Jaroslav Hutka a Ivanka Devátá u Haliny Pawlowské. O vůni svobody a zlých sousedech

20. prosinec 2020

K tvorbě písniček a knih se dostali až po absolvování profese, která s psaním neměla nic společného.

Jaroslav Hutka je původním povoláním výtvarník. UMPRUM jsem ale nedokončil. Kvůli ruštině jsem opakoval třetí ročník. Velmi mě to ovlivnilo, ale potom už jsem chtěl být nezávislý. Psal se rok 1966 a všechno vonělo svobodou, vzpomíná.

Shodou okolností ho přemluvil Vláďa Veit, aby s ním písničkařil. Já jsem ale na nic nehrál, takže jsem si v 19 koupil kytaru a začal jsem skládat první texty. 60. léta byla neskutečně mocná. Když se člověk rozhodl, muselo to jít. Mladá generace byla odvážná. Všichni šli za svobodou společně.

Ivanka Devátá

Mám talent být šťastná

Ivanka Devátá začala číst už v pěti letech. Na konci války v deseti letech jsem měla přečteného celého Jiráska. Dneska bych se do toho už nepustila, směje se. 

Známá spisovatelka ale vystudovala herectví a až do roku 1991 působila v Realistickém divadle Zdeňka Nejedlého. Psát knížky začala až po odchodu do důchodu. Dnes má na kontě již 16 knih. 

Nejlépe se mi psala kniha Jak jsem se zbláznila, protože jsem byla plná čerstvých a bohatých zážitků. Kupodivu dost bídně se mi psala Lázeňská kůra, protože jsem na ni měla termín a problém mi dělala logika postav i děje.

Co Jaroslavu Hutkovi přinesla emigrace do Holandska a co mu vadilo na krajanech? Jaké bylo být holandským písničkářem? A proč jezdí pravidelně na zimu do Indie? Jaké bylo soužití Ivanky Deváté s nesnesitelným sousedem? A jaká byla jako dítě?

Spustit audio

Související