Jan Máca z kapely Poutníci: „V 10 letech jsem chtěl být Petr Janda. Tak jsem se naučil hrát bez not“

6. březen 2020

Poutníci, jedna z našich nejslavnějších country skupin, působí na hudební scéně už 50 let. I když se za ta léta samozřejmě sestava proměnila, tak základ zůstává stejný. A samozřejmě i písničky, z nichž některé zlidověly. Jeden člen aktuální sestavy Poutníků žije ve Dvoře Králové nad Labem. Talentovaný muzikant českého bluegrassu Jan Máca.

Honzo, vy jste kytarista?
Jsem původně kytarista, ale v současné době jsem především mandolinista. I na housle jsem hrál. Ale jak tomu říkám, jen tak zájmově.

Co vás přivedlo k muzice?
K muzice mě přivedl tramping. Myslím si, že to je celkem běžný v tomto, řekněme folkovém žánru. Nebo možná spíš tenkrát to bylo běžné.

Bluegrassová a country kapela Poutníci letos slaví své 50. narozeniny

Kolik vám bylo?
Bylo mi asi 12 let. Měl jsem a stále dodnes mám výborného kamaráda, který mě naučil první akordy na kytaru. A tím se to spustilo. Líbilo se mi to, holky na to tehdy letěly. A vlastně letí pořád.

Jak dlouho vám trvalo, než jste se naučil hrát na kytaru?
Záleží na tom, čemu se říká naučit se na kytaru. Trvalo mi například rok, že jsme mohli spolu hrát nějaké písničky.

Noty jsem neuměl, učil jsme se je až zpětně. Říká se, že jazzoví hráči první americké generace noty neovládali, hráli intuitivně.
Jan Máca, kytarista a mandolinista skupiny Poutníci

Odkud pocházíte? Bydlíte ve Dvoře Králové nad Labem.
Ale původně pocházím ze severních Čech, z malé vesničky Horní Police. To je kousek od České Lípy. Tam to začalo. Je tam krásná příroda, řeka Ploučnice a daleko není na Kokořínsko.

A vás přivedlo do Dvora?
Do Dvora mě přivedla druhá manželka.

Čtěte také

Takže jsme zase u holek. Umění hry na kytaru jste tedy sbíral intuitivně, nechodil jste nikdy do žádné lidové školy umění?
Ne, nechodil. Všechno to šlo postupně, co jsem odkoukal nebo také odposlouchal.

Ale to nebývá běžné. Že se člověk sám naučí hrát a stane se z něj vynikající muzikant.
Ale já jsem tomu věnoval opravdu hodně času. Ze začátku třeba ne, ale později, když už jsme měli kapelu, začali jsme hrát trošku bluegrass, country hudbu, to už jsem tomu věnoval denně hodiny. Což se potom projevilo třeba i na průmyslovce, že jsem se víc věnoval hudebním nástrojům než studiu.

Bluegrassová a country kapela Poutníci letos slaví své 50. narozeniny

Hudební teorie vám nedělala problém? Všechno jste zvládl?
Teorii jsem potom postupně zvládl. Ze začátku jsem ji vůbec neřešil, protože to ani nebylo nutné. Myslím, že do určité fáze, než si lidé spolu potřebují zahrát, není nutné se zabývat teorií. Ani noty jsem neuměl. Ty jsem se učil až zpětně. Říká se, že spousta jazzových hráčů z takové té první americké generace noty vůbec neovládala, hráli intuitivně.

To je tedy i váš případ. Naučil jste se je až potom.
Naučil, ale bylo to v podstatě až s příchodem k Poutníkům. Protože tam, ne že by to byl úplný standard, ale často se používaly.

Byl to problém udělat to vlastně obráceně? Naučit se nejdřív hrát a pak se doučit teorii?
Nebyl, protože většinu těch věcí, které jsem se učil, hlavně věci kolem harmonií, jsem v praxi používal. Takže jsem si v podstatě jen přečetl, proč to tak dělám.

Když jste přišel k Poutníkům, znal jste jejich muziku? Poslouchal jste je?
Znal jsem všechny desky z onoho folkového ranku, které tady vyšly. Vše jsem měl doma. Takže jsem znal i poutnické desky. Ale že bych s nimi jednou hrál, na to jsem vůbec nemyslel.

Bluegrassová a country kapela Poutníci letos slaví své 50. narozeniny

Chtěl jste se už jako kluk živit muzikou?
Když jsem byl malý, tak jsem chtěl být Petr Janda. To byl můj velký hrdina v nějakých 10 letech. Takže se mi to trošičku splnilo. (smích) Nejsem Petr Janda, ale něco podobného.

