Jaký je rozdíl mezi nemocí z povolání a pracovním úrazem? Vše vám objasní advokátka Julie Krénová
Odškodnění za pracovní úrazy a za nemoci z povolání. Na toto téma hovoříme v dnešní radioporadně s advokátkou Mgr. et Mgr. Julií Krénovou, zástupkyní neziskové organizace Poradna pro poškozené, kde poskytují bezplatnou právní poradnu ohledně nemocí z povolání a pomáhají poškozeným v těchto situacích.
Nevěděla jsem, že existuje dokonce vládní seznam nemocí z povolání. Tam je skutečně uvedeno, co tedy může být uznáno jako nemoc z povolání?
Ano, je to tak. Nemoci z povolání jsou přímo v zákoníku práce definovány jako nemoci, které jsou uvedené ve zvláštním právním předpisu. Je to nařízení vlády 290, roku 95 a tam přílohou jsou vyjmenována všechna onemocnění, která mohou být uznána jako nemoc z povolání.
Odškodnění je pro poškozeného velmi důležité a sestává z několika nároků. Některé jsou vypláceny jednorázově, jiné v podobě renty.
Mgr. et Mgr. Julie Krénová, advokátka
V dnešní době je tam 87 položek s tím, že samozřejmě dochází i k novelizacím tak, jak se zdokonalují výrobní procesy nebo nastupují nějaké nové materiály. Naposledy byla novelizovaná docela nedávno, v roce 2022 bylo zařazeno onemocnění bederní páteře.
Čtěte také
Mě třeba napadá astma, to by mohlo být časté onemocnění. A co další?
Zdaleka nejčastějším takovým onemocněním v dnešní době je covid, ten je tam v drtivé většině, přes 5000 případů ročně. Na všechny ostatní nemoci z povolání, pro představu, připadá asi 1000 případů ročně.
A tedy z té druhé skupiny je to určitě syndrom karpálního tunelu. Ten je způsobený buď vibracemi nebo dlouhodobým jednostranným přetěžováním. Nebo také artróza kloubů, například kolenního a ramenního. A také třeba kožní onemocnění, kontaktně dermatitida.
Co duševní poruchy? Jsou také v onom oficiálním seznamu?
Bohužel nejsou. Pokud nejsou v tom seznamu, tak nemohou být uznána jako nemoci z povolání. Takže byť třeba syndrom vyhoření nebo deprese či úzkosti mohou být způsobeny vykonávanou prací nebo pracovními podmínkami, tak bohužel, protože nejsou v onom oficiálním seznamu nemocí z povolání, není možno je uznat jako nemoc z povolání.
Čtěte také
Jak je vlastně definovaná nemoc z povolání? Jako pracovní úraz? Nebo jsou v tom nějaké rozdíly?
Je v tom rozdíl. Nemoc z povolání zpravidla vzniká dlouhodobějším působením nějakých pracovních podmínek. Takže změna zdraví se projeví po delším období. Kdežto pracovní úraz je přímo definován jako poškození zdraví, ke kterému došlo krátkodobým a náhlým působením.
To znamená, že zaměstnanec zakopne nebo na něj něco spadne, či se poraní strojem. A poškození zdraví se projeví ihned nebo za velmi krátkou dobu.
Jak musíme prokázat případnou nemoc z povolání?
Aby byla zaměstnanci uznána nemoc z povolání, tak zpravidla není nutné, aby zde byla nějaká pracovní neschopnost nebo aby změnil pracovní zařazení. Vše zpravidla začíná u ošetřujícího lékaře, například neurologa či ortopeda, který vysloví domněnku, že to konkrétní onemocnění by mohlo souviset s vykonávanou prací.
Čtěte také
A odešle zaměstnance do zdravotnického zařízení, které může onemocnění uznat jako nemoc z povolání. Nebo to případně může začít u závodního lékaře, který na preventivní prohlídce zjistí nějaké onemocnění a také do odborného zdravotnického zařízení zaměstnance odešle.
Pokud bude někomu uznána nemoc z povolání, co z toho pro něj vyplývá?
Tak především odškodnění, to je pro poškozeného velmi důležité, protože nemoc z povolání zpravidla významně zasáhne do jeho života a on už nemůže vykonávat dosavadní zaměstnání. Poměrně často nemůže vykonávat ani řadu jiných prací nebo skončí v invaliditě. Má to pro něj tedy dalekosáhlé finanční důsledky, a to právě řeší odškodnění.
Odškodnění bude jednorázové nebo bude člověku vyplácena nějaká částka po určitý čas?
Odškodnění sestává z několika nároků. Některé jsou vypláceny jednorázově, jako například bolestné nebo snížení společenského uplatnění, což je odškodnění za trvalé následky. Jiné jsou opětující se, jako například tzv. renta, teda ztráta na výdělku po skončení pracovní neschopnosti.
Celou radioporadnu s advokátkou Mgr. et Mgr. Julií Krénovou ohledně odškodnění za pracovní úrazy a za nemoci z povolání si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.

