Jednou ze staveb oceněných v soutěži Krkonošská cena architektury je nová zvonička u Vlašských bud

19. listopad 2022 07:45

Mezi oceněnými stavbami v prvním ročníku Krkonošské ceny architektury se vedle drahých a náročných staveb umístila i jedna, která se vešla do několika stovek tisíc korun. Horám nepřináší davy turistů ani světový věhlas, ale lokalitě u Vlašských bud nedaleko Pece pod Sněžkou dodává kousek kouzla. 

Jde o malou dřevěnou zvoničku, kterou si v roce 2015 nechali postavit manželé Otrubovi.

Čtěte také

„Tady jsou původně jen takové malé, obyčejné svícny, ale lidé si sem rádi přinesou něco svého. Takže nám tu přibývají další,“ s Martinou Otrubovou si prohlížíme interiér jednoduché, ale příjemné, roubené stavby.

Bylo otevřeno, ale to je zde úplně běžné. „Tak to bylo zamýšleno. Na počátku toho stály dvě věci. Jednou bylo, že chceme vytvořit místo, kde se můžeme potkat se sousedy. Ale také víme, že se na horách může počasí rychle zkazit. Tak jsme si říkali, že by tato stavba mohla třeba i někomu pomoci v nouzové situaci.

Zvonička je sice novostavba a stojí na místě, kde až do roku 2015 byla jen louka, ale člověku to připadá, jakoby tu stála odjakživa. Prostě sem patří.

Čtěte také

„Chtěli jsme to udělat tak, aby to co nejvíce odpovídalo tomu, jak se v Krkonoších stavělo dříve. Takže kámen je skládaný nasucho a jde vlastně o tradiční roubený srub. Akorát tu nemáme ony vymazávky, které vidíte běžně na krkonošských chalupách, ony spáry, takové bílé proužky, popisuje Martina Otrubová.

A doplňuje, že místní vzali zvoničku velmi rychle za svou. „Začali tady dělat i oni některé věci, například drátěné ozdoby. Druzí sousedé postavili stůl spolu s lavičkami a další dřevěné sochy Krakonoše. Tak si myslím, že jsme maličko přispěli k tomu, aby se tady trošku víc zdejší komunita stmelila.

Zvonička a její kouzelné příběhy 

Autorkou stavba je architektka Jana Flenderová, mimo jiné sestra majitelky Martiny Otrubové. A tady píše zvonička další část svého příběhu.

Čtěte také

Majitelé si ke kulatým narozeninám nepřáli žádné dary, ale od kamarádů chtěli přispět na vybudování právě této stavby. Než se začalo stavět, tak to několik let trvalo.

Od myšlenky, přes řešení všech možných i nemožných dokumentů, až po otevření, to zabralo dost času. Říká architektka Jana Flenderová. „To jsme ze začátku ani nevěděli, jestli to všemi těmi úřady projde. Ale naštěstí bylo vše v souladu i s územním plánem.

Teď už je zvonička místem setkávání místních, kteří si sem chodí třeba zazpívat. A ke zvoničce patří i krkonošská lidová písnička. Tu právě pro tuto zvoničku přezpívala zpěvačka Lenka Dusilová.

Čtěte také

Na místě jsem strávil přes půl hodiny. Ale lokalita je to natolik zvláštní, že se sem jistě ještě přijdu podívat. A počkám si třeba na západ slunce.

„Z druhé strany, jak je vidět uvnitř, tak místo oněch bílých spár a pásků, je tam vloženo sklo. A ono to má ještě jeden hrozně příjemný efekt, o kterém jsme ani nevěděli. Že do toho zasvítí zapadající sluníčko a na vnitřních stěnách zvoničky to vytváří takový jakoby vodní obraz. Jako kdyby se tam chvěla voda. Je to opravdu moc pěkné, dodává Martina Otrubová.

Podobných věcí k objevování je tady, u zvoničky na Vlašských boudách nedaleko Pece pod Sněžkou, daleko víc.

autoři: Tomáš Lörincz , baj
Spustit audio

Související