních vyznamenání Kongresovou zlatou medaili.

Na Salkovu vakcinaci proti obrně v téže době navázal další americký židovský výzkumník Albert Bruce Sabin, jehož vakcína se podávala ústně.

Svůj vynález Jones Salk nikdy nepatentoval. Víru, že věda, která zachraňuje životy, by neměla být komerčním vlastnictvím, nejlépe vyjadřuje jeho slavný výrok: „Můžete patentovat slunce?“ Se stejným přesvědčením, že vědu nelze oddělit od morálky, pak v Kalifornii založil Institut pro biologická studia nesoucí jeho jméno, z něhož vzešlo i několik nositelů Nobelovy ceny.

Jonas Salk zemřel před 30 lety v nedožitých 81 letech. K jeho odkazu patří i tyto věty: „Měl jsem sny a měl jsem noční můry – ale své noční můry jsem překonal díky svým snům.“ – „Co je důležité; za prvé: naučit se žít jeden s druhým. A za druhé: snažit se v sobě navzájem probouzet to nejlepší.“