Je neuvěřitelná doba. Vrací se k nám vlci. Naučme se s nimi znovu žít, jako to uměli naši předkové

4. červenec 2017
Vlci

Dnešním hostem je u mikrofonu Českého rozhlasu Hradec Králové vedoucí Správy chráněné krajinné oblasti Broumovska Hana Heinzelová. A budeme si povídat nejen o tomto kouzelném území v našem kraji na hranicích s Polskem, ale také o vlcích, kteří se před pár lety na Broumovsko vrátili. Naposledy o sobě dali vědět před pár dny, když nedaleko Adršpachu zaútočili na stádo ovcí.

Jaká je to vůbec pro vás ochranáře zpráva? O vlcích, že se zase zpátky vrátili. Dobrá nebo špatná?
Tak z hlediska ochrany přírody je to bezesporu dobrá zpráva. Samozřejmě, to soužití člověka s vlky bylo na dlouho přerušeno, protože v naší oblasti jsme vlky vyhubili v 18. století. Tak to přivykání na jejich návrat, je velmi obtížné a přináší s sebou celou řadu problémů, zejména chovatelům ovcí.

Vlci sem prostě historicky patří. Ono je to nějakých 250 let, co tady byli naposledy. Teď se tedy vrátili. Kdy jste je zaregistrovali poprvé? Objevili se ve fotopastích?
První náznaky jejich přítomnosti mohou být někdy z roku 2015. Ale migrující jedinci se na našem území asi vyskytovali i před tím. Vlk je plaché zvíře, takže není úplně jednoduché ho zaznamenat. A víc sledování máme od té doby, co se na Broumovsku usídlili. A vůbec v loňském roce, kdy tady vznikla smečka a vyvedli u nás mláďata.

Čtěte také

Kde se vlastně ti vlci na Broumovsku vzali a odkud přišli? Víte o nich něco?
Ano, podařilo se nám sebrat poměrně dost vzorků pro genetický rozbor. Takže máme zprávu o třech jedincích, kteří se na Broumovsku vyskytují. Jsou navzájem příbuzní a jsou příbuzní se smečkou, která se vyskytuje v západním Polsku, přibližně 100 kilometrů od státní hranice.

Takže přišli z Polska?
Ano. Na území České republiky jsou v podstatě dvě populace. Jedna je nížinná středoevropská, ta je u nás na Kokořínsku a v Krušných horách. A ta druhá je karpatská. Jak už její název napovídá, tak ji můžeme očekávat v Karpatech. V současné době je v Evropě zhruba 12 tisíc jedinců vlka. A dá se říct, že na území našich nejbližších sousedů, Polska a Německa, se vyskytuje podle odhadů přibližně po 50 smečkách. Na území Polska žije přibližně 1000 až 1500 jedinců.

A na Broumovsku je jich tedy kolik?
To v tuhle chvíli nikdo úplně přesně neví. Odhad je někde mezi 4 až 6 jedinci, ale úplně přesně to nevíme. Vloni měli mláďata.

Nehrozí vlčí expanze na Broumovsku? Vy jste říkala, že v Polsku je těch vlků docela dost. Nehrozí něco podobného tady?
Tak Polsko je velké, Německo je také velmi velké. A u těch vrcholových predátorů, kteří jsou na vrcholku potravního žebříčku, to opravdu nehrozí. V podstatě vývoj té populace následuje vždy vývoj jejich potravy. Takže ve chvíli, kdy je té potravy málo, tak se přestávají rozmnožovat. Prostě není to tak, že se množí exponenciálně.

Hana Heinzelová, vedoucí Správy CHKO Broumovsko, ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové spolu s Jakubem Schmidtem

Mě tak napadá, co ta letošní zima, která byla na sníh bohatá, to vám také hodně mohlo pomoci, že jste viděli stopy na sněhu.
Ano, pokaždé se snažíme vlky stopovat. Pokaždé, když je nahlášena nějaká škoda, nebo někdo hlásí výskyt vlků, tak se je snažíme stopovat, abychom se o nich víc dozvěděli. Umisťujeme fotopasti a to je hrozně chytré zařízení. Jen ho musíte chytře umístit a to není právě jednoduché.

Takže přemisťujete i ty kamery na vhodnější místa?
Ano, určitě. Samozřejmě vytipováváme místa, kde je to velmi pravděpodobné, ale i přes naši velkou snahu jsme v podstatě v tom předchozím roce fotili vlka, takže kolega to komentoval jako když Škodovka chce uvést nový vůz. Jednou jsme měli záď a jednou příď a teprve kolegům z hnutí Duha se podařila ta fotopast umístit opravdu tak výborně, že natočili hrající si vlčata.