Skupina Poutníci v letošním roce oslaví 50 let na naší hudební scéně. Už dávno tedy hraje v jiné sestavě než byla ta první, nebo také s Robertem Křesťanem samozřejmě. Dal byste, Honzo, dohromady trošku historii kapely?
Tak lehce. Začalo to v roce 1970, ale to tam ještě Robert Křesťan samozřejmě nefiguroval. Ten přišel až 10 let poté. Byla to brněnská lokální skupina, která hrála trochu country, trochu bluegrass. A v podstatě zásadní sestava je kolem první desky, která vyšla v roce 1987. Ta je taková nejznámější.

Bluegrassová a country kapela Poutníci letos slaví své 50. narozeniny

Na ní jsou i ty nejpopulárnější písně.
To jsou nejznámější písničky. V rámci oslav padesátin Poutníků odehrajeme ke konci roku několik koncertů. Určitě bude jeden v Brně a jeden v Praze, možná dva, to se ještě uvidí. Dá se to dohledat na našich webových stránkách, případně facebookovém profilu Poutníků. Ale mohu říct, že v Brně bude koncert 6. prosince a v Praze 4. a možná i 5. prosince. A právě tam vystoupí sestava z první desky Poutníků. A zahraje ty nejznámější písničky.

Poutníci letos oslaví 50 let na hudební scéně. Kdybychom nebyli kamarádi, tak jsme spolu asi takhle dlouho nevydrželi.
Jan Máca, kytarista a mandolinista skupiny Poutníci

Když je to těch 50 let, tak by to chtělo pozvat všechny, kteří kdy s Poutníky měli co do činění.
Bude to tak. Na koncertě bude hrát současná sestava a právě také původní sestava z první desky. A ještě dvě kapely, které souvisejí s historií Poutníků. Takže tam bude hrát kapela Malina Brothers, protože Luboš Malina byl dlouholetý člen. A bude hrát skupina Trapeři, ve které je Robert Křesťan. Ta zase hrála v době úplných prapočátku Poutníků v Brně.

Jestli se nepletu, vy jste v kapele od roku 1997. Takže už 23 let.
Půlku života, ano.

Čtěte také

Jaký je poutnický život? Pořád je to brněnská kapela, ale vy jste ze Dvora. Takže dojíždíte?
Brněnská kapela je to už jen tak formálně, zachovali jsme domovské město Brno. Ovšem Jirka Pola žije ve Slavkově u Brna, já ve Dvoře Králové, kytarista Jakub Bílý je z Ostravy a Peter Mečiar je ze Slovenska. Odehrajeme za rok i 120 koncertů, takže se vidíme pořád.

Ponorka, nic takového nehrozí? Jste pořád kamarádi?
Jde to. Asi kdybychom nebyli kamarády, tak bychom spolu takhle dlouho nevydrželi.

Jaké koncerty hrajete? Asi nejhezčí je, kdy přijdou lidé přímo na vás, ne?
Nejvíc koncertů je přímo našich, ano. A potom přes léto jsou to především festivaly. Takže tam jsme jen jedni z účinkujících.

Hrajete i výchovné koncerty?
Výchovňáky hrajeme pro děti. Je to pořad o historii country hudby. Je to takový průřez českou i americkou scénou.

Bluegrassová a country kapela Poutníci
letos slaví své kulatiny s pořadem “ 50 let v country.“ Dne 4. prosince 1970 se konalo v Country klubu v Maloměřicích první vystoupení dnes již legendární kapely, hrající bluegrass a country, která si říká Poutníci.

A baví to děti?
Děti to baví, zejména pokud ty písničky znají. Hrajeme třeba Bednu od whisky, prostě začátky trampingu a tak. To děcka znají a pak je velký rachot v sále.

Co vaše současná tvorba? Protože je samozřejmě důležité pořád se posouvat a jít dál.
Děláme pořád průběžně nové věci. Teď zrovna shodou okolností bude v Trutnově první křest našeho nového CDéčka, které jsme dělali v zimě. Jmenuje se Stíny na střechách podle jedné písničky. A ještě je možná zajímavé, že jsme začali spolupracovat s textařem přímo z Trutnova Davidem Konopáčem. Ten je zastoupený asi třetinou písniček na nové desce.

Jakub Schmidt a Jan Máca ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Takže budoucnost Poutníků bude minimálně dalších 50 let?
To nevím, ale bych byl rád, kdyby to takto fungovalo.

Tak my vám přejeme do nejbližší budoucnosti, ať se lidem dál líbíte. Naším hostem byl Jan Máca, vynikající muzikant a člen legendárních Poutníků.
Děkujeme. Na shledanou.

autoři: Jakub Schmidt , baj
Spustit audio

Související