Jantarová stezka byla důležitou obchodní trasou. Nejkratší cesta z Baltu vedla přes Moravu

O Česku se někdy říká, že je srdcem Evropy. Při pohledu na mapu jsme skutečně pomyslnou křižovatkou, přes kterou od pradávna vedly důležité obchodní trasy, symbolické tepny napájející středoevropské srdce.

Jednou z nejdůležitějších byla Jantarová stezka. Archeologové její existenci doložili už mnoho století před začátkem našeho letopočtu. Počátek této obchodní trasy najdeme na pobřeží Baltského moře, kde se už ve starověku těžil jantar. Zkamenělá pryskyřice třetihorních stromů, která má zářivě zlatavou barvu. Pohanská náboženství přisuzovala jantaru magickou moc, pragmatičtější lidé z něj dělali vzácné šperky. Proto byl o jantar zájem na jihu Evropy, v Benátkách, v Římě a dokonce až v Egyptě.

Vzácnou surovinu dopravovali do Středomoří obchodníci, kteří přirozeně zvolili nejkratší cestu, tedy trasu přes Moravu. Na naše dnešní území vstupovala jantarová stezka v oblasti Jeseníků a pokračovala přes Olomouc, Staré Hradisko u Prostějova, Brno a dál na Vídeň. Aby stezka dobře fungovala, musel být obchod samozřejmě obousměrný, takže zatímco ze severu na jih proudil jantar a také med a kožešiny, od Jadranu k Baltu zase putovaly luxusní výrobky středomořských dílen.

autor: Jan Herget
Spustit audio