Mezi lidmi kolují nejrůznější fámy třeba o tom, že tady snad vlky vysazujete. Co byste k tomu řekla?
My jsme generace, která žije v neuvěřitelné době. Poté, co člověk celou řadu živočichů vyhubil, nebo je vytlačil z nějakého teritoria, tak my vlastně zaznamenáváme jejich návrat. A někdy je pro nás obtížné tu myšlenku přijmout, že prostě ta zvířata se odněkud vracejí. Smířit se s tím. A ten návrat vlků do České republiky je v podstatě způsobem důslednou ochranou toho druhu na území Evropské unie. Takže se k nám vracejí vlci, vracejí se vydry, všímáme si víc zmijí a je prostě potřeba se s těmi živočichy znovu naučit žít, tak jako to uměli naši předkové.

Vlci na Broumovsku, jak se s nimi naučit žít?

A ještě mi řekněte o těch zmijích, co jste mi vyprávěla, že si lidé mysleli, že je shazujete z letadla.
Ano, opakovaně jsme se setkávali s tím, že zmije ochrana přírody vysazuje. Ta fáma kolovala po celé České republice po jednotlivých chráněných územích. A občas to bylo tak, že je vysazujeme i z vrtulníku. Tak na to pak reagovaly děti svými obrázky, kde malovaly zmije vybavené padáčky a helmičkami.

Takže nevysazujete ani zmije ani vlky. A ty poslední zprávy, kdy vlci zaútočili na ovce nedaleko Adršpachu. Musíme počítat s tím, že se tohle bude dít častěji?
Je otázka, jestli pořád častěji. Stávat se to určitě může. Vlk samozřejmě loví zejména srnčí, jelení, nebo divoká prasata. Ale jedná se o velmi inteligentní zvíře, které je zároveň oportunistou. Takže vždycky volí tu nejjednodušší cestu, jak se dostat k potravě. A jestli je pro něj jednodušší dostat se k ovcím, které nejsou příliš dobře chráněny, tak si vybere tuhle jednodušší cestu.

Farmáři se tedy budou muset přizpůsobit těm vlkům. Nějaké vyšší ploty stavět?
Tak je otázka jestli stavět vyšší ploty nebo jestli jejich oplocení, které už mají, doplnit třeba elektrickým lankem. Případně doplnit zradidlové ohradníky plašičkami, případně se vybaví pasteveckými psy, nebo ovčáckými psy. Případně zajistí, když se jedná o větší chovy, přítomnost pasáka u stáda.

Hana Heinzelová, vedoucí Správy CHKO Broumovsko

Pro chráněnou krajinnou oblast Broumovsko jako pro instituci, je nejdůležitější ta osvěta. Prostě seznamovat, mluvit o tom s těmi farmáři, vůbec s lidmi na Broumovsku. Aby věděli, jakým způsobem se tedy zachovat.
Ano. V podstatě, když jim ta škoda vznikne, tak ji mohou uplatnit po státu. Na to jsou poměrně přísná pravidla, takže pokud mají podezření, že jim škody na jejich hospodářských zvířatech způsobil právě vlk, je potřeba, aby co nejdříve kontaktovali Správu chráněné krajinné oblasti a my už jim ten informační servis poskytneme. V současné době je možné žádat i o peníze na preventivní opatření, z operačního programu životního prostředí. Právě probíhající výzva je do 15. září. A z ní je možné čerpat právě na pořízení a výchovu pasteveckého psa, případně na zlepšení ohradníků a oplocení.

Jinak Chráněná krajinná oblast Broumovsko, to nejsou samozřejmě jen vlci, ale i krásná krajina. Měla byste pro nás nějaký tip na pěkný rodinný výlet?
Já se trošku ostýchám zvát další návštěvníky na Broumovsko, zejména o prázdninách. Samozřejmě skalní města jsou velmi atraktivní a návštěvníci je rádi vyhledávají. Já osobně je mám raději mimo sezónu, to znamená na jaře, na podzim, případně v zimě. Kdy si víc užijete té přírody v nich, protože tam nepotkáte tolik turistů. Ale Broumovsko není jen příroda. Pískovec, který je na Broumovsku dominantní a v podstatě ho výrazně tvaroval, byl přetvořen i do významných sakrálních památek a právě nám o prázdninách probíhá festival Za poklady Broumovska. Takže já bych určitě pozvala do skupiny broumovských kostelů, které skutečně stojí za to. A myslím, že z tohoto pohledu je Broumovsko ještě poměrně nepoznané. Ať už se jedná o broumovský klášter, případně všechny ty Dientzenhoferovské barokní kostely.