Jaký je rozdíl mezi náhradou mzdy a nemocenskou? Vše o systému nemocenského pojištění v radiporadně

14. březen 2023

Tématem radioporadny je nemocenská. Je to dávka nemocenského pojištění, která vám bude vyplácena, když zůstanete nemocní a nebudete moci vykonávat dosavadní zaměstnání. Poskytuje se za kalendářní dny a vyplácí se až od 15. dne pracovní neschopnosti, nejdéle 380 dnů.

Vít Hulec, vedoucí meritorně-právního oddělení odboru nemocenského pojištění zaměstnanců na České správě sociálního zabezpečení, hovoří v naší radioporadně na téma: nemocenská.

Podle čeho se vypočítává nemocenská v letošním roce?
Musíme si to rozdělit na dvě části. První část, tedy to, co platí zaměstnavatel v prvních 14 dnech trvání dočasné pracovní neschopnosti jako náhradu mzdy, to je záležitost zaměstnavatele a zaměstnance. Tam je to 60 procent platu. My to vztahujeme k průměrnému hodinovému výdělku a je to skutečně záležitost mzdové účtárny. Je to podobné, jako když se počítá třeba náhrada mzdy za dovolenou.

Když pracovní neschopnost přechází z jednoho roku do druhého, automaticky se přepočítává podle vyšších redukčních hranic.
Vít Hulec, vedoucí meritorně-právního oddělení odboru nemocenského pojištění zaměstnanců na ČSSZ

Takže se počítá s kalendářním čtvrtletím, zahrnují se do toho veškerá mzdová platová plnění za výkon práce i příplatky za práci v sobotu či v neděli, za práci v noci atd. To všechno se sečte a dojde se k výpočtu průměrného hodinového výdělku. Ten se redukuje pomocí tří redukčních hranic, které se odvíjí násobkem, takovým koeficientem, od patnáctého dne trvání dočasné pracovní neschopnosti

Čtěte také

Jakmile si takto ten hodinový výdělek zredukujeme, potom z toho vypočítáme oněch 60 procent. Tedy prvních 14 dnů je to záležitost zaměstnavatel a zaměstnanec, 60 procent mzdy, což vážeme na hodiny. Potom v nemocenské od patnáctého dne už je to na dny.

Co je ještě možná dobré zmínit, jsme-li v tom režimu prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti, nahrazujeme vždy jen směny, dny a hodiny tam, kde měl člověk pracovat. Pracuji-li například od pondělí do pátku, mám pevnou pracovní dobu, osm hodin denně, nahrazuji jen ony hodiny v tom období od pondělí do pátku. Netýká se to sobot, nedělí a svátků.

U nemocenské je to potom něco jiného. Tam se dostáváme do režimu, kdy platíme za kalendářní dny obecně. Pokud ona dočasná pracovní neschopnost trvá déle než 15 kalendářních dnů, už jsem v režimu nemocenského. Tam začínám na 60 procentech, které se vyplácí od 31. kalendářního dne trvání do 60. dne. Je to už dávka u dlouhodobější pracovní neschopnosti.

Lékařka, nemoc, nemocenská (ilustrační)

Kdybych se dostal přes ten šedesátý den, tak je to pak 66 procent redukovaného denního vyměřovacího základu. Počítá se to trošku podobně, jako jsem se zmiňoval u náhrady mzdy, ale jdu na kalendářní dny. Pokud bych se dostal ještě dál než těch 60 kalendářních dní, tak jsem na 72 procentech. Od šedesátého prvního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti.

Po jaké době má tedy u zaměstnavatele člověk nárok na náhradu mzdy?

Čtěte také

Dá se říct, že od prvního dne. Nebo ještě lépe řečeno, není nutné, abyste tam pracovala měsíc, abyste si v uvozovkách vydělala nárok na to, že můžete mít nějakou náhradu mzdy v nemoci. Sociální událost, úraz či nemoc, to se může stát klidně i první den nástupu do zaměstnání a tak od prvního dne vám náleží náhrada mzdy.

A pokud ona pracovní neschopnost bude delší než 14 kalendářních dnů, tak od patnáctého dne správa sociálního zabezpečení vyplácí nemocenské.

Jsou nějaké změny, novinky nebo úpravy, které nás čekají v dohledné době, nebo už třeba začaly platit?
Jedním slovem jen parametrické. Tedy jsou to vlastně dvě slova. Každý rok se mění výpočtové parametry pro ony redukční hranice, kde se to násobí nějakými koeficienty. Je to dělané proto, aby to nějakým způsobem korelovalo s výší příjmů toho zaměstnance.

Čtěte také

Protože jak náhrada mzdy, tak i nemocenské, jsou poskytovány z důvodu toho, že nastala nějaká sociálně definovaná událost. Nemoc, úraz, karanténa, ten člověk bez svého přičinění nemůže pracovat. Tedy se mu to ze zákona nahrazuje nějakým určitým náhradovým poměrem.

Protože všechno se mění, tak i redukční hranice se vždy každý rok vyhlašují nové. My je máme pro letošek také nové. Pak tady vyvstává ještě dobrá doplňující otázka, co když ona pracovní neschopnost při nemocenské přechází z jednoho roku do druhého. Odpovídám, automaticky se to přepočítá podle těch vyšších redukčních hranic.

Celou radioporadnu týkající se nemocenské a nemocenského pojištění si můžete poslechnout v našem audioarchivu.

autoři: Jana Kudyvejsová , baj
Spustit audio

Související