Jak vypadal konec války ve východočeských Smiřicích očima tehdejšího školáka Jiřího Zahálky?
Dnes už dvaadevadesátiletý pamětník popisuje dramatické i úsměvné okamžiky z počátku května roku 1945 - od zásahu německé hlídky přes příchod sovětských vojáků až po první oslavy svobody. Reportáž je první z třídílné série vzpomínek natočených reportérkou Adélou Kavříkovou k osmdesátému výročí konce druhé světové války.
5. května uplynulo přesně osmdesát let od začátku Pražského povstání. Navazující události z května roku 1945 ve Smiřicích nedaleko Hradce Králové teď připomeneme očima tehdy dvanáctiletého Jiřího Zahálky.
„Vím, že se rozšířila zpráva, nevzpomínám si, jestli to bylo 5. května večer nebo 6. května ráno, že německá hlídka zatkla železničáře, který odstraňoval německý nápis na železniční stanici, a fotografa, který ho fotil,“ na blížící se konec druhé světové války v květnu roku 1945 ve východočeských Smiřicích, vzpomíná dnes už dvaadevadesátiletý Jiří Zahálka.
Čtěte také
Po rozšíření zprávy o Pražském povstání tam lidé začali podobně jako v nedalekém Hradci Králové odstraňovat z ulic německé nápisy. Ve městech v té době ale stále zůstávaly ozbrojené německé hlídky. „Toho železničáře zastřelili, toho fotografa propustili. Druhá vzpomínka se vztahuje k 8. květnu, kdy se rozšířila zpráva, že nad zámkem stoupá dým, že ho asi Němci, kteří tam měli své velitelství, zapálili.“
Den na to, ve středu 9. května, Němci doslova vyklidili město a utíkali před blížícími se sovětskými vojáky. Ti směrem do Hradce Králové postupovali ze čtyř různých směrů: od Třebechovic pod Orebem, z Dobrušky, z Holic a také z Jaroměře.
První z nich se ve Smiřicích objevili ještě ten den odpoledne. „Jako kluci a děvčata jsme šli na státní silnici od Jaroměře k Hradci. Tam projížděli ruští vojáci na autech. Mávali jsme jim, já jsem držel v ruce vlaječku a nějaký ruský voják si ji vyžádal. Já jsem mu ji dal a pak jsem měl lítost, že jsem neměl čím mávat.“
Čtěte také
Jiřímu Zahálkovi bylo v té době 12 let, při další vzpomínce na dobu před osmdesáti lety se znovu usmívá. „Kamarád byl právě synem toho fotografa, který byl propuštěn. Zaměstnávali služku a za tou služkou tam dojížděl nějaký ruský voják na koni. A když ji šel navštívit, tak se neměl kdo postarat o koně. Tak nám ho dal k dispozici a my jako kluci jsme rajtovali po ulici.“
První velké oslavy konce války začaly podle Jiřího Zahálky ve Smiřicích po desátém květnu, kdy se lidé sešli před místní kaplí. „Pamatuji si, že jsme tam byli, že tam byla děvčata v národních krojích, sokolové a další příslušníci jiných tělovýchovných organizací a skautů. A že tam řečnil tehdejší předseda revolučního národního výboru ředitel Jan Černý.“
Jiří Zahálka je bývalý ředitel hradecké Střední odborné školy veterinární, učitel češtiny, amatérský loutkář a ve svých dvaadevadesáti letech také stále pracující korektor novinových článků. Zároveň je jedním z tří pamětníků, které jsme u příležitosti 80. výročí konce války požádali o představení jejich vzpomínek.
Mohlo by vás zajímat
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Neplatíš výživné, nebude fotbal. Lidé se exekuce nebojí, potřebujeme nové nástroje, říká exekutor
-
Los Emil zamířil ze Zlínského kraje na Horňácko. Vykračuje si v podhůří Bílých Karpat
-
Huť Liberty Ostrava kupuje exministr Pecina. Nabídl tři miliardy korun
-
Najdete chybu ve stavebním řízení? Můžete si říct o odměnu. Místní rozvoj spouští bug bounty