Jaký byl dopad třicetileté války na celé Podkrkonoší? Ve Vrchlabí o tom mají výstavu

Redaktorku Romanu Pacákovou výstavou provedl její autor, historik Krkonošského muzea ve Vrchlabí Jiří Louda. K tématu má velmi blízko, protože jeho koníčkem je historický šerm a vojenské dějiny tohoto období, je hejtmanem osmi historických šermířských skupin Regimentu Zemské hotovosti.

Třicetiletá válka propukla známou Pražskou defenestrací 23.května 1618, letos je tomu tedy 400 let od vypuknutí války, která se týkala celé Střední Evropy a její vývoj ovlivnila na mnoho století. Je to tedy také jedno z letošních osmičkových výročí, na které se ale mezi všemi ostatními trochu zapomíná. Ale to není jediný důvod, proč se v Krkonošském muzeu ve Vrchlabí rozhodli uspořádat výstavu právě k tomuto tématu. Je to totiž také z hlediska výstavnického velice atraktivní období.

Začal skutečně od píky. Od pikenýra přes mušketýra až k hejtmanovi Regimentu zemské hotovosti

• Upravit
• Smazat

Regiment zemské hotovosti je uskupení osmi šermířských skupin, které si dává za cíl co nejpřesnější a nejvěrohodnější rekonstrukci pěšího regimentu fungujícího v době první poloviny 17. století. Novodobý Regiment čítá přes šedesát členů. Složen je z prostých vojáků (pikenýrů a mušketýrů) a jejich poddůstojníků, důstojníků a bubeníků.

I na Vrchlabsku a v Krkonoších žila nebo působila řada osobností, které do vývoje Třicetileté války nejen v českých, ale i v evropských souvislostech, významně zasáhly. Výstava připomíná například dva přímé účastníky Pražské defenestrace, několik významných válečníků, kteří se v Krkonoších usadili a především osobnost Albrechta z Valdštejna, který se narodil v Heřmanicích u Jaroměře a ve Vrchlabí vlastnil velké železárny a výrobny zbraní.

Na výstavě je vystaven také rozvětvený nástěnný rodokmen Albrechta z Valdštejna. Je tam zobrazen ještě jako malý chlapec, ale je dobře vidět, z jak početné a významné rodiny pocházel. Zajímavé je, že velká část jeho příbuzných se na rozdíl od něj hlásila k protestantům, mnozí se zapojili do stavovského povstání, byli postiženi následnými konfiskacemi a jejich osud byl velmi rozdílný od strmé politické kariéry pozdějšího vévody Albrechta z Valdštejna.

Výstava Třicetiletá válka a Krkonoše ve Vrchlabí|foto: Romana Pacáková

Na výstavě věnované Třicetileté válce v Krkonoších ve Čtyřech historických domcích ve Vrchlabí je vystavena také rozsáhlá sbírka dobových zbraní. Exponáty se podařilo shromáždit díky spolupráci s Muzeem Podkrkonoší v Trutnově a Muzeem Náchodska, uvidíte tam chladné i palné zbraně typické pro toto období. K vidění je vojenský úbor mušketýra i přilby a kyrysy na ochranu pikenýrů a jezdců, kteří bojovali muž proti muži.

Krkonoše, jako horský terén zcela nevhodný k vedení bojů, válka ovlivnila spíš nepřímo. Bojovalo se několikrát o město Trutnov nebo hrad Žacléř, ale válečné škody a ztráty na životech obyvatel nebyly tak velké. Tu a tam vojáci vypálili a vydrancovali nějakou vesnici.

Válka život lidí v Krkonoších poznamenala hodně

Výstava Třicetiletá válka a Krkonoše ve Vrchlabí|foto: Romana Pacáková

Zejména majetkové změny byly významné. To je dobře vidět na vystavených dochovaných pozemkových mapách. Proběhly dvě vlny konfiskací. První po poraženém Stavovském povstání a druhá po zavraždění Albrechta z Valdštejna v Chebu 25. února 1634.

Ačkoli se tedy v Krkonoších a podhůří neodehrály žádné velké bojové akce, Třicetiletá válka se dotkla každého člověka - ať již to byla vynucená změna náboženství, rekvizice a plenění vojskem, vyvlastňování a emigrace. Toto období tak patří ke klíčovým v minulosti Krkonoš. Výstavu k 400. výročí jejího vypuknutí můžete ve Čtyřech historických domcích ve Vrchlabí vidět do 4. listopadu.

Výstava Třicetiletá válka a Krkonoše ve Vrchlabí|foto: Romana Pacáková