Jaké novinky chystá na hlavní turistickou sezónu kemp Eden v Českém ráji u Jinolických rybníků?

Provozní období tady začalo 1. dubna, hlavní sezónu tam letos nejspíš zahájí na přelomu května a června v závislosti na počasí. Provozovatele kempu Eden Tomáše a Irenu Hůlovi spolu s jedním z jejich zaměstnanců - brigádníkem Petrem Skořepou zastihla redaktorka Vlaďka Wildová v recepci kempu.

Čtěte také

Český ráj nejsou jen hrady, zámky, skalní města. Žijí tam úžasní lidé, kteří ten ráj vytváří

V kempu Eden u největšího z Jinolických rybníků teď převládá svěží zeleň. Plochu Oborského rybníka (11,4 ha) zatím stále ještě sužuje rdesno obojživelné, které by do začátku hlavní sezóny, s níž v kempu počítají na přelomu května a června, mělo zmizet. Není to levná ani krátkodobá záležitost a na starosti ji tu mají provozovatelé autokempu, který sídlí na protilehlém břehu.

U sousedního rybníku Němeček (rozloha 5,2 ha) leží Chatový tábor Jinolice. Třetí zdejší jinolická vodní plocha, rybník Vražda (2,1 ha) je chovný a chráněný.

V Edenu jsou zaměřeni hlavně na rodinnou klientelu

Edenem se nese zvuk sekačky a pily. Brigádník Petr Skořepa natírá venkovní stěnu ubytovacího zařízení.

„Po zimě je nutné všechno zkontrolovat, dát do pořádku. Je to takový nekonečný pracovní příběh. Na sezónu tu mám karavan. Původní profesí jsem kuchař, ale už to nedělám. A tady jsem spokojený, jsme tu spíš jako jedna rodina. Když si chci odpočinout, tak se vydám do Jičína na házenou. Nebo si sednu k táboráku, dám si kafe, pivo a jsem spokojený.“

Provozovatel kempu Tomáš Hůla mě seznamuje s letošními novinkami, mezi něž patří mj. nová karavanová stání, letní kuchyňka, lehátka a slunečníky u bazénu. Rekonstruovali pokoje ve velkých chatách a začali spolupracovat s lomnickou firmou, s níž letos návštěvníkům nabídnou i půjčování kol.

Čtěte také

Vražda jako přírodní památka? V Jinolických rybnících v Českém ráji ano

Každé z rekreačních zařízení u Jinolických rybníků je zaměřené na trochu jinou klientelu. V Edenu se specializují hlavně na ubytování v chatkách a karavanech, naproti v autokempu jsou spíš stany.

„Měli jsme tu problémy se spolehlivými pracovními silami. Teď máme české zaměstnance, ale věkový průměr je vyšší, tak padesát plus. Tuhle práci děláme se ženou Irenou přes třicet let, provozovali jsme autokemp na protějším břehu, i kemp v Lužanech, tak dobře víme, že dřív mladá generace brigády na recepcích vítala. Za posledních pět let se nám ale žádný student nepřihlásil. Asi mají lukrativnější nabídky.“

S provozovatelem jsme pak nahlédli i do stravovací části, kde vládne Lukáš Těhník: „Dáváme teď všechno „do kupy“ včetně oprav, nakupujeme zboží, rozebíháme provoz. Při vaření u nás mají přednost poctivé české suroviny. Žádné prášky na dochucení a polotovary. Vývary a omáčky děláme tak, jak se to dělalo kdysi.“

Čtěte také

Kouzlo malé Chráněné krajinné oblasti Český ráj najdete v její ohromné rozmanitosti a malebnosti

Nahlížím do recenzí, v nichž zdejší návštěvníci kvitují právě kvalitní jídlo a čistotu v kempu.

„V restaurační části se samozřejmě také potýkáme s nedostatkem personálu. Člověk pak opravdu padá na pusu, a sezóna je kolikrát tak vyhrocená, že jsme na nohou dvanáct, čtrnáct i šestnáct hodin od rána do večera, dva až čtyři měsíce v kuse každý den. S tím bojujeme a je to náročné,“ dodává Lukáš.

Upozorňuje i na zdejší tradici rodinného kempu, kdy si provozovatelé Edenu zakládají na nočním klidu. „Ne každý provozovatel se však tady, u Jinolických rybníků, chová ukázněně. Někteří neslyší ani na stížnosti na obecních úřadech, jdou si svou cestou. Stane se tak, že někteří z našich hostů neskrývají rozčarování z okolního obtěžujícího nočního „neklidu“ a už se sem nevrátí.“

Fyzická práce na vzduchu, to je nejlepší, co může být

Před odjezdem z kempu Eden potkávám ještě Annu Adamovou a Šárku Kozákovou, matku a dceru. U hlavní budovy s recepcí soustředěně čistí od trávy spáry v asfaltu. Paní Anna, původně kuchařka ve zdejším kempu, se sem v důchodu vrátila jako brigádnice na částečný úvazek. Dcera Šárka chodí pomáhat v sezóně.

„Jsem ráda mezi lidmi, je tady pěkné prostředí, dobrý kolektiv a skvělé vedení. Čištění spár patří mezi ty méně příjemné práce. Všude jsme umyly okna, vytřely, dnes jsme ještě jednou kontrolovaly chatky než přijedou návštěvníci, protože sem tam se objeví moucha nebo jak se říká, čínské berušky,“ přibližuje paní Anna.

Její dcera Šárka si prý u práce v kempu psychicky odpočine a doporučuje ji všem: „Fyzická práce na vzduchu, to je to nejlepší, co může být!“