Jaké existují druhy bolesti hlavy a můžeme my sami poznat, zda je naše migréna závažná nebo ne?

5. srpen 2020

Dle Světové zdravotnické organizace dokonce až polovina dospělé populace pociťovala za poslední rok obtíže spojené s bolestmi hlavy a zároveň se více než 30 procent dospělých ve věku 18 až 65 let v témže období potýkalo s migrénou. Tou trpí v Česku přibližně každý desátý člověk, přesto více než 40 procent pacientů nemá diagnózu potvrzenou lékařem. 

MUDr. Zbyšek Pavelek, Ph.D. z certifikovaného centra pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy Neurologické kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové v naší radioporadně na téma: Migréna a bolesti hlavy.

MUDr. Zbyšek Pavelek, Ph.D. ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Dnes existuje více než 30 certifikovaných center pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy, kde se věnují především středně těžký a těžkým pacientům.

Bolesti hlavy se rozdělují na primární a sekundární. Sekundární bolesti hlavy jsou součástí jiných onemocnění, a to od poměrně nezávažných, jako jsou například chřipka či zánět nosních dutin, až po závažné a život ohrožující, jakými mohou být nádor mozku či zánět mozkových blan.

Čtěte také

Primární bolesti hlavy jsou naopak onemocněním samy o sobě. Řadí se mezi ně tenzní bolesti hlavy, cluster headache a nejčastější migréna.

Migréna nás neohrožuje na životě, i proto ji mohou mít lidé tendenci zlehčovat, a to i přesto, že ze všech bolestí hlavy způsobuje migréna nejvyšší míru dočasné nemohoucnosti pacienta.

Z běžné praxe víme, že je celá řada nediagnostikovaných pacientů s migrénou, kteří se pravděpodobně spoléhají na samoléčbu a k lékaři vůbec nejdou. Tím více možná teď v době epidemie.

Samoléčba může více uškodit než pomoci

Příkladem je např. nadužívání analgetik, volně dostupných léků na bolest, která mohou dokonce další bolesti hlavy vyvolat. Ať už se však jedná o primární nebo sekundární bolesti hlavy, je třeba jim přikládat náležitou pozornost a nic nezanedbat.

Migréna, bolest hlavy, nemocná žena, lék, ilustrační foto

Je vždy na lékaři, aby správně určil typ bolesti hlavy, její závažnost, doporučil vhodný režim a zvolil odpovídající léčbu. První kroky pacienta by vždy měly směřovat k praktickému lékaři, ten pak pacienta dle potřeby pošle ke specialistovi. Ani v době epidemie by lidé s obtížemi, které přetrvávají, neměli návštěvu lékaře odkládat.

Co to tedy je migréna?

Migréna je závažné neurologické onemocnění, které postihuje především populaci v nejproduktivnějším věku, mezi 18. a 60. rokem života. Rozhodně není jen tak nějakým „bolením hlavy". Jeho vliv na kvalitu života je zásadní. Představuje stálý problém, u kterého člověk nikdy neví, kdy mu překazí plány.

Více informací o migréně se můžete dozvědět i na edukačním webu www.omigrene.cz

Těm, kteří znají „jen" klasickou bolest hlavy, se těžko vysvětluje, jak moc odlišnou bolest pociťují migrenici. Migréna se od běžné bolesti hlavy odlišuje celou řadou dalších příznaků, které dokáží pacienta při akutním migrenózním stavu komplexně ochromit a vyřadit ze života. Vůlí je rozhodně nepřemůžete.

Jak se migréna projevuje a co ji odlišuje od klasických bolestí hlavy?

U každého pacienta může mít ataka migrény jiný průběh a její trvání se pohybuje mezi 4 a 72 hodinami. Projevuje se jednostrannou nebo pulzující bolestí hlavy, často doprovázenou žaludeční nevolností a zvracením, přecitlivělostí na světlo a hluk, pocením, extrémní únavou až depresivními stavy. Výjimkou není ani zimnice, návaly horka, průjem a mžitky před očima.

Oční migréna může postihnout i toho, kdo jinak dobře vidí

Běžnou bolest hlavy, která neznačí jiná závažná onemocnění, můžeme pociťovat například z nedostatku tekutin, špatného sezení, stresu nebo nedostatku pohybu.

Kde mohou lidé s migrénou hledat pomoc a jak jít úspěšné léčbě naproti? Existuje nějaká specializovaná péče pro lidi s migrénou?

Čtěte také

Každý pacient by měl začít u svého praktického lékaře, s nímž svůj problém zkonzultuje, a on jej následně dle závažnosti onemocnění může doporučit na specializované pracoviště. Pokud se jedná o migrénu nebo jiné primární bolesti hlavy, o pacienta se následně stará neurolog.

Pro pacienty se středně těžkou a těžkou migrénou jsou k dispozici také certifikovaná centra pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy. Těch je dnes po celé České republice již 30 a starají se primárně o komplikovanější pacienty s tímto onemocněním. Právě tam je k také k dispozici i preventivní léčba migrény. Jedno z pracovišť je například i u nás v Hradci Králové ve FNHK.

Jaká léčba je dnes pacientům k dispozici?

U migrény je třeba rozlišit léčbu akutní a léčbu preventivní, která v dnešní době dokáže zmínit počet i intenzitu záchvatů migrény.

Čtěte také

Klíčem k nalezení individuálního řešení migrény je aktivní přístup pacienta. Nebojte se proto mluvit o svém onemocnění s lékařem, rodinou a svým okolím. Jen tak dokážou pochopit, jak migréna ovlivňuje váš život a jak vám mohou pomoci. Pokud se jedná o sekundární bolesti hlavy, lékař vždy vyhodnotí, s čím jsou bolesti hlavy spojené a následně se léči již konkrétní příčina.

Určitě bych doporučil dodržovat vhodný režim, tedy zdravou stravu, dostatek spánku, ale i pohybu. Vyhnout se možným spouštěčům bolestí hlavy a migrény jako je stres, nevhodné potraviny, diety apod.

Blanka Malá a MUDr. Zbyšek Pavelek, Ph.D. ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Opakující se obtíže nezanedbávat a určitě jít k lékaři. Dnes už je možností opravdu hodně. Lehčí migrény zvládne léčit praktický lékař, případně s konzultací neurologa. Těžší pacienti by měli směřovat k neurologovi nebo přímo do specializovaných center, která mají příslušnou certifikaci.

MUDr. Zbyšek Pavelek, Ph.D. na téma bolesti hlavy a migréna v našem audio-archivu:

autoři: Blanka Malá , baj
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